19.3.2024 | Svátek má Josef


ŠAMANOVO DOUPĚ: Selekce, pane premiére!

13.2.2021

Co je za neochotou, nevůlí ba až zvůlí vlády otevřít hranice sanitkám?

Ano, pane ministře, my tady na pacientech provádíme selekci. Řekl ve čtvrtek přímo do televizních kamer jeden z lékařů v Karlovarském kraji. Což je odvaha, když uvážíme, že podobnou informaci sdělil panu ministru zdravotnictví Janu Blatnému už 9. ledna primář interny chebské nemocnice Stanislav Adamec. A poprosil pana zdravoministra, aby požádal o pomoc sousední Německo. Pan ministr to odmítl a nařkl pana primáře z neschopnosti - protože v Česku je přece 20 % volných kapacit na JIP. Náramně se našňupl a v přímém přenosu pana primáře nařkl z neschopnosti, že neumí své pacienty přemístit jinam.

Načež poslal do Chebu nikoli další zdravotnický personál, ale ministerskou kontrolu v čele se sebou. Výsledkem nebyla poprava pana primáře, ale masivní transporty po republice. (Slíbená podpora zdravotnického personálu se nedostavila.) Pacienty s těžkým průběhem lifroval vrtulník vojenské záchranné služby, ti lehčí se vezli stovky kilometrů v koloně sanitek včetně záchranářského autobusu s policejním doprovodem. Naskýtá se však logická otázka, proč nevyužít sousedních nemocnic, vzdálených 10 km. Navíc, když ti nemocní bývají často propojeni se svým zaměstnáním ve stejném městě. A skoro každý Čech tu „šprechtí“. A hlavně - je to blízko i pro blízké rodinné příslušníky.

Nedávno se na krátký čas ocitla v nemocnici dcerka Terka kvůli jednomu vyšetření na necovidový problém. První, o co požádala telefonem, než jí došly baterky, byla nabíječka na mobil. Už vidím, jak nějaký Cheban veze nabíječku dcerce do Uherského Hradiště! Když byla v době chřipkové epidemie a zavřených oddělení hospitalizována na onkologii má partnerka Janinka, mohl jsem jí nosit dobrůtky a zamávat do okna. Když mi na jinou onkologickou chorobu pár let předtím umírala žena Ivana, mohl jsem za ní chodit na infekční oddělení do izolace v ochranném obleku, i když měla nakažlivou klostridii. Kdybych své miláčky měl stovky kilometrů daleko, tak by to asi nebylo možné, alespoň ne tak časté. Chápu proto lidi, kterým byli příbuzní takto ukradeni. A chápu i doktory, kteří musejí provádět selekci, aneb „triáž“. Tento výraz jsem poprvé uslyšel v lednu v zoufalé prosbě o pomoc z Chebu. Neznal jsem ho, a tak jsem se podíval do wiki. A ověřil si, že se jedná o třídění pacientů k prioritizaci ošetření na základě závažnosti jejich stavu. A s údivem zjistil, že v Česku se užívá postup - dle bojového řádu Hasičského záchranného sboru. No jasně! Protože tyhle zásady současné medicíny katastrof vyplývají vlastně z válečné chirurgie!

Jenže válka není samý boj. Veteráni druhé světové vzpomínají, že nejvíce si za války užívali - čekání. Nejdříve měsíce cvičili. Pak se týdny vezli vlakem ke frontě. Potom několik dnů pochodovali pěšky. Pak se zakopávali a připravovali. A potom přišlo několik hodin přímého boje. Během něho a po něm se sesbírali ranění a šup s nimi do polních nemocnic. Ty přetékaly, lékaři při operacích málem spali vestoje. Pak byl oddech, následoval další boj - až do skončení celé bitvy. Krvavá, až (pro československé jednotky málem) likvidační karpatsko-dukelská operace na podzim roku 1994 trvala necelé dva měsíce - od 8. září do 28 října. Dva měsíce, nikoli rok! Tyhle instrukce jsou vydány pro případ katastrof, jako jsou požáry, pád letadla, hromadné dopravní nehody, povodně, zemětřesení, prostě proti nárazovým a jen ojediněle se vyskytujícím jevům! Nikoli pro trvalý stav...

V této válečné době se hejtmani příněmeckých krajů rozhodli obrátit o pomoc k našim spojencům z NATO - a to už před Vánocemi. Jestli by Sasíci a Bavoři nenechali ve svých nemocnicích na prázdných lůžkách naše covidové pacienty. I nechali - jenže je o to musí požádat česká vláda. A česká vláda nepožádala. A měla pro to spoustu důvodů. Jako třeba: Ani ty německé nemocnice nemají dostatek lůžek. Což nebyla pravda. A nebo: My máme lůžek dostatek. Já tedy průměr 20 % (dnes už méně) nepovažuji za „dostatek“ - před čtvrtou, tentokrát britskou a jihoafrickou či jihoamerickou vlnou. A krom toho k redistribuci pacientů se používají desítky sanitek, které pak mohou chybět jinde. A ani ty kolony nedokážou přepravit všechny pacienty, protože zatímco jedněch třicet pacientů odjede, jiných třicet nakráčí. Denně! V nemocnicích navíc zůstávají „vyléčení“ pacienty (ti, kteří po deseti dnech nevykazují příznaky koronaviru), protože mají následné závažné problémy - což ministerstvo zdravotnictví velmi dobře ví.

A proč se vlastně český ministr zdravotnictví brání německé pomoci? Nejspíš proto, že na něm klečí náš premiér. Hejtman Karlovarského kraje (sousedí s Bavorskem i Saskem) Petr Kulhánek (STAN) se na českou vládu obrátil už 1. února s naléhavou prosbou, aby konečně Německo oslovila, avšak premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl. I když i v Bavorsku praskají nemocnice ve švech i nadále platí nabídka bavorské vlády „podle možností pomoci české straně“.

Tak proč, kruciš, je Babiš tak paličatej? Jedna z možností je, že zneužívá své moci proti svým politickým oponentům. Po krajských volbách vede většinu krajů opozice. To by nakonec vysvětlovalo i původní diskriminační postup vlády k Praze, kde je primátorem pirát (MUDr.) Zdeněk Hřib. Zasolili jste nám? I my vám zasolíme!

Možná je za tou neochotou, nevůlí ba až zvůlí vlády/Babiše/ANO jednoduchý propočet: Podle unijních pravidel má český občan všude v EU právo na bezplatné ošetření, je-li pojištěn v Česku. Takže v Německu ho ošetří a hospitalizují - ale za německé peníze, které moc české zdravotní pojišťovny platit nechtějí. Ať už tak nebo tak, aktivní bránění přeshraniční pomoci je za nouzového stavu zločinem přímo válečným, nepromlčitelným a jako takové by mělo být u odpovědných osob posuzováno.

Ostatně i bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu a bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová při podpisu petice za otevření hranic sanitkám, která byla odeslána ministru zdravotnictví, poznamenala:

„Zde jde doslova o životy lidí a každý, kdo zanedbá svou povinnost je ochránit by měl nést odpovědnost, včetně odpovědnosti trestní.“

Jo, Babiše do koše! To ale zase nedovolí prezident ČR Zeman (RF, ČLR). A pak taky - kdo na jeho místo? Po čtvrtečním představení ve Sněmovně, kde opozice nepodpořila další prodloužení nouzového stavu, nevidím nikoho, kdo by byl na čele partají schopnější než náš ješitný, sebestředný, proradný a trestně stíhaný nejoblíbenější politik...

Budou teď prý krizi řídit hejtmani a místní hygieny, a z centra pak ministerstva zdravotnictví, školství, bezpečnosti, národní obrany, průmyslu, obchodu, Národní sportovní agentury + X (doplň si každý, co tě napadne).

A Německo se kvůli tomu chystá zavřít hranice s Českem natvrdo. Řítíme se do průšvihu bez dříve odmítané pomoci sousedů, s nadávkami na neschopnou EU (které vykřikují naši neschopní), odděleně kraj od kraje, ministerstvo od ministerstva, národ od (ne)vedení.

Vypadá to, že světlem na konci tunelu bude nejspíše - přijíždějící lokomotiva. Vakcína, která k nám přichází doslova po kapkách, zatím ne.

Mimochodem - lékařem, který poprvé v naší rodině používal selekci, byl jistý Dr. med. Dr. phil. Josef Mengele, kapitán SS.

Ale možnáže vláda vyhlásí nový nouzový stav od pondělí na dalších třicet dní. Protože ji o to žádají hejtmani - i ti opoziční...

Láno a hořekováno v Praze na Lužinách v pátek 12. února 2021

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.