ŠAMANOVO DOUPĚ: Žádná amnestie!
Cesta tam:
Řidiči v Praze jezdí značně opatrně, aby nepřekročili povolenou rychlost. Tedy jako podělaní. Takový je můj první dojem. Ale když pak jedu Jižní spojkou dříve nebezpečnou (tady povolenou) osmdesátkou, cítím se velmi příjemně a velmi klidně. Dříve tu byl problém - pro bezpečnou jízdu bylo nutné jet 80-100 km/hod, protože jinak jste byli překážkou na vozovce, kterou všichni předjíždějí zleva/zprava těsně před čumákem. Dříve tu blikaly výstražné osmdesátky - tuhle sobotu nic. Skoro!
Když někdo na třicítce jede třicet, nikdo ho nepředjíždí. Jenom na Strakonické od Smíchova až na Barrandovský most, kde je prostě padesátka, jedou ostatní sedmdesát.
Z rychlostních limitů si nedělá nic asi 5 % řidičů. Ale teď jsou krásně vidět! Když dříve "všichni" jezdili na padesátce těch "tolerovaných" šedesát, pak se mezi nim pospíchálci se svou sedmdesátkou (i více) docela dobře schovali. Teď vyčnívají - a doufejme, že se vybodují.
Zajímavost: valná většina řidičů se snaží dodržet rychlost - ale asi tak desetina nesvítí! Přes všechny relace a výchovné pořady prostě nerozsvítí. A když jim blikám dálkovými, pak jen asi desetina pochopí, že je nevaruju před policajty, ale dávám na vědomí, že nesvítí.
Skoro nikdo nedává blinkr při předjíždění cyklistů. Ona asi polovička řidičů nedává blinkr ani při přejíždění z pruhu do pruhu! A za to mohou platit a body tratit stejně jako při té nebezpečné rychlosti.
Ovšem existují řidičská hovada, asi tak procento, kterým je nový zákon ukradený. Jezdí neslušně, hloupě a zbytečně nebezpečně. Klasikou je křižovatka na Radlické s ulicí Za Ženskými domovy směrem od Radlic. Pravý pruh odbočuje vpravo, je tu i šipka na semaforu. Levý pruh je na tramvajových kolejích, za křižovatkou se větví do tří pruhů, které se tu táhnou k Ostrovského ulici jen asi padesát metrů. Blbě je to tu udělaný: pravý pruh by měl dovolit jet rovně a doprava, protože v levém se dělají kolony. Ale je to tu tak značené. 1.7. 2006 jsem tu uviděl "klasiku": auto v levém pruhu přejede plnou čáru a zařadí se do prázdného pravého pruhu, po bliknutí zelené neodbočí vpravo (kam jedině smí), ale jede rovně před čumákem toho blbce, co stál v levém pruhu... Tři prohřešky během pár sekund. Policajti mají sídlo za rohem! Skoro pokaždé, když tudy jedu, vidím nějakého vyčůránka udělat tuhle sviňárnu - a ani jednou jsem tu neuzřel žádného policajta. Snad tam aspoň dají kameru...
Na Jižní spojce vládla pohoda, jak už jsem psal, ale okamžitě po najetí na libereckou dálnici/silnici pro motorová vozidla začala nepohoda. Jak ti řidiči byli zoufalí z pomalého projíždění osmdesátkou, kde (jsme) to dříve kalili stovkou, tak jakmile je jim dovolena stotřicítka, okamžitě se jí snaží dosíci. A to i na silnici, jejíž kvalita je označena značkou "pozor, velbloudi!". Takže konec selanky a začíná tvrdá bitva o pozice.
Cesta zpět:
Poprvé a jedinkrát jsme zahlédli policajty u sjezdu z Jablonce na libereckou rychlovku. Sekundovali při vyprošťování převráceného auta z příkopu. Jeho řidič možná jel jen zde povolenou devadesátkou, ale halt chvíli předtím pršelo a je to v zatáčce. Z toho plyne poučení: Dovolená rychlost je maximální, ale maximální dovolená nemusí být vždy bezpečná!
Jeli jsme v sobotu odpoledne, a zažili jsme kamióny. Podle zákona už smějí jezdit. Ale - podle stejného zákona - nemají předjíždět, když na to nemají. Další klasika: silnice před mostem přes Labe. Tři kamiony jedou v pravém pruhu ve vzduchovém pytli těsně za sebou. Najednou ten prostřední - jehož světla nejsou přes třetí kamion vidět (pokud vůbec blikal) vybočí z kolony a začne předjíždět toho prvního, který se plazí sedmdesát. Předjížděč má 75, my, v levém pruhu, co jsme chtěli kolonu předjet, 120. Tedy já, který si nechává dištanc - takže jsem v klidu dobrzdil, i když jsem musel dávat pozor na hovado, které přifrčelo zezadu stopadesátkou a přilepilo se na mne. Takže jsem zpomalil na těch zhruba 80, protože stále ještě existuje zákon o neprostupnosti hmoty. Vpravo kamiony, vzadu hovado, půl metru za kufrem. Tohle se , myslím, taky nemůže, i když nevím, jestli na to existuje kolonka. (Ostatně kolonka s korunkami a bodíky není ani na otáčení na světlech - ale to se snad, proboha, stále ještě nesmí - i když to řidiči i dnes dělají velice často...)
A po vjezdu do Prahy jsem zjistil, že se cosi změnilo i tady. Na Jižní spojce jsem byl opět nejpomalejší. Už ne 95 %, ale tak asi jen 50 % řidičů dodržovalo rychlost. Buď jim už otrnulo, či na ně zapůsobily populistické sliby pánů Paroubka o amnestii a Topolánka o zrušení silničního zákona vůbec...
Říká se, že chudáci řidiči budou biti, když překročí rychlost o pouhý kilometr, že policajtské radary nejsou tak přesné a tak podobně. Kdeže! Když pojedete podle tachometru, máte asi tak 5% ochrannou zónu. Takže jezděte podle tachometru, a do normy se pohodlně vejdete.
A taky se říká, že jeden den s nízkými nehodami, nebo týden, to že nic neznamená, že musíme počkat na delší časový úsek. Houbeles! První den a první víkend a první týden prázdnin jsou referenčními daty, která mají význam právě sama o sobě. Protože se mi zdá, že v delší časové řadě se nehodovost opět zvýší. Pokud naši šerifové neodstraní ty největší řidičské zločince!
A protože se "šerif" Bambas nechal slyšet, že zavede akci "Čisté ulice", kdy by se měly vymýtit pralesy nesmyslných značek, budu i nadále podporovat policajty v jejich úsilí dodržovat zákon. A doufám, že do "Čistých ulic" bude patřit i vracení sedmdesátek a zavádění šedesátek a rušení třicítek tam, kde je to nesmyslné. Ona ta třicítka je někde nesmysl - ale byla zavedena jen proto, aby řidiči jezdili aspoň padesát. Když teď budeme jezdit třicet, snad se ukáže, že je to nesmysl; doufám!
Ty hlouposti v zákoně (kamiony o víkendech, zákaz zastavení jakýchkoli vozidel - včetně autobusů! - na autobusové zastávce) by měly zmizet co nejdřív, ale bič na řidiče musí zůstat! Se skřípěním zubů oželím nějakou tu tisícovku i bodík, jen když budou zlikvidováni piráti silnic.
Psáno v Praze dne 10. července 2006