23.9.2019 | Svátek má Berta


ŠAMANOVO DOUPĚ: Sucho, sucho

31.7.2019

Když jsem byl malý, tedy začátkem zlatých šedesátek, tak nám soudružka učitelka vykládala, že dříve, když nám vládli kapitalisti, tak ti nám zničili lesy. Vykáceli totiž dřívější dřeviny, buky, duby, jasany, a kvůli zisku nechali všude zasadit jen smrky. Smrky rostou rychle a rovně a jsou z nich rovná prkna a hanebný zisk. Smrkové monokultury jsou ale špatné, podívejte se na vývraty na Jelení stráni nad Jizerkou. Byl jsem rozhořčen se soudružkou učitelkou, ale bylo mi trochu podezřelé, že soudruzi lesníci na místě vývratů sázejí zase - smrky!

liman

To není Haná, ještě. To je Negevská poušť, zatím.

Po sametovce se naše lesnictví v mnohém zlepšilo, místo poloviny je teď smrkových sazenic jen třetina. Stále však jde o nejvíce vysazovaný strom. Tragédií ale je, že monokultury zůstaly, a k současnému trendu vysazování rozmanitých listnáčů donutily lesníky až dlouhodobá sucha a kobercové nálety kůrovce. Nyní se to horko ťažko vylepšuje, protože nejdříve musí dojít ke změně ve školkách, těch lesních.

Sucho je takové, že dokonce různí politici proti němu horlí a dožadují se dokonce ústavního zákona, který by přikazoval, že v zimě má hodně sněžit a na jaře a na podzim pršet, v létě jen bouřky a přeháňky by měly být. Třeba lidovci, ale ti by se spíše měli modlit za déšť, v biblických dobách to mívalo úspěch. Nejvíce ale křičí komunisti, což je docela chucpe, protože právě jejich hospodaření stojí na začátku maléru s vodou.

Připomenu zmrvené meliorace, které často nebyly zlepšením (latinsky melior), ale spíše zhoršením. Kletý bolševik! No ale proč s melioracemi pokračuje i menševik? Proč je u nás dnes (2010) „hlavních odvodňovacích zařízení“ (příkopy a krytá potrubí nad 30 cm světlosti) celkem asi 9.000 kilometrů??? No, to pak voda z krajiny vskutku „odchází“ - či spíše je vyháněna...

Slyšel jsem v rádiu hořekovat odborníka, že prej jsme na tom s vodou strašně špatně, protože od nás „všechna voda odtéká“. Naprší tu, to ano, ale pak všechna odteče k sousedům, mizerům. Tak proč ji necháte odtékat, vy vole? Proč ještě nejsou obnoveny všechny rybníčky, a proč se nedostatečně udržují ty současné? Jakub Krčín by vás hnal bičem, tak byl zlej. A ještě málo.

Ale musím zde pochválit správy národních parků a chráněných krajinných oblastí, kteří napravují zvěrstva z konce 19. a začátku 20. století, kdy se odvodňovala rašeliniště, aby se na vysušených partiích mohl pěstovat les. Les a sucho. Dnes se rašeliniště revitalizují, a to bez velkého humbuku. Humbuk vždy způsobí, když se někde chce postavit přehradní hráz či polder. A přitom (jak jsem někde slyšel, když tak mne opravte) kilogram rašeliny dokáže zachytit 40 litrů vody!

Dalším bolševickým zlopočinem bylo zcelování lánů v padesátkách a zcelování družstev v sedmdesátkách. To první postihlo hlavně „kulaky“ (sedláka s největším hospodářstvím ve vesnici), to druhé pak všechny zemědělce. Vysvětlím to druhé: V podhorské vesnici, kam jsem jezdíval k tetičce každé léto na prázdniny, si příbuzní drželi soukromé hospodaření až do šedesátek. Založení družstva si pak náramně považovali, i když začátky byly dost drsné. Podle mne se z nich vyhrabali a stali se úspěšní hlavně proto, že vlastně stále pracovali na „svém“. Na těch polích, na kterých pracoval už dědek. Stejně jako na polích sousedů, kterým vždy při žních pomáhali. Vždy si pomáhali, byli spojeni stále se svou půdou a to jim to združstevnění nevzalo. Vzalo jim ho až nesmyslné vytváření mamutích družstevních kombinátů, kterých bylo tak dva na okres. Už nedělali na svém! Stali se z nich zemědělští dělníci, a stejně jako dělníci ve fabrikách se přesně dle Marxe své práci - odcizili...

Pamatuju se na malér, když se zranil traktorista při převrácení svého stroje. Protože oral na svahu po vrstevnici, tak jako dědek, a svah byl příliš prudký. A dědek tak oral už od Přemysla proto, aby zadržel vodu na poli. Z každé brázdy se stala úzká terasa, a těch byly tisíce. Od sedmdesátek až po dnešek je to (jé)zeďákům už jedno. Klidně voraj po spádnici. (Já vím, někdy je to těžký, když je na zvlněném povrchu lán kilometry čtvereční. Tak ho rozčleňte a vorejte tady takhle, a tady zase takhle - po vrstevnicích, volové!) Pak přijde déšť a spláchne ornici (tvorba 1 cm/100 let, jak jsme se to ve škole učili). V kombinaci s nevhodnými plodinami a dusáním půdy těžkými stroji je to pak smrtelné pro vesnice (či rybníky) pod svahem. Bahno všude, pojišťovny vyplácejí miliony poškozeným (pojištěným poškozeným).

Měly by pojišťovny škody vyplatit, a pak by se měly, pojišťovny, podívat na to pole na svahu nad vesnicí. Kukuřice na tomhle srázu? Brázdy po spádnicích? Ne my vám, vy nám budete platit ty škody, (ne)milí lenoši.

Ale už se blejská na lepší časy. Vzniknou nové vodní komise, obecní, okresní, krajské, celostátní - a ty budou rozhodovat, kdy se zavřou kohoutky. Případně rozdělovat škodní peníze, čímž sucho zajisté pomine. Z vody se stane strategická surovina a bude ji chránit ústava.

Zase si vzpomenu na toho odborníka, co hořekoval, že všechna voda od nás odtéká. Jémináku, jací jsme s tou vodou chudáci ubozí! To takoví Izraelci, ti jsou mazaní - žádná voda z Jordánu neodtéká. Jenom nějaké řeky do moře. Ale ani ty ne hned. A dělají to takhle: Přijede bagr, mnoho velkých bagrů, vybagrují nějaký ten hektar poblíž vodoteče, jáma se vyloží nepropustnou fólií a pak se jen čeká, až zaprší. Voda z dešťů se pak využívá k zavodňování.

jatir

To nejsou Jizerky, zatím. To je izraelská Negevská poušť, les Jatir.

Za sto let se v Izraeli vysázelo na 240 milionů stromů! Většinou na poušti. Že tam ale poušť není? Není, dnes. Dnes je tu les, jako byl před dvěma tisíci lety. K zavlažování lesů (jen první tři roky, pak už se stromy dostatečně zakoření), polí, květinových záhonů a parků se používá recyklované vody. A voda se zde recykluje z 80 %! V této oblasti je Izrael na prvním místě. Druzí jsou Španělé s 18 %.

Jo, a mají problémy s kůrovcem? Ne. Přivezli si totiž z Austrálie mouchy, které se živí dřevokazy…

No, a to ani nemají ústavu! Přesto dělají z pouště lesy a pole. To my děláme z lesů a polí - poušť. My, ne sucho!

Psáno v Praze na Lužinách

(Kdo má zájem, může si o izraelském hospodaření s vodou a vysazování lesů a parků v poušti více přečíst v pět let starém článku Mír kasiček. Dnes to bude zase jinak. Líp. Tedy krom těch polí a lesů, co jim teroristé z Gazy zapalují ohňovými draky...)

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.