Jako první vystoupil předseda představenstva & generální ředitel energetické společnosti ČEZ Martin Roman.

Nejdříve připomněl, že jestliže se od roku 1992 cena silové energie od ČEZ držela zhruba na 1.000 Kč za megawatthodinu, pak to znamená, že vlivem inflace vlastně klesala. Za třináct let to dělá 48 % v reálných cenách. Zatímco vodné a stočné stouplo o 342 %.
Zásadním faktorem, od kterého se odvíjí ceny všech energií, je cena ropy a z toho plynoucí cena plynu.
Pak také roste spotřeba elektrické energie. Naše hospodářství je dobré v tom, že na růst jednoho procenta HDP se spotřebuje jen 0,6 % elektřiny navíc.
Za posledních 15 let se v Evropě prakticky nestaví nové klasické zdroje. (Například veškeré německé investce šly do výstavby obnovitelných zdrojů.) Tím se vyčerpává rezerva. Dokud ceny nedosáhnou výšky 42 euro za MWh, nevyplatí se nové elektrárny stavět. (Naše dnešní cena je u nás 30,2 Euro/MWh).
Limitujícím faktorem je i omezená přenosová kapacita, která snižuje exportní možnosti. Jestliže na německé burze prodáme 1 MWh za 45 eur, pak za přenosové kapacity zaplatíme tak 10 eur.
V České republice, v Polsku a na Slovensku bude přebytek elektřiny asi osm let. Pak Polsko uzavře své neodsířené elektrárny (2.000 MW) a Slovensko uzavře jadernou elektrárnu Bohunice (1.700 MW). To vše za rostoucího zájmu o elektřinu v celé Evropě.
Ze všech těchto důvodů bude cena elektřiny u nás konvergovat k německým cenám, kterých dosáhne v roce 2009. Tato cena není závislá na ČEZ. Držet nebo zlevňovat elektrickou energii je sice ušlechtilý záměr, jestliže však v Německu příští rok vzrostou ceny o 30 % a v ČR porostou jen o patnáct, nedá se čekat, že růst příští rok skončí. Jestliže jsou náklady za výrobu elektřiny u nás založeny z 90 % na uhlí, a jestliže na výrobu 1 MWh spotřebuji uhlí za 15 eur a vypustím zplodiny, za které v povolenkách zaplatím 20 eur, tak tím je výsledná minimální cena energie už dána.
Paradox: Pokud klesne cena 1 MWh pod 30 eur, je už výhodnější prodávat povolenky a ne vyrábět elektřinu...
Bylo připomenuto, že ČEZ vyrobí pouze 60 % elektrické energie, která se v Česku spotřebuje.
Po roce 2060 se bude muset vyrábět elektřina z něčeho jiného než z uhlí.
I ČEZ podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů, bude to ale znamenat růst cen. Přitom jejich podíl na celkové výrobě elektřiny je limitován. Potenciál malých hydroelektráren je prakticky vyčerpán a velké vám už dnes u nás nedovolí postavit. Tady bude nárůst jen v rozmezí 0-100 MW. Vítr by mohl přispět 420-720 megawaty. Pro větrné elektrárny je u nás totiž vhodné území jen na hřebenech hor. Biomasa by mohla dát 100-200 MW. Její spalování chceme rozvíjet, ale nemůžeme se spoléhat jen na ni, protože to by musela celá země pěstovat pouze energetický šťovík.

Po šéfovi energetické společnosti nastoupil Martin Bursík, předseda Strany zelených, bývalý ministr životního prostředí a současný konzultant současného ministra životního prtostředí. Ukázal úplně jiné grafy, než Roman.

Tak především: cena na patě elektrárny není zajímavá. Cena elektřiny pro zákazníky trvale roste. Regulátor, který by to měl uhlídat, není přímo slabý, ale ustupuje do pozadí. Liberalizace trhu selhala, selhal stát. ČEZ nemá důvod, aby musel zvyšovat ceny.
Když se Bursík bavil se zelenými kolegy v Evropském parlamentu, nechtěli mu věřit, že výsledkem liberalizace trhu s elektřinou je růst její ceny! To je v Evropě naprosté unikum. Profitovat má zákazník. U nás je to jinak. Je to způsobeno tím, že ČEZ je jednak dominantní výrobce a jednak obchodník. Kupuje od sebe a tím udává cenu celému trhu - i minoritním dodavatelům. Měly se zprivatizovat jednotliví regionální distributoři zvlášť. Takhle pojatá privatizace byla Grégrovou chybou. Stát je ve schizofrenní roli - má obhajovat zájmy spotřebitelů a zároveň je majitelem výrobce a nechává si vyplácet dividendy...
Je legitimní, aby se ČEZ snažil maximalizovat zisk, ale není v tom omezován jednotným evropským trhem, neboť nejsou přenosové kapacity. A ty nejsou, protože byly instalovány velké větrné elektrárny v Německu. To se ukázalo být problematické po minulé suché zimě, kdy nebyly vodní zdroje pro ochlazování tepelných elektráren a musel se omezovat jejich výkon. Dále jsme byli svědky prudkého cenu růstu povolenek. To je důvod ke zdražování.
Jenže ČEZ má přebytek zdrojů, zejména jaderných. Plyn je pro něj irelevantní. Nepostavil jedinou paroplynovou elektrárnu. A s těmi povolenkami - vždyť má mírně přealokováno. Zdražuje pro zákazníky - a přitom je nejziskovější společností v Evropě, jak se sám chlubí. A vyrábí ne 60, ale 73 % energie.
Je jasné: ceny z neobnovitelných zdrojů porostou. Ale ceny z obnovitelných zdrojů budou klesat. Při jejich rozvoji se stavějí větší kapacity, což nese nižší investiční náklady. Za 15 let se snížily už dvakrát. Až se tyto dvě křivky protnou, pak se zastaví růst cen elektřiny.
U neobnovitelných zdrojů je potřeba nějak zohlednit i jejich vzácnost a také emise, které se při jejich spalování uvolňují. Do jejich ceny je třeba zahrnout škody na životním prostředí a příspěvek ke globálnímu oteplování. Do 1.1. 2008 u nás musí být zavedena evropská směrnice o zdanění energií, aby byla nastolena enviromentální spravedlnost.

Martin Roman k Bursíkovu vystoupení podotkl:

Kdyby se u nás liberalizovalo v roce 1995, jako jinde, kdy ceny beztak klesaly, pak by ceny klesaly i u nás. Dnes, o deset let později, při nedostatku elektřiny, při zvyšování jejího odběru nad původní plány, při reálných cenách v okolních zemích, nemůže liberalizace pochopitelně ceny snižovat. Je také legrační operovat liberalizací a dávat za příklad Francii, kde je státní monopol a tento státní monopol z politického hlediska napříklat v segmentu malých podnikatelů, kde je hodně voličů, snižuje cenu elektřiny pod výrobní náklady, které jsou dotovány z jiných segmentů. Kromě toho záleží i na skladbě zdrojů - francouzská elektřina je levná kvůli vysokému podílu výroby z jaderných elektráren.
To, že má ČEZ hodně "naalokováno" v povolenkách je dáno tím, že v uplynulých patnácti letech investoval jeden a půl miliardy korun do odsíření hnědouhelných elektráren.
60 % platí pro elektřinu spotřebovanou v ČR, 73 % je i s vývozem.
A na konec: o plynových elektrárnách začne ČEZ přemýšlet , až dosáhne cena jedné MWh čtyřiceti eur.

Takže pan Ševčík shrnul: ať tak či onak, ceny energií porostou.

Chvíli mluvil taky předseda Energetického regulačního úřadu Josef Fiřt, který připomněl, že jeho úřad reguluje jen ceny pro maloodběratele, ve kterých dělá 50 % přenos a distribuce. A náklady na ně skutečně stoupají. Ceny porostou, protože není zajištěn dostatečný přenos. Zavedení aukcí na elektřinu vedlo k jejímu zdražování - prodá se za nejvyšší poptávku. Bude to řešit Evropská komise, protože odběratelé jsou nespokojeni v celé Ecvropě. Musíme si uvědomit i to, že liberalizace stála nějaké peníze, které musí někdo zaplatit...

Pak promluvil Tomáš Gatěk z Patria Finance, který překvapivě řekl, že ceny energií - porostou. A to do té doby, než nastane jejich rovnovážná cena s Evropou. K tomu dojde někdy v roce 2008-9 a bude činit kolem 42 euro za MWh. Svůj vliv bude mít i růst úrokových sazeb. A ceny povolenek. Ty na trhu kolísají, letos v květnu krátkodobě vzrostly až o 173 %. Letošní suchá zima a nedostatek přenosových kapacit vedl k tomu, že v některých okamžicích vzrostla cena špičkové energie na německé burze až stokrát!

Ke slovu se nakonec dostal i zástupce sdružení velkých odběratelů Luděk Piskač, který vyzval, aby liberalizace nebyla cílem, ale prostředkem ke snížení cen. Ceny prostě musejí jít dolů. Zavádění ekologických daní postihne nejen průmysl, ale i dopravu, což povede ke snížení naší konkurenceschopnosti. Nárůst cen elektřiny je nepředvídatelný. Je převis poptávky po elektřině skutečný? Došlo k odtržení cen od nákladů. Jedinou cestou ven je přejít na americký model, zavedení institutu "spravedlivé ceny" a nakonec i návrat k regulaci.

Na úplný konec se mohli ptát i posluchači této diskuse. Optal jsem se pana Bursíka jak to myslel ve svých tezích, které přednesl na sjezdu Strany zelených. Tento jeho projev (Zelení do Parlamentu - moderně, chytře ekologicky) mu zajistil vůdcovství ve straně. Řekl zde: "...již jsme zahájili práce na konceptu vystoupení z jaderné energetiky". Na jadernou energii mohou být různé názory - ale stále je nejlevnější. Když ji chce zrušit, pak to bude další důvod ke zdražení.

Pan Bursík prohlásil, že sem nechtěl zatahovat debatu o jádru. Nerad by, aby věc přešla do politického rozměru. Prostě bychom měli s jadernou energetikou skončit. Důvod? Všech 33 ekologických poslanců v Evropském parlamentu to tak chce.

"Je to typický a tradiční program evropských Zelených..."

A jaderná elektřina přitom není nejlevnější. Do její ceny se nezahrnují externality. Náklady na budoucí likvidaci elektráren. Státní garance za pojištění. Ochrana převozu jaderného paliva.

"Kdyby nebylo jaderných elektráren, neinvestoval by stát do flotily stíhaček."

Martin Bursík k tomu ještě dodal:

"Stát by přestal omezovat demokratická práva občanů."

Kteří nechtějí jadernou energetiku? Nebo chtějí? To se asi dovíme až v demokratických volbách. Zpátky k ekonomice vrátil debatu ředitel ČEZ Martin Roman, který podotkl:

"My platíme plné náklady výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Existuje fond na likvidaci elektráren i na výstavbu uložiště. Ale kdyby se měly zrušit jaderné elektrárny, pak cena elektrické energie stoupne ne o polovinu, ale desetkrát!"

Takže odpověď na otázku z nadpisu už znáte.

Psáno v Praze dne 22. listopadu 2005

Šamanova poznámka:
Průběh fóra jsem popsal podle svých zápisků a přiměřeně odráží argumenty přednášejících. Nejde o komentář, ale o zprávu. Snažil jsem se nepropagovat vlastní názory. Přesto jsem jeden z nich dal najevo už svou otázkou.
Na tomto místě musím poznamenat, že z hlediska etických standardů nemohu být objektivní: má rodina vlastní několik akcií ČEZ, jsem zaměstnancem jedné z firem ve Skupině ČEZ, jsem inženýrem silnoproudé elektrotechniky a hlavně - záleží mi na zdravém životním prostředí!