Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Krásný článek, děkuji, pane Kovanici, a vše nejlepší k Vašim dnešním narozeninám (které slavím spolu s Vámi a státem Izrael a mnoha dalšími...)

Děkuji za hezký článek. Můj prastrýc měl malou oděvní firmu v Kujabině (Vysoké Mýto). Zaměstnal a ukryl tak mladou židovku. Češka, která u něj pracovala to práskla na gestapu. On i židovka šli do koncentráků a svobody se nedožili.

Jsem přítel Izraele. Po několika návštěvách tohoto státu si vážím jeho obyvatel a přeji jim krásnou budoucnost.

Taky jsem asi sionista...

Ono je to složitější, i já přeji Židům jejich bezpečný stát, ovšem přeji ho i jiným národům, jako např. Kurdům, ale i problematickým Palestincům. Jednoduše nelze se omezit jenom na jeden národ, a ostatní trhněte si nohou. Ovšem i v rámci takového státu je potřeba dbát na práva menšin, viz např. Slovensko, kde Maďaři mají základní i střední školy, vychází maďarské knihy, mají svoje spolky atd. Což kupříkaldu na Ukrajině od vzniku jejich novodobého státu nikdy nefungovalo.

Trochu z jiného pohledu jsem i já něco k hrůzám 2. světové války spojené s holocaustem napsal:

http://dusanpolansky.cz/stripky/ghetto.html

Dobrý den, pane Polanský,

ale Palestinci nejsou přece národ! Jsou to Arabové a Arabové mají dalších dvacet států kolem Izraele. Dokud Samaří a Judsko okupovalo Jordánsko, tak o Palestincích nebyla ani zmínka. Až to území dobyl Izrael, tak se najednou vyloupli jako politický projekt. Nebo víte něco o jejich minulosti? Měli stát, řeč, panovníky, jsou po nich někde nějaké památky?

A mimochodem, kdyby tzv. Palestinci odložili zbraně, tak by byl v Izraeli mír a klid. Kdyby odložili zbraně Izraelci, nebylo by už Izraele ani Izraelců.

Bůh žehnej Izraeli!

VH

Krásný, leč velmi smutný článek. Ovšem přidávám se k závěru, i já jsem sionistka, miluji Stát Izrael, přeji si, aby Židé měli svou bezpečnou zemi a se všemi nepřáteli se dokázala statečná izraelská armáda vždy vyrovnat. Nikdo nemůže zničit, co Bůh požehnal a Bůh požehnal Izraeli. Baruch Hashem. Am Yisrael Chai!

Tento příběh je pravda Jako bývalý soused , Liberečák

Šamanů tohoto původu bývá podezřele mnoho. Tajak Goldie Cohenová, postarší židovská dáma z New Yorku, přijde do cestovní kanceláře. "Musím jet do Indie." "Paní Cohenová, proč do Indie? Je tam špína, horko, plno lidí."

"Musím jet do Indie." "Ale je to dlouhá cesta a ty vlaky, jak to zvládnete? Co budete jíst? Jídlo je na vás příliš horké a pikantní, nemůžete pít vodu, nesmíte jíst čerstvé ovoce a zeleninu. Spousta nemocí: mor, hepatitida, choleru, tyfus, malárie, B-h ví co ještě. Co si počnete? Umíte si představit nemocnici bez židovských lékařů?""Musím jet do Indie."

Vše potřebné je tedy zařízeno a paní Cohenová odjede. V Indii bez ohledu na hluk, zápach a davy se vydá do ašramu. Tam se postaví na konec nekonečné fronty lidí, kteří čekají na setkání s guruem.

Asistent jí oznámí, že bude stát nejméně tři dny ve frontě, než přijde na řadu. Nakonec dorazí k posvátné bráně. Tam jí oznámí, že může říct jen tři slova. Odvedou ji do vnitřní svatyně, kde sedí moudrý guru připravený udělit duchovní požehnání dychtivým zasvěcencům.

Těsně předtím, než předstoupí před světce, je jí znovu připomenuto:

"Nezapomeňte, jen tři slova."

Na rozdíl od ostatních, ale nepoklekne u jeho nohou.

Postaví se přímo před něj, zkříží si ruce před sebou, upře na něj pohled a řekne:

"Izáku, pojď domů!"

Viz taky: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Ignaz_Trebitsch-Li...

To předkové Ignáce Porgesa byli také izraelité. Ale Ignác Porges již byl katolík.

Když se přišel nějaký pan Thierfelder ucházet o jeho dceru Vlastu, tu řekl mu pan Porges: "Milý pane Thierfelder, z toho nebude nic. Za prvé jste žid a my křesťani. Za druhé nemáte peníze, a to je u nás Židů to hlavní!"

Tento příběh je taky pravda. Ledaže by si ho Poláček vymyslel...