Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

RE: "Když jsme My Vámi označováni jako dezoláti a rusofilové psali před tři a půl rokem, že je potřeba vybudovat na východním křídle NATO silnou obrannou linii málem jste nás sežrali."

----------------

Obrannou linii?

Proti komu obrannou?

Pokud me pamet neklame, tak NATO/USA, ktere se deklaruje jako obranny pakt tak za poslednich cca 30 let rozpoutal x valek, vsechny tisice mil od brehu USA/NATO a zadna z napadenych zemi USA/NATO ani vzdalene neohrozovala.

Vysledkem tech valek jsou miliony mrtvych, desitky milionu zmrazcenych, stovky milionu valecnych uprchliku.

Stejne jako jsme nalitli kecum o svobodnem trhu/demokracii/pravnim state a skoncili jako kolonie/montovna bohateho zapadu, stejne jsme nalitli kecum ze NATO je obranny pakt.

Cest

Buďto vás ta paměť klame, ticháčku, nebo to máte popletené.

Obranná a útočná role nikdy nejsou absolutní kategorie, ale vždy vyplývají z poměru sil. Ten, kdo má převahu, se zákonitě ocitá v roli útočníka – protože si může dovolit prosazovat svou vůli silou. Slabší naopak vždy hraje roli obránce – už proto, že mu nic jiného nezbývá.

Míra volnosti existuje jen v tom, jak si jednotlivé strany vyhodnotí aktuální rozložení sil. Silnější se může vnímat jako „obránce“ svých zájmů, i když fakticky útočí. Slabší se může stylizovat do role „bojovníka za spravedlnost“, i když jen reaguje na tlak, který sám nevyvolal.

Když tedy někdo mluví o „obranné linii“ NATO, je to v zásadě politická rétorika. V realitě jde o to, kdo má převahu a kdo je nucen reagovat. A právě proto vzniká většina konfliktů: přestože obě strany se současně prohlašují za obránce, objektivní poměr sil říká, že jeden útočí a druhý se brání.