12.8.2022 | Svátek má Klára


ŠAMANOVO DOUPĚ: Silvestr v Prokopáči

3.1.2006

Na silvestra jsem ráno zajistil rodinnou večeři dovozem chlebíčkův z chlebíčkárny v Londýnské u spořitelny, takže jsem si mohl po obědě vyrazit na běžkách do Prokopského údolí. Tedy nejdřív jsem si zajel do Dalejského údolí pod Řeporyjemi, stejně mu však říkáme Prokopáč. Býval tam na samotném východním konci obce mlýn, pak se restituoval tak dlouho, až kdosi rozmlátil střechu a prokopská divočina pak vykonala svou práci. Budovy, co patřívaly k vápence pánů Biskupa, Kvise a Kotrby jsou po několika požárech taky zdevastované. Ve foglarovském lomu za tajemným tunelem se opět těží kamenivo. Do seznamu zničených objektů se zapsal i železniční strážní domek u bývalého přechodu přes trať. Ten mezi mlejnem a lomem... Tenhle domek mě zamrzel, po částečném vyhoření v něm bydlívali nějací šikovní bezdomovci.

Avšak potěšila mě nová hospůdka u železniční zastávky Holyně. Je tam hned u průchozí údolní trasy na zahradě jednoho domu postavený takový pavilónek, kde čepují pivo (16,50) a slibují i utopence (za 20). Přes zimu mají otevřeno jen o víkendech, v létě by měli mít zavříno jen v pondělí. Nějaká taková drobná osvěžovna přímo v prokopském Dalejáči mi chyběla...

Mezi Holyní a křižovatkou pod Klukovicemi byla asi před pěti lety vydusána v ose starší pěšiny pěšina nová. Tehdy mi vadila, ale teď přece jen už trochu vrostla do lesa i do krajiny. Divoké krajiny, kde z téměř kolmých skal svítí sopečná slunce. Plácek vpravo od nich, na kterém kdysi Foglar psával do svého deníku zápisy, zatímco hoši se proháněli kolem, tak tenhle plácek někdo nově "ozdobil" velkými šutráky, naskládanými do jakýchsi kompozic. Na křižovatce pod Klukovicemi, tam, jak bývávalo koupaliště, tam do Dalejského údolí zleva od severu vtéká administrativně správné Prokopské údolí. Tudy se vracívám silničkou kolem Nové Vsi zpátky na sídliště. A tady na loučce u potoka je pod shlukem borovic opět rozložen krásný "zálesácký" Betlém: dřevěný volek s oslíkem chrání dřevěné Jezule v opravdických jesličkách s opravdickým senem. V jeslích na Jéžiškovi leží i připravená návštěvnická kniha. Na větvích borovic visí vánoční ozdoby spletené z dřevěných špon. Kolem spousta dřevěných zviřátek v téměř životní velikosti. Až letos jsem pochopil, že všechna ta zviřátka jsou nějak legračně hejbací. Pejskovi zatočíte packou (ve směru šipek) a on zastříhá ušima a otevře tlamku. Na velbloudu se dá houpat. Na čápa si ale nesedejte, jen ho potahejte za ocásek, a on vám zaklape zobákem. Na prasátku se sedět dá, ale mají se do něj házet peníze a ono prý zazvoní - je to kasička. Peníze jsem neměl, takže jsem nezvonil. Ale zatáhl jsem za ocas, vyčuhující z dřevěného pařezu, a on z něj vyskočil lišák Bystrouš.

Až letos, tedy vloni, na silvestra, jsem uviděl celý novoveský betlém v chodu. Totiž celou cestu jsem potkával spoustu lidí. Pár lyžařů, pár kolařů, ale příšernou spoustu pěšáků. Tatínky se synky, maminky s robátky, partu kluků, ukecané holky, milenecké dvojice, kompletní rodinky s babičkami, rodiči i vnoučky. A ti všichni se sešli u toho betléma, fotili se u něj a - provozovali ho.

Byl to pěkný den. Sice šedivě zamželý, ale ještě se dalo lyžovat. Za betlémem u Hemrových skal dokonce prosvitlo několik studánek nebeského modrojasu, okraje šedivých mračen ozdobily zlaté třásně od neviditelného zapadajícího slunce. Úplnej kýč. Když jsem se vracel kolem butovické retenční nádrže, bylo vidět, že ještě není zcela zamrzlá. Ale na těch zamrzlých místech se bruslilo. Podlezl jsem Jeremiášovu ulici/silnici, která tu překonává mírný údol horního Prokopského údolí a byl jsem v centrálním parku Jihozápadního města. Stmívalo se, světla se ještě nerozsvítila, ale na sněhu bylo stále dobře vidět. A tu jsem pochopil, že jsem si jen myslel, že v Prokopáči je přeplníno. Celá plocha parku byla poseta postavičkami a skupinkami postaviček. Procházely se, lyžovaly, bruslily pod tubusem metra, sáňkovaly na Makalu, tedy místní hromadě hlíny, a na to vše shlížel ze Stodůlek bělostný kostel sv. Jakuba Většího. Ocitl jsem se uprostřed Ladova obrazu!

Spokojenej jsem byl se silvestrem.

Než jsem si doma pustil televizi...

Psáno v Praze dne 2. ledna 2006