6.10.2022 | Svátek má Hanuš


ŠAMANOVO DOUPĚ: Referendum – konečné řešení na Středním východě

16.10.2007

Včera se na půdě poslanecké sněmovny (Sněmovní 1, místnost č. 205) konala veřejná panelová diskuse na téma "Současná zahraniční politika Íránu". Akci pořádala nevládní organizace Asociace pro mezinárodní otázky . Úvodní slovo přednesli a na naše otázky odpověděli pánové Majlis Alaeddin Boroujedi, předseda Výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku parlamentu Íránské islámské republiky, a jeho hostitel Jan Hamáček, poslanec ČSSD a předseda Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Alespoň tolik bylo slibováno v letáčku AMO. Avšak pan Boroujedi moc na otázky neodpovídal. Tedy na některé otázky. V rozsáhlém úvodním slově nás přesvědčoval o mírumilovnosti své země, se kterou, jak zdůraznil, máme osmdesát let diplomatických vztahů. Přirovnal "islámskou" (protišáhovskou) revoluci k Pražskému jaru. Obě země dlouho bojovaly za svou nezávislost a obě touží po svobodě a demokracii. Hlavní je mít úctu k druhé zemi. Co se týče mezinárodních vztahů Íránské islámské republiky, zejména v nejbližší oblasti, Írán prosazuje zásadu rovnoprávnosti. Írán vede mírový dialog se všemi zeměmi ve své oblasti. Íránci jsou mírumilovný národ, který dodržuje lidská práva. Za dvacet osm let po revoluci bylo už dvacet osm svobodných voleb. Už je dávno fašistická doba, kdy se dalo spoléhat na vojenskou sílu. Je potřeba všude odzbrojit, což nám přinese mír a klid. Atomovou energii Írán potřebuje k nahrazení fosilních paliv. Dodržuje předpisy islámu, který nedovoluje použít atomovou energii k válce. Je proti atomovým zbraním nejen na Středním východě, ale vůbec na celém světě. Jejich počet by měl být zíro! Jediná taková bomba je nebezpečím pro celý svět - vizme osud Hirošimy a Nagasaki. Američané by měli do Afghánistánu dovážet spíše tanky než traktory. Válka v Afghánistánu přinesla jen rozšíření drog. Výsledek války v Iráku je ten, že zatímco lidé trpěli za Saddáma, trpí i dnes. Podle OSN umírá zde 120 obyvatel denně. Kde je slíbená demokracie? Kde je mír? Atd...

A pak přišlo na ty otázky. Na některé pan Boroujedi odpovídal ochotně. Třeba na otázky pana Jana Kavana ohledně problémů v Iráku a Afghánistánu. Ale některé otázky prostě nezodpověděl.

Dopisovatelka ruskojazyčného webu Diginews (?) se zeptala mj.na to, jak se slučuje avizovaná mírová politika Íránu s plánem vyzmizíkovat Izrael z mapy a co si myslí osobně o čerstvém pátečním komentáři pana prezidenta (Ahmadínežáda), že by měl být Izrael zlikvidován a Židé přestěhováni na Aljašku. Na všechny takto kladené otázky odpovídal pan předseda s úsměvem, který předváděla liška Budulínkovi. Tak za prvé. Pan prezident nikdy nic takového neřekl. Za druhé, a to je nejpodstatnější: Otázka Palestiny musí být řešena v souladu s rezolucemi OSN číslo 338 a 242. Palestinci se musí vrátit do země svých otců. To všechno se pak vyřeší referendem. Na jeho základě, svobodně a demokraticky, dojde ke změně. Židé se sem přistěhovali, budou mít možnost se vrátit do svých zemí.

Nějak jsem tomu nerozumněl. A tak jsem se za Neviditelného psa také zeptal:

"Jak si představujete, vy osobně, budoucnost státu Izrael? Myslíte si, že bude v důsledku referenda demokraticky a svobodně vymazán z mapy?"

Pan předseda se neusmíval, už ani jako liška, ani jako vlk. Zatvářil se udiveně. Izrael? To je co? A pak znovu trpělivě vysvětloval: "Já myslím, že všichni věříme v demokracii a svobodu. A hlavně - demokracie znamená plnit přání lidu. Já věřím tomu, že když budu vyhánět lidi s pomocí zbraní a násilí, tak s tím nikdo nebude souhlasit. My věříme v mírové soužití národů i náboženství. Židů, muslimů a křesťanů. Mohou žít vedle sebe bez problémů. Věříme tomu, že výsledkem toho referenda bude vláda zaštiťující celou oblast. Přání lidu je pro nás svaté a my je budeme plnit."

Konečně jsem to pochopil. Mé nechápání nebylo způsobeno trochu neobratným překladem z perštiny do češtiny a naopak. Tenhle pán tvrdí: Do Izraele/Palestiny se vrátí všichni vyhnaní Palestinci i se svými potomky, a pak teprve proběhne ono referendum! Takže odpověď pana předsedy na moji druhou otázku zní "Ano". Myslí to vážně?

Šamanova odpověď: Ne! Ale podobné řeči o sebeurčení jsme slyšeli už v roce 1939 z úst pana Hitlera. Věřila Evropa či nevěřila? Tvářila se, že věří. Jako teď.

Kdekoli otevřu zvukový záznam, hned během několika vteřin uslyším ta krásná slova "svoboda a demokracie". Pan Boroujedi doufá: "Uspořádání referenda vyřeší situaci v oblasti napořád".

Komunisté říkali "na věčné časy".

Nacisté zase propagovali "konečné řešení"...

Psáno v Praze dne 9. října 2007