Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Ráčil si pan Šaman všimnout, že v onom antibalistickém spolku není žádný stát střední a východní Evropy, a ze severní Evropy jenom Norsko? Žádné Polsko, žádné Finsko, žádné Pobaltí?

No spíš to vypadá, že se pana Šamana zmocnil akutní záchvat chronického antibabišismu.

Trocha ironie.

Veškeré zbraně, které skupina (nejen) 9 má a dále získá, bude v historicky krátké době ovládat džihád. Včetně atomových zbraní. A získá jej demokraticky - vítězstvím ve volbách.

Systém Patriot zde je, ale my vymyslíme za deset let lepší Patriot. Není nad to vymýšlet to a utápět peníze na to, co již je. A vůbec teď nakupujeme tanky a obrněnce a budujeme útočně brigády, PVO počká až zničíme Rusko.

cisty antBabis,

opravdu chcete za 1/2 roku napravit vsetko, co fi-jalovi dodrbali za 4 roky?? A v politickem prostoru podle tohoto prispevku, kdy kritizujete vsetko, dokonce aj to dobre !!

Tvrzení, že neúčast České republiky na vznikajícím programu je „aktuálně největší chybou premiéra a vlády“, je ukvapené. O projektu se z textu nedozvídáme téměř nic: neznáme jeho technickou koncepci, rozdělení nákladů, způsob rozhodování, závazky účastníků ani to, co by Česká republika za své peníze skutečně získala. Přesto je česká účast předem vydávána za jednoznačně výhodnou.

Zkušenost s podobnými mezinárodními technologickými a zbrojními projekty v Evropě přitom není příliš povzbudivá. Většina ambiciózních pokusů o společný vývoj skončí zpožděním, prudkým růstem nákladů, omezením původních parametrů, odchodem některých účastníků nebo vznikem výrobku, který je výsledkem politického kompromisu spíše než optimálního technického řešení. Jednotlivé státy požadují zakázky pro vlastní průmysl, odlišné technické parametry a kontrolu nad klíčovými částmi projektu. Výsledkem bývá složitý a drahý systém, který se začne vyrábět později, v menším počtu a za vyšší cenu, než se původně plánovalo.

Úspěšné evropské projekty samozřejmě existují, jsou však spíše výjimkou než pravidlem. Přirovnání k Airbusu proto není argumentem, ale pouze připomenutím jednoho mimořádně úspěšného případu. Z existence Airbusu nelze dovozovat, že podobně dopadne společná protiraketová obrana, jejíž technické, vojenské a politické nároky jsou navíc podstatně složitější.

Být členem společného evropského programu tedy samo o sobě žádnou výhrou není. Malý stát se může podílet na nákladech, aniž by měl odpovídající vliv na technické řešení, umístění prostředků nebo jejich případné použití. Často může být výhodnější nakoupit již existující a funkční systém, případně se připojit až ve chvíli, kdy jsou známy jeho parametry, cena a skutečné rozdělení pravomocí.

Autor navíc bez jakéhokoli doložení přechází od Babišova návrhu společného evropského projektu k tvrzení, že Česká republika na protivzdušnou obranu „nedá ani fufník“. To z citovaných premiérových slov vůbec nevyplývá. Kritika je tedy založena spíše na domněnce než na konkrétním rozhodnutí vlády.

Stejně problematické je automatické spojování státní účasti s možností zapojení českého průmyslu. Členství České republiky v programu ještě českým výrobcům nezaručuje zakázky. O rozdělení práce obvykle rozhodují především politická a průmyslová síla největších účastníků. České firmy se naopak mohou stát subdodavateli i bez toho, aby Česká republika byla zakládajícím členem politické koalice.

Vláda by jistě měla vysvětlit, zda o účasti jednala a proč se případně nepřipojila. Nejdříve je však nutné zjistit, zda vzniká skutečný obranný systém, nebo jen další politicky přitažlivě pojmenovaný projekt, který bude po letech sporů dražší, menší a méně účinný, než se dnes slibuje. Vzhledem k evropským zkušenostem není zdrženlivost důkazem nezájmu. Může být naopak projevem elementární opatrnosti.

Mimochodem, už v té větě "..: V (Pavlově) české muniční iniciativě budeme pokračovat, ale nedáme na ni ani fenik." je vidět velice hluboký rozpor.

Protože ono "v ..muniční iniciativě budeme pokračovat" značí právě to, že my tuto iniciativu obchodně, , a logisticky zajištujeme a provádíme. Což by mohlo značit uznatelně větší formu zapojení než těch co jen dávají peníze.

Jenomže - jak se říká, ďabel dlí v detailu. Tady narážíme na ty "jisté" prý nepodložené a neprokázané informace o tom, že prý naše republika a zejména naše české firmy - na tomto "přeprodeji " (nic jiného ta muniční iniciativa není)) (ne)slušně vydělávají.

A asi celkově se to dá použít i na dnešních dohodách o mezinárodní práci na společných projektech na výrobu zbraňových systémů. I na tom se dá vydělat nebo prodělat - záleží na tom jak se to dohodne...

Docela dobrá zpráva je, že cca 34% čechu nezávidí Babišovi jeho obrovský majetek. Ne tak Šaman s Astonem.

Hm... takže pochvala Babišovy vlády za to, že neplní to, co své voličské lůze slibovala. A když už něco, tak jen v obavě z pádu této pro Babiše a Okamuru imunitní koalice.

A co teda podle tebe slibovala, a neplní, soudruhu? Jenom tak pro kontrolu...

Sex je náš chutná mě i tobě, antibabiš trvá ...

Po Eurotanku a Euroletadlu nyní Europatriot? Autor bude asi svkvělý investiční poradce. :D