Posledně jsem naivně psal: Krást se nemá. Podvádět je ostudné. Se lháři se nemluví. A čtenáře prosil: Nelžete, nekraďte, nepodvádějte, s hajzly se nekamaraďte. Bude-li celý národ ze slušných lidí, budou slušní i politici. Přál jsem si to pod stromeček. K mé výzvě se nečekaně přihlásilo asi sedm komentujících čtenářů. Nikdo mi dokonce ani nenadával! A protože si myslím, že někteří Češi jsou slušní i bez toho, aby četli Šamanovo doupě, doufám, že bylo přečísleno minimum, které ukecal u Boha jistý Abraham.

Smlouval tehdy, až usmlouval z padesáti na deset spravedlivých. Ani tolik se jich však v Sodomě nenašlo. Vypadá to dnes s Českem trochu nadějněji, myslím že spravedlivých je mezi námi více než deset. Nevím, čím to je, jestli v tom nemá prsty doba Svátku světel a adventu či co, ale nějak jsem poslední dobou narazil na víc slušnosti, než jsem byl zvyklý. Možná jenom, že jsem si jí pod dojmem komentářů k mému článku více všímal.

Za všechny zkušenosti jen stručně popíšu dva sobotní zázraky. Nastal zlatý víkend, kdy se obchody přeplnily kupujícími jak Vltava o pětisetleté vodě. Ve stodůleckém Makru bylo dokonce zaplněno podzemní parkoviště! Po dřívějším téměř vakuu, vyvolaném krizí, se lidé rozhodli, že je právě nejlepší doba utrácet. Jindy než v sobotu se k velkému nákupu nedostanu, a tak jsme se se ženou stali dvěma kapkami vody v té záplavě. Nákupní hala byla přeplněná, vozíky se sotva vyhýbaly, fronty u pokladen narůstaly. Vždy velmi úkorně snáším nakupující davy, až téměř klaustrofobii z nich mám. Ne tak minulou sobotu! Trošku jsem si připadal jako v tom dávném Listopadu, kdy na náměstích nebyl dav, ale statisíce samostatně, i když jednotně myslících bytostí. Protože i teď v tom chrámu konzumu se k sobě lidi chovali slušně! Nestrkali se, vyhýbali se, omlouvali se. I pokladní byli vlídné a vlídní, téměř dobrosrdečně vtipní. Vypadl jsem z Makra udiven a potěšen. Skepticky jsem si však řekl, že to je snad jen náhoda. A zamířil s nákupním autem do zličínského obchodního centra.

V Tesku pak, považte, jsem měl stejný pocit! Který byl znásoben, když jsem odjížděl, a dostalo se mi od ostatních účastníků parkovištního provozu vždy přednosti zprava, bez níž bych se na hlavní výjezdní osu vůbec nedostal. Dokonce i zipování se čeští řidiči naučili!

Že čeští řidiči už zipovat umějí, jsem si ověřil i včera (tedy v úterý 22. prosince 2009) v Legerově ulici, kde na křižovatce s Rumunskou mrazem puklo téměř metrové potrubí. Vodárníci zde kopou ve dvou pruzích, auta se už od Fügnerova náměstí zipují ze tří pruhů do jediného. Naštěstí jsem to sledoval jenom jako chodec. Ale ocenil jsem, že po jedné či dvou hodinách pojíždění netryská z davu nahuštěných automobilů žádná zjevná nervozita. Žádný řidič netroubí, nebliká, neklepá si na čelo, nenajíždí agresivně do úzkých mezer. Řidiči se navzájem pouštějí. Ani jsem neregistroval žádné doprovodné mininehody.

A tak si myslím, že český národ je přes všechny mediálně probírané zvrácenosti ve své základní podstatě ve skutečnosti slušný. Minule jsem doufal: Bude-li celý národ ze slušných lidí, budou slušní i politici. Ale možná to platí i obráceně.

Protože - oproti předcházejícím zkušenostem - máme v současné "nepolitické vládě" celkem slušné politiky, ne? Nebo přesněji řečeno alespoň slušně se chovající lidi.

Klidné svátky vánoční přeje Šaman.

© Psáno v Praze dne 22. prosince 2009

***************************************************************************************

Viz i minulé Šamanovo doupě: Co jsme to chtěli