Vezměme si takovou rodinu Colloredo-Mansfeldů. Jejich šesti členům Němci zabrali majetky 16. 12. 1942 nařízením Tajné státní policie (Gestapo) jakožto nepřátelům Třetí říše. Tehdejší hlava zbirožského klanu se musela vystěhovat ze zámku. Starý pán bydlel u svého (bývalého) ředitele polesí. Než dostal pozvánku od gestapa do Prahy. Když se v pošmourném počasí vrátil vlakem z Prahy, nevzal ho na nádraží do místní linky autobusu řidič. Měl výslovně zakázáno vozit tohoto nepřítele Třetí říše. Z nádraží do Zbirohu je to sice asi jen tři kilometry, ale než starý pán (už mu bylo přes sedmdesát) došel domů, notně promokl. Nastydl, dostal zápal plic a zemřel.

Jako dědicové zůstali tři synové. Jeden měl dostat zámek Zbiroh, jeden zámek Dobříš a jeden zámek Opočno. Nedostali. Po válce byl německý majetek znárodněn a odnárodněn byl až po sametovce. Ještě chvilku trvalo, než se majetek vrátil třetí generaci. Dědic Dobříše zdědil i Zbiroh, dědičkou Opočna se stala Kristina Colloredo-Mansfeldová. Ale ta ho bude muset vracet. Nejde o to, že prý Josef Colloredo Mansfeld vyplnil tzv. „Dotazník ke stanovení německé národní příslušnosti (Fragebogen)“ a tím se stal tzv. osobou státně nespolehlivou. (Originál dokumentu není k dispozici.) Jde o to, že restituční zákon umožňuje vracet jen majetky, které byly zabaveny po 25. únoru 1948. Výjimku tvoří majetek, konfiskovaný z "důvodu rasové perzekuce" - a to se nestalo. Tak rozhodl ústavní soud, který výslovně opakuje rozhodnutí Gestapa: "Majetek byl otci žalobkyně konfiskován v roce 1942 pro postoje nepřátelské říši...".

Zámek Opočno je národní kulturní památka, tak se nyní památkáři radují. Sice se nepotvrdilo jejich tvrzení, že bývalý majitel panství byl kolaborant (to těžko, když byl přece nepřítelem říše), ale svého dosáhli. Kristina C-M je však udivena. Inu - nezná české zákony. Jejich rodina to měla udělat jinak. Jak? Jako Salmové.

Ústavní soud rozhodl, že majetek rodiny Salmů náleží Marii Alžbětě Salmové. Proč až teď, když ve prospěch Salmů intervenoval už v roce 1992 sám náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Bratinka? Protože restituční soudy trvají u nás dlouho. A proč ústavní soud rozhodl ve prospěch Marie? Předložila totiž dvě kopie předběžného potvrzení o československém občanství svého tatínka, Hugo Mikuláše Salm-Reifferscheidta. Tedy sice ne originál, pouze dvě různé kopie jednoho originálu, ale při troše dobré vůle šlo obejít i závěry bezpečnostní komise z roku 1945. Pan Salm zemřel roku 1946 jako "německý bezdomovec", paní Salmová tehdy nemohla dědit, takže dědí dnes. Jak je to možné, když ústavní soud v jiné kauze řekl, že nelze vracet majetky zabavené před únorem 1948?

Třeba byl pan Salm taky nepřítel Třetí říše, jako Colloredo-Mansfeldové. Jak na to vzpomíná jeho dcera?

"...na podzim v devětatřicátém roce (otec) nakonec požádal o německou státní příslušnost. Vydírali ho totiž tím, že jinak odstěhují 120 rodin, které tu bydlely, do koncentráku..."

Ale? Co k tomu říká Dekret presidenta republiky č. 33? Hned první odstavec prvního paragrafu zní takto: "Českoslovenští státní občané národnosti německé nebo maďarské, kteří podle předpisů cizí okupační moci nabyli státní příslušnosti německé nebo maďarské, pozbyli dnem nabytí takové státní příslušnosti československého státního občanství."

Třeba byl pan Salm paroubkovský antifašista, a tak mu občanství právem náleží. Dcerunka to dosvědčuje:

"My jsme měli ten pech, že ředitel našeho závodu byl tajný příslušník NSDAP. A totéž pan Tugemann, vrchní účetní na zámku, rozený Chvatík, to bylo jeho původní jméno. A ti sem přitáhli vysoké nacisty, kteří otce ždímali, a on už tehdy nebyl zdravý."

Ale? Co k tomu říká Dekret presidenta republiky č. 108? Hned v prvním bodě prvního paragrafu v první části vyjmenovává osoby, jimž má být bez náhrady konfiskován majetek. Mj. se jedná o osoby, které se "...chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fysických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik".

A to pan Salm atakdále nepochybně strpěl. Nacista Tugemann/Chvatík je přímo odpovědný za smrt několika lidí v Osvětimi. Ale když on pan Salm musel. Halt chtěl zachránit ten majetek. A tak, ač nerad, přispěl 40.000 korunami na Winterhilfe, a tak, ač nerad, platil příspěvky do nacistických organizací, ve kterých tedy musel být: DAF, Bund Deutscher Osten a Kriegerkameradschaft. Vždycky nerad platil a v každé době věděl, komu má platit.

Těžko lze tvrdit, že se jednalo o nepřítele Třetí říše. O majetek taky přišel před únorem 1948... Tak proč mají Salmové podle našeho ústavního soudu dostat zpátky tu "necelou miliardu"? Napadá mě jediné vysvětlení: pan Salm byl určitě po válce "rasově perzekvován".

Anebo byl, oproti Colloredo-Mansfeldům, přítel té správné Říše...

Psáno v Praze dne 14. září 2005