Falcon 9

První soukromá kosmická loď Dragon míří k Mezinárodní kosmické stanici s půltunou nákladu poté, co ji na oběžnou dráhu vynesla soukromá raketa Falcon 9. Bezpilotní (zatím) Dragon a nosná raketa patří soukromé společnosti Space Exploration Technologies (SpaceX). Technologický úspěch je nepopiratelný, avšak "soukromost" projektu je značně diskutabilní. Stejně jako finanční výhodnost. Alespoň prozatím.

Nejdříve upřesněme, co to je "kosmický let": Míní se tím let na oběžné dráze kolem Země. Nestačí tedy dosáhnout patřičné výšky, ale i dopředné rychlosti kolem 8 km/s. Balistické skoky turistických raketových letadel SpaceShipOne jím tedy nejsou.

Pak se podívejme, na čem dosud "štědře dotovaná vládní agentura NASA" létala. Podle současného povyku o soukromém vesmíru by se zdálo, že si NASA kosmické vehikly stavěla sama. Samozřejmě, že tomu tak nebylo. NASA předložila určitý projekt, který měl za cíl třeba přistání na Měsíci. Ideově ho připravila, a ideje pak byly do skutečnosti přetaveny v soukromých firmách, které si šanci, podílet se na rozpočtu NASA vysoutěžily. I když šlo třeba o jediný projekt, k lizu se dostali mnozí, bylo totiž potřeba spojit více výrobních kapacit:

Hlavním dodavatelem Saturnu V byl North American Aviation (dnes Rockwell International), který také postavil druhý stupeň S-II, stejně jako kosmickou loď Apollo. Lunární modul byl z dílen firmy Grumman. První stupeň S-IC stavěl Boeing, třetí stupeň S-IVB Douglas Aircraft. Motory na tekutá paliva dodaly společnosti Rocketdyne, menší motory na tuhé palivo společnosti Thiokol. Řídící počítač rakety zkonstruovala IBM, další počítačovou techniku poskytl Texas Instruments. Mezi subdodavateli se vyskytly i firmy Honeywell a Chrysler. A desítky a stovky dalších amerických firem. Raketa pak byla z různých dílů sestavena v největší budově světa, VAB.

VAB a rampy postavila za velké (státní) miliardy NASA na mysu Canaveral, stejně jako dopravník a montážní věž. Řídící středisko v Houstonu postavila NASA. Výcvik kosmonautů zařizovala NASA. Čas na velkých radioteleskopech pro vzájemnou komunikaci platila NASA. Později byl vyvinut systém komunikačních družic TDRS, který zajišťuje nepřetržité spojení mezi družicemi na nízké oběžné dráze a Zemí i navzájem. Díky nim se mohly raketoplány domlouvat přímo s ISS. Tyto družice postavily soukromé firmy TRW Inc. a Hughes Space and Communications. Do vesmíru je dopravila NASA prostřednictvím raketoplánů a nosných raket Atlas.

Končím výčet nejdůležitějších soukromých firem, které prostřednictvím NASA platil americký stát, tedy američtí daňoví poplatníci. Dnes je situace zcela jiná: NASA si nekupuje rakety, ale služby, kterou jí "soukromá raketa" prokáže, tedy dopravení nákladu (a příště snad i kosmonautů) na ISS. Tuto službu zatím platila polosoukromé firmě Rosskosmos. Nyní se dostává i na americké soukromníky, přičemž firma SpaceX je pouze první z pěti soukromých společností, které mají tyto zakázky pro NASA plnit. A teď zbystřete:

NASA ze svého rozpočtu přímo do těchto firem investuje! V r. 2006 obdržel SpaceX v rámci kontraktu dotace ve výši 278 milionů dolarů "na vývoj a demonstrační lety" systému Falcon 9 / Dragon. Roku 2008 společnost vyhrála kontrakt v hodnotě 1,6 miliardy dolarů pro financování 12 dopravních letů ke stanici ISS. Celkově, i s další soukromou společností Orbital Sciences, podepsala už NASA na tyto lety kontrakty celkem za 3,5 miliardy dolarů!

Poznámka: Jeden Dragon doveze na ISS půl tuny materiálu, vody a potravin, zpátky pak 660 kg. Kdežto raketoplán byl schopen nahoru dopravit až 30 tun (běžně 20 t, faktické maximum 23 tun) a dolů 14,5 tuny. Jedna mise ovšem stála (v cenách roku 2010) 1,6 miliardy dolarů, tedy stejně jako 12 letů Dragonem. Space-shuttle ovšem dopravil jedním běžným letem náklad čtyřiceti Dragonů. Takže "soukromé" lety z tohoto hlediska nejsou až tak levné – ale hlavně nejsou soukromé! Jde o klasický švarcsystém, který by byl ale placený z kapes daňových polatníků.

Proč švarcsystém:

NASA určuje cíl letu, místo a čas startu. Nekupuje si z nabídky volných letů. Registruji i nevýhody takové spolupráce velké veřejnoprávní organizace a malého soukromníka. Ředitel divize komerčních letů z NASA Phil McAlister prohlásil pln štěstí: "Mělo to svá úskalí, ale partnerství, které jsme dokázali vytvořit mezi NASA a firmou SpaceX, to je obrovský úspěch sám o sobě." Což mě děsí, zejména z hlediska bezpečnosti budoucích kosmonautů, případně možnosti nárazu do ISS. Jestli je tato spolupráce "sama o sobě" úspěchem, pak nic nebrání tomu, aby taková maličkost, jako je samotná mise, mohla být neúspěšná! Zejména pokud budou obě smluvní strany plně zachovávat právnický přístup k řízení technologií kosmického letu. (Už vidím ty auditory, jak se po možné nehodě hrabou v protokolech slučitelnosti systémů jakosti…) Samozřejmě, že možné škody na ISS nebo povrchu Země hradí vláda USA.

Proč placený daňovými poplatníky:

NASA, krom toho, že samozřejmě platí samotný let, dotovala přímo vývoj.
NASA postavila a provozuje ze svého rozpočtu startovací komplex 40, odkud Falcon 9 startuje. Tedy i zkušební a přípravné starty. Včetně všech služeb a potřebných platů zaměstnanců NASA.
NASA poskytuje veškerou infrastrukturu mysu Canaveral.
NASA poskytuje telekomunikační služby. Systém TRDS a sada pozemních stanic nebyly investovány soukromou firmou SpaceX ani jinými, které neplatí ani provoz.
Až Dragon přistane poblíž kalifornského pobřeží, bude u toho asistovat US NAVY se svými vrtulníky, letadlovou lodí a jejím doprovodem.

To vše je placeno z daní amerických poplatníků, i když se to v rozpočtu "soukromých" společností nijak neobjeví. Skutečně "soukromý" let by to byl, kdyby soukromník nedostával od svého zákazníka dotace a kdyby si všechny služby poskytované NASA, armádou a jinými organizacemi platil sám. Z tohoto hlediska jsou "soukromými lety do vesmíru" ony na začátku zmiňované balistické lety! Splňují všechny zde uváděné rysy "soukromosti".

Skutečné soukromé kosmické lety budou samozřejmě hnány zejména soukromou poptávkou zpovykaných cestovatelů, kteří už všude byli. Takže budoucnost kosmonautiky je spojena s turistickým průmyslem: Po prvních suborbitálních letech "aerotaxíkem" ze soukromých specializovaných letišť přijdou "autobusové" zájezdy na oběžnou dráhu. Dalším krokem bude konstrukce hotelů na orbitu. Nejdříve kolem Země, pak kolem Měsíce, Marsu a Venuše a tak dále a tak dál. Z oběžných drah se hotely časem přestěhují až na povrchy planet. Kosmoturistické společnosti si budou nejdříve pronajímat současné raketodromy, pak si je budou stavět samy, případně se objeví společnost, která se specializuje na stavbu těchto zařízení. Totéž se vyvine u nosných prostředků, možná tímto směrem bude směřován nákup některých současných leteckých společností. Aby letecká společnost přežila, bude se muset proměnit v letecko-kosmickou společnost. Přidanou hodnotou pro ni bude, že se cestovatelé do míst startu budou přemisťovat leteckými linkami stejné společnosti!

Když se podíváme, kam směřuje zájem publika, pak musíme předpokládat i rozvoj sportu v prostředí beztíže anebo mikrogravitace. A, bohužel, tento zájem nejspíše povede i k tomu, že prvními hotely na oběžné dráze budou ty – "hodinové".

Ale ani tam nebude takový bordel jako v dnešním americkém kosmickém výzkumu.

(Foto ze zkušebního letu nosné rakety Falcon 9 převzato z Wikimedia Commons)

Zde je video ze včerejšího startu, převzato z YouTube.com/Neviditelnypes: