2.2.2023 | Svátek má Nela


ŠAMANOVO DOUPĚ: Vánoční povídka

10.12.2022

Mám krásnou modrou bundu na vejlety. Koupil jsem si ji před čtyřmi lety v Jezerním kraji na severu Anglie, když jsem tam byl v říjnu s dcerkou Terkou a zeťákem Tomem na týdenním barevném fotografickém safari. Lake District je území, kde se odehrávaly příběhy dětí z románů Arthura Ransomeho, které jsem si obliboval jako dítě a k jejichž oblibě jsem přivedl i své potomky.

Bundu mi v krámku v prodejní uličce Lake Road vybrala Tereza, jakožto zkušená cestovatelka a absolventka dávného kursu přežití. Z hornického domečku v městečku Coniston u jezera Coniston, kde jsme měli základnu, jsme se totiž chystali další den vyrazit na místní horu Old Man of Coniston (803 metrů).

Těm metrům se nesmějte, protože hladina Coniston Water leží jen padesát metrů nad mořem. Mimochodem - to bylo pro mne jedno z velkých překvapení, protože podle dřívějšího mého koukání do map mi přišlo, že místní ledovcová jezera pod horami jsou něco jako velká vysokohorská plesa někde v Tatrách. Netušil jsem, že severoanglické (a skotské) kopce vyrůstají přímo z moře. Druhým překvapením bylo, že městečko Coniston neleží na břehu jezera. Přístaviště je od centra s kostelem, poštou a benzinkou spojeno asi kilometr dlouhou Lake Road, vroubenou pastvinami, novými rodinnými domky a prodejními pastmi. Urbanistka Tereza mi to vysvětlila: Městečko nebylo původně rybářskou vesnicí, alébrž vesničkou hornickou, pročež její domky šplhají do hor k mědným dolům a břidlicovým štolám, aby to jeho obyvatelé měli blízko do práce.

No a v té Lake Road jsem si koupil tu nádhernou modrou bundu. Jako stopro nepromokavou, funkční, vysokohorsky přítulný předmět absolutně bez lepku a možných zbytků oříšků. Prostě „Great Outdoors“. Hlavně jde lehký kus oděvu. Oproti mé původní zelené bundě, kterou jsem si na plánovanou horskou túru přinesl, váží polovinu (600 g místo 1,2 kg), a když šplháte do kopce (4 km za dvě a půl hodiny - tak to vidí navigace), je každý gram, který nemusíte nést, dobrý. Nekup to - když byla bunda ve slevě za asi našich čtyři tisíce kaček.

Koupil jsem - ale nepromokavá ta bunda není. Alespoň nebyla hned to odpoledne, kdy jsem se pustil procházkou k vodopádům Coniston a z nebe dštily vodní meteority. No ale co už. Bunda se mi líbí, prostě ujíždím na modré. Je teplá, větruodolná, snese i normální déšť - a mám příhodné odění na kolo. A nakonec jsem s ní vylezl i na tu Kančenžangu, jak tomu kopci, na nějž také vystoupily Vlaštovky a Amazonky, tedy dětští hrdinové ransomek říkali. Takže jsme ji ani nereklamovali.

Mám takový zlozvyk neodstříhávat z textilu leporelo informačních štítků - jenom z plavek, kde plocha přišitých informací přesahuje plochu samotného oděvu. A tak vím že zhotovitel (izgotovitělj) oné bundy je firma Regatta Ltd, England. Ale jenom pro Rusy, kteří umějí pouze azbuku. Protože pro anglicky mluvící svět, stejně jako pro Rumuny, Francouze, Němce, Nizozemce, Portugalce, Španěly, Poláky, Italy, Čechy, Srby, Finy, Dány, Řeky, Albánce, Izraelce, Severní Makedonce, Švédy, Litevce, Bulhary, Estonce, Maďary, Lotyše, Chorvaty, Slováky, Moldavany, Turky, Ukrajince, Nory, Finy a Číňany je zemí výroby samozřejmě Čína! (A už taky vím, jak se čínsky napíše 100 % polyester...)

No a teď mi ta bunda vzadu na levém ramenním švu praskla, a tu jsem se obrátil na dcerku, jestli by mi ji profesionálně nezašila. Jenže když tu byla na svém říjnovém svátku, tak to nestihla, a bunda se jí do batohu k dárkům a dortu už nevešla. Když mě přijela stříhat, tak tu byla na koloběžce a neměla batoh na bundy. Viděli jsme se minulý víkend v Brně na Fénixconu, jenže tam jsem bundu zase netahal já. Takže zbývá Terezina čajovna, kde jsme se měli setkat ve středu, ale dcera si z Brna přivezla rýmu. (Ta se u mne projevila až dnes. Jsem čtyřikrát očkován proti covidu, jednou proti chřipce, ale na rýmu očkování ještě vyvinuto není...) Do čajovny jsem chtěl bundu donést v hezké stopro bavlněné tašce, kterou jsem v loni na jednom vánočním trhu koupil na podporu bezdomovců, o které pečuje časopis a organizace Nový prostor. Na přírodně béžově bílé se tu vyjímá černé kolečko, v němž si dvě bílé ruce předávají rudé srdéčko. Nad tím se skví heslo „V malé pomoci hodně naděje“.

A ta bavlna, to není jen nějaká taková bavlna, avšak „organic“ bavlna. Certifikovaná, ty vole, fakt! (Nu, ještě jsem neviděl „neorganickou“ bavlnu. Ale asi je to britský ekvivalent toho, čemu my tady říkáme „farmářská“.) Pod tím je na infoštítku ve čtyřiadvaceti řečech napsáno, že ta bavlna je stoprocentní (mj. i česky a slovensky) Ale i v japonštině je to pořád 100 %. Tak proč zatěžovat přírodu takovým zbytečným sdělením!? A přitom jde o férové oblečení. Výrobce je hrdým členem společnosti Fair Wear, které vyrábí oblečení spravedlivé pro všechny. Na britských ostrovech má své zastoupení v Londýně, na kontinentu v Berlíně. Členové sdružení pomáhají výrobcům nalézt cesty, jak mohou řešit základní příčiny nadměrného přesčasu... Tedy ne, aby šičky pracovaly osmihodinovou pracovní dobu, ale aby jejich přesčasy byly „přiměřené“, ty krávo. Ptal jsem se na překlad dcerky Terky, která (stejně jako my všichni) zná výraz „Fair Trade“. Tohle označila za reklamu na práci čínských dělnic.

Tedy, mýlila se. Pracovaly na tom dělnice indické!

A jakýže mají vánoční význam stopro bavlněná trejd organická taška a stopro umělohmotná bunda? No, tu tašku jsem si koupil na vánočním trhu. A výlet do Lake Distrikt jsem dostal od dcerky Terky a synka Janka k Vánocům!

A proč své povídání vrhám na síť tak časně? Protože už brzo začne přetlak vánočních povídek. Na poli vánočních filmů už běsnění začalo. Například na kanále Paramount Network běží odpoledne už od pondělka vánoční filmy s lákavými titulky Rodinné Vánoce, O Vánocích mě nečekej, Nemůžeš se bránit Vánocům, Vánoční výpomoc, Vánoce plné naděje. A ještě nás čekají (na ty, co se budou dívat) Vánoce jako malované, Chůvou na Vánoce, Zamilované Vánoce, a dál už do programu nevidím. A to je jen jeden kanál, specializovaný na US tvorbu (občas si smočí i Kanaďani), kdežto jiné kanály spouštějí příval vánočních filmů s názvy, ve kterých se slovo Vánoce nevyskytuje. A přijdou i okoukané české televizní pohádky, které se ale nezabývají Vánocemi, akorát na Vánoce se na ně prostě <musíte dívat. Namátkou: Princezna s hvězdou na čele, Pyšná princezna, Hrátky s čertem, Byl jednou jeden král (známý většinou jako Sůl nad zlato), Šíleně smutná princezna, samozřejmě S tebou mě baví svět a v novém tisíciletí se k tomu přičlenily i dva díly Anděla páně. Ten první je snad jako jediný ze všech jmenovaných, vysloveně štědrovečerní, ten druhý zase mikulášský.

Prostě chtěl jsem si to odbýt dříve, než mě z toho vánočního cukrkandlu zchvátí hyperglykemie...

Psáno a stejně těšeno v Praze v pátek 9. prosince 2022

Klidné Vánoce a hezkou Chanuku přeju!