Před týdnem jsem v článku Jak na nesmyslné ceny elektrické energie učinil poznámku o dlouho pečeném až nakonec přepečeném „úsporném tarifu“, ve které jsem si skoro „zoufal“:

„Zatím to vypadá tak, že pokud bude má domácnost úsporná jako dosud - pak mi bude můj dodavatel za odběr el. energie ještě platit!“

Samozřejmě, že dodavatel vám nic nezaplatí. Vládní dopomoc směřuje primárně k dodavateli, a ten vám žádný přeplatek neodevzdá (ledaže byste s ním tři měsíce předem rozvázali smlouvu). Přeplatek nedostanete, ale odečte se vám od záloh. Takže kolik reálně zaplatím své nejmenované pražské distribuční společnosti od srpna, kdy mi skončila tříletá smlouva s fixací cen elektrické energie, až do konce tohoto třikrát krizového roku? No, kolik?
Jednoduchá odpověď: NIC!

Jednoduchý důvod: Minulý rok jsem značně přeplatil na zálohách. Takže až do půlky února mám předplaceno. Ačkoliv i pro mně elektřina zdražila.

O kolik pro mne elektřina zdražila? Když si spočítám nikoli pouze silovou elektřinu (asi polovina platby), ale celou fakturu, pak mi vychází zdražení z 5,76 na 6,20 Kč/kWh, tedy o zdrcujících + 44 haléřů, aneb plus 7,64 %! Proč o tak málo (vzhledem k okolním nářkům)? Možná proto, že jsem si zavolal svému dodavateli dříve, než mi vypršela fixace, a nečekal jsem na očekávaně tragickou postfixační srpnovou fakturu. Nechal jsem si přepočítat, o kolik mi stoupne měsíční záloha, a milý hlas v telefonu mi pravil, že proto, že jsem jejich dlouholetý (asi tak 50 let) zákazník, nebude to až tak katastrofické. K současným 1250 Kč na měsíc si připočtu jen asi 500 Kč. Proč přesto budu platit (ale až od února) jen 930 Kč měsíčně?

Protože jsem začal včas šetřit spotřebou a snížil jsem ji během celého roku (od srpna do srpna) o třetinu! Přesněji z 2600 na 1700 kWh. (Tedy na 65,4 %.) A skutečně šetřit jsem začal v říjnu, po krachu Bohemia energy.

Historicky nejdříve jsem ovšem začal šetřit už v roce 2014, tedy poté, co mi umřela má milá žena Ivanka. Zjistil jsem, že mi pravidelné platby za byt klesly o 4 tisíce. Ale věřte mi z mé hluboké zkušenosti - to není ten nejskvělejší způsob šetření! To se vskutku nehodí, zejména ne pro domácnost dvou dlouhodobých manželů, kterým už děti vylétly z hnízd. Během několika měsíců byste mohli (bez antidepresiv a bez psychologa) ušetřit až 100 % životních nákladů - když nebudeme počítat náklady na váš pohřeb...

O tom, jak se dá uspořit energie v jakékoli domácnosti jsem už dříve psal:

Ještě se ženou jsme si pořídili elektrické spotřebiče s nízkým el. výkonem. Před dvaceti lety to byla keramická varná deska, dcerka si při rekonstrukci bytu zakoupila desku s indukčním ohřevem. Před deseti lety to byla chladnička s mrazákem. Vyšší investice se nám i za historicky levných cen energie zaplatily během několika let. (Tady se ale jedná o trochu hraběcí radu, protože ty domácnosti, které drtí vysoké zálohy a inflace, na nové investice do spotřebičů nemají. I když by se jim teď splatily už během jediného měsíce!) Vařím jen tolik vody, kolik spotřebuju na čaj nebo kafe. Vodu vařím (nebo předvařuji na brambory, rýži a energeticky nejvhodnější kus-kus) ve varné konvici s velkým výkonem (a nejmenšími energetickými ztrátami). Včas jsem si koupil a tam, kde to bylo výhodné (trvale nebo dlouhodobě užívané prostory) nainstaloval LED. Nežeby se tolik uspořilo: spotřeba na světlo páčila jen asi 5 % z celku, a když ušetřím na světle 90 %, tak celkově jde o jediné procento. Ale dobré procento. (Ledky jsem si pořídil až poté, co se začaly vyrábět v ráži 10 W a začaly opravdu svítit, ne jen mlnit.) Je samozřejmé rovněž vypínat všechny nabíječky, i ty, které zrovna nenabíjejí. Zkuste si na ně sáhnou! Většinou hřejí ztrátami naprázdno. Mimo jiné hrozí i jejich vzplanutí. A když nejste zrovna doma, tak můžete vyhořet...

Pozor na jeden nečekaný efekt: Když si pořídíte spotřebiče s menším výkonem, tak často nakonec zaplatíte za energii více - protože přestanete šetřit a ledky třeba vůbec nevypínáte...

Ceny el. energie byly dlouhodobě nízké, teprve v roce 2018 se začaly poněkud zvedat. Klesnou, říkal jsem si. Neklesly. Tak jsem si v roce 2019 zafixoval cenu na tři roky dopředu. Teprve pak klesly ceny elektřiny... Mírně se pohupovaly, až vloni na podzim, letos v lednu, a pak každý měsíc znovu, začaly hrozivě a nesmyslně růst. To jsem si pak zpětně blahopřál. Jenže statisícům domácností, které tak včas neučinily, to dnes už sotva pomůže. Inu - není každý elektroinženýr se specializací na užití el. en - teplo světlo, ne každý sjednával pětadvacet let gigawatthodiny pro svou firmu čtyřikrát ročně, nikoli každý četl Neffovu Tmu nebo k ní dopsal scifárnu Blackout., ke kterému si hledal podklady...

13. října 2021 padla Bohemia Energy. A od té doby šetřím já, single typu chlap, způsobem, který se vůbec nehodí pro rodiny z malými dětmi:

1) Před barákem se ocitla hnědá „popelnice“, takže jsem přestal používat kuchyňský drtič.

2) Jsem stále ještě vybaven nádobím pro rodinu: 6 velkých talířů, 10 normálních, 5 malých talířů, 6 hlubokých, polévkovou misku a.t.d. Takže nádobí myju jednou týdně. A to v myčce, která šetří energie i vodu. (Krom hrnečků na čaj, které mezitím omývám od vznikajícího čajového kamene ručně.)

3) Když na plotně vařím polévku, udělám si ji do velkého hrnce, a mám tak najednou 4 až 6 porcí. Po vychladnutí uchovám v chladničce.

4) Prakticky jsem přestal používat toustovač, na kterém jsem si dříve rozehříval čerstvé pečivo z mrazničky. Stačí vyndat mé oblíbené makové housky půl hodinu před snídaní nebo večeří a rozmrznou bez toustování.

5) Přestal jsem kupovat mražené pizzy. Ani svou oblíbenou ananasovou už nekupuju. (Když jsem si je konečně přečetl...) Takže jsem (téměř) přestal používat horkovzdušnou troubu.

6) Tak jednou, dvakrát týdně použiju plotnu/varnou desku nejen k vaření polévek, ale i k pečení nějakého toho masa. A upeču si tak 2-3 porce najednou.

7) Ano, dobře napovídáte, více k pečení používám Remosku. A k ohřívání mikrovlnku.

8) Přestal jsem žehlit. Stejně mi to nejde a zažehlím jenom špatné faldy. Po vyprání a ždímání košile a trika silně vyklepu a pak je nechám sušit na ramínku. A džíny se stejně nežehlí.

9) Přestal jsem po vyprání používat sušičku. Suším venku - když je na to počasí. A dost se toho vejde i do koupelny. Pračka pere až šest kilo, suší polovic. Větší prádlo jsem stejně sušil venku, ponožky, trenky a jiné drobné věci jsem sušíval v sušičce. Že prádlo na lodžii není estetické? Nu což, podnebím se blížíme Středomoří - a tam je to obvyklé. Zvykneme si.

10) Nikdy se nějak extra zvlášť neumažu, takže peru na 30°.

11) Málokdy dosáhnu při praní limitu 6 kg, to dříve použiju všechny trenky. Měl jsem jich 16, začal jsem tedy většinou prát po 14 dnech, kdy do špíny odešlo i další prádlo, které by jiný single chlap ještě nepral.

12) A konečně: Koupil jsem si v trenýrkárně sedm trenek navíc. (Ve slevě, samo.) Takže teď peru jednou za tři týdny!

Ne, to nejsou rady pro normální domácnosti, kde si lidé budou kupovat navíc dva svetry...

A teď mi teprve přichází státní dopomoc. Spočítal jsem si to na ministerské kalkulačce:

Za rok zaplatím za elektřinu jen asi pět tisíc kaček. Ale nezáviďte mi. Jsem rád že s jedním (i vylepšeným vdoveckým a valorizovaným) důchodem skoro vyjdu. Do rozpočtu mi vidle házejí platby za léky a nehrazené léky a zdravotní nehrazené služby a dobrý, mnou doplácený, doktor. Jsem rád, že jsem v chemické rovnováze. A díky státní dopomoci si budu moci v příštím roce dovolit měsíčně navíc i jeden oběd v hospodě (zatím 210 Kč). A udržet auto...

Jakkoli jsou drceny zejména rodiny nesmyslnými platbami za energie, existují i nějací šamani, kteří by státní pomoc možná ani tak nepotřebovali. Ale i na nás, energetické spořivce a chytráky, cena energií stejně dopadá - v celkové inflaci a nemírnému zdražování i nad inflační hladinu. Takže se té pomoci neodříkáme!

No a teď mne to láká přestat tak úzkostlivě šetřit elektřinou. Hmmm, co bych tak... Ne, žehlit nezačnu. Ale mohl bych si začít dopřávat křupavě propečených čerstvých houstiček z toustovače!

Psáno a počítáno v Praze na Lužinách v úterý 6. září 2022