Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

První moje otázka u takovýchto telefonátů je, kolik zaplatí za můj čas. Pak to obvykle bere rychlý konec. Oni to přece taky nedělají zadarmo, že?

Je to jiz par let. Take se me ozvalo nezname cislo, a hlas mlade zeny sdeloval, ze jsem v nejake soutezi, o ktere jsem nemel tuseni, vyhral prvni cenu, a jak musim byt stastny ble ble ble. A aby mi tu cenu mohli vyplatit, tak jim musim nadiktovat vsechny udaje z moji obcanky, aby pry mohli overit totoznost. A mlela a mlela, aby nemohl premyslet. Podarilo se mi ji prerusit, a rekl jsem ji, ze jsem z te vyhry nesmirne stastny, a ze jsem filantrop, rad delam lidem radost, a tak tu vyhru venuji ji. A abych mohl napsat darovaci smlouvu, tak potrebuji jeji data, a aby me nadiktovala data ze sve obcanky. Slecna se zarazila, a pak zacala sproste nadavat a zavesila.

Na světě je tolik šmejdů! To je hrůza!

Nejlepším řešením je prohlásit strojeným hlasem:"Pro větší komfort vašeho jednání je rozhovor nahráván a identifikováno vaše telefonní číslo. Mluvte prosím!"

Většinou říkám - Jsem pokročilý senior, nemám žádný zájem ani potřebu.