25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

ŠAMANOVO DOUPĚ: O slovenské radosti a české nedovtipnosti

V kalendáři máme 1. leden 1993 zapsán jako státní svátek - Den obnovy samostatného českého státu. Ale nějak přehnaně ho neslavíme, pokud vůbec. Pro mou generaci (*1951) nešlo o nový začátek, ale naopak o konec. O konec něčeho, s čím jsme se narodili, s čím jsme vyrůstali, co pro nás bylo neměnné. A najednou šlus.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
P. Kubáč 2.1.2023 12:42

Nezní to pěkně, ale kdyby Československo pokračovalo - dočkali bychom ze za české peníze z federálního penězovodu stížností, napětí a nacionalismu, takže nakonec variatna "každý za své" nastolila mnohem lepší vztahy se Slovenskem

F. De Lammer 2.1.2023 10:45

Každá historická událost přinese jak pozitiva, tak i negativa. Rok 1918 přinesl pro Čechy zatížení - připojení celkem zaostalého (ve srovnání s Čechy) státu. I rok 1945 - obnova společného státu - negativum pro Česko(bez připojení k Česku by Slovensko bylo na straně poražených). Rok 1968 - vznik, federace - negativum. Stačí se podívat, jak z České republiky plynuly peníze na rozvoj Slovenska - dost zajímavě to popisuje V. Bilak ve svých pamětech. Také obsazení federálních úřadů - 50/50. Tedy pro Slovensko 2x tolik (počítáno na jednoho obyvatele). A konečně 1992 jako důsledek listopadu 1989 - jediné pozitivum. Buď to chtělo od počátku ideu Masaryka - jeden národ Československý - nebo dva samostatné státy. Myslím, že to byl Tuka, který si vymyslel, že vznik CŘ v roce 1918 je tzv. podmíněný.

K. Bratinka 3.1.2023 18:37

Ale no. V každej krajine kapitál investuje do miesta, kde očakáva rýchlu návratnosť investícií. Pripomenul to aj Štrougal vo svojej druhej knihe. Všetko, čo bolo postavené v rámci industrializácie Slovenka začalo ovádzať dane do štátneho rozpočtu. Rovnako sa zvýšila zamestnanosť obyvateľstva a aj tí odvádzali dane.

Nemáte talent vnímať časové súvislosti zložitejších tém v ich dynamike.

V. Machálková 1.1.2023 15:33

Pan Kostelanský níže:

Najlepšie sa mi vzťah k Československu dá vyjadriť asi takto: Komu nie je ľúto za Československom, nemá srdce. Kto by však chcel Československo znovu obnoviť, nemá rozum.

K tomu dodávám:

Měla jsem k rozdělení Československa rozporuplný vztah, přála jsem Slovákům samostatnost, ale jako většina Čechů jsme Slovensko milovali.

Spojilo se mi to, když jsem výše uvedenou větu četla od Putina na téma Sovětského svazu. /Prosím o vynechání urážek a dalších analýz, teď jde o jiné téma).

V ten moment mi to došlo, komu není líto, že se Československo rozdělilo, nemá srdce, kdo by je chtěl spojovat, nemá rozum.

Prostě my Češi máme Slovensko rádi.

P. Diviš 1.1.2023 15:53

No jo, jenže Češi Československo neobnovují, natož násilím neobnovují, Putin SSSR ano, i když pod starším označením Rusko.

V. Machálková 1.1.2023 16:24

No jo, jak píšu, je to jiná diskuse, určitě se v ní ještě utkáme.

J. Cervenka 1.1.2023 14:59

kulturne i jazykove jsou Slovaci dalsi Moravane, ni vic nic min. S komplexem menecenosti navíc.

J. Kindl 2.1.2023 8:24

Kulturně a jazykově mají Slováci blíž k Maďarům.

J. Kindl 1.1.2023 11:11

Spojily se dva státy, které neměly společného vůbec nic. Ani kulturu a ani historii a nebyl společný zájem být v jednom státě.

K. Křivan 1.1.2023 14:57

Slovensko nebylo stát. Bylo součástí statu Uhersko.

J. Kalina 1.1.2023 10:47

Všichni ti co litují mají asi proč, ale je to jedině dobře. Mám ženu ze Slovenska a v době rozdělení jsem měl 2 malé děti a vozil jsem je vždy na měsíc k jejím rodičům. Takže jsem ledacos zaslechl a ona tuplem. Oba jsme doufali a přáli si , aby se to už konečně rozdělilo neb ty kydy se nedaly poslouchat a hlavně se to sunulo směrem ke konfrontaci, ke které naštěstí nedošlo. Kdyby se to za rok vyhrotilo, tak by se kecalo, proč se to nerozdělilo včas.Vidíme kolem sebe staré letité rozpory a i jejich dnešní řešení. Buď to někde udrží silou nebo se to rozpadne v konfliktu. Od Atlantiku (VB-Skotsko-Irsko, Španělsko-Katalánsko, Valonsko-Vlámsko-Brusel) přes Balkán (Jugoslávie, Srbsko-Kosovo) přes Ukrajinu až na Kavkaz (Ukrajina-Rusko, Gruzie-Abcházie-Osetie). Jedna strana si myslí, že se stát nemá rozpadnout, rozdělení v klidu je blbost, že to udrží a druhá zase , že nárok na sebeurčení až do odtržení. Máme plnou televizi války na Ukrajině, kde jednou z příčin je právě národnostní složení a zacházení jedněch s druhými, když se dostanou k veslu. A aby toho nebylo málo do 20 ti let se bude řešit konflikt s islámem obecně a asi i mezi různými skupinami uvnitř islámu.

V. Mokrý 1.1.2023 13:52

[>-]R^[>-]

V. Machálková 1.1.2023 14:48

Popsal jste to přesně.

P. Diviš 1.1.2023 15:56

Národnostní složení samo o sobě není problém. Jen když ho někdo konkrétní chce vy(zne)užít k vlastním cílům. Zevnitř, jako třeba Mečiar, zvenčí, jako třeba Putin.

J. Kalina 1.1.2023 16:50

národnostní problém je to vždycky, akorát normální lidi chtějí normálně žít a tak to spí nebo lehce doutná a v určitém momentu , ti jimž se to hodí to rozfoukají a pak se normální člověk může divit jaká se z něho stala svině a bestie, pokud ho nějaká jiná neodrovnala dříve. To nemluvím vůbec o nějakých geopolitických zájmech mocností do kterých nějaké území spadne aniž si to "zaslouží". Vezměme si takové Srbsko-Kosovo. Když už se do toho USA humanitárně namontovaly a podpořily odtržení Kosova (neb jinak by se Kosovo neodtrhlo, Srbové by jim dali "na frak") mohlo se aspoň od Srbska Kosovo odtrhnout bez těch dvou "okresů" kde je i Kosovu převaha Srbů. Srbsku by se to stejně moc nelíbilo, ale aspoň ti Srbové co bydlí v Kosovu by byli se svými a o něco menší Kosovo by se udrželo nebo ho drží USA a NATO. Ale to ne, to se vytvořil opět útvar, kde je nějaká enkláva s jinou národností, aby se opět muselo něco "řešit". To jako schválně???? Od rozpadu SSSR okamžitě vznikly na Ukrajině minimálně 2 oblasti, které neměly zájem být v jednom státě: byly to Krym a Podkarpatská Rus. A mimochodem, rezervovaný postoj Maďarska k Ukrajině mimo jiné pramení v tom, že na Podkarpatské Rusi žije asi 300.000 Maďarů, kterým se ledacos nelíbí.

O. Istvanfy 1.1.2023 23:17

R^

J. Farda 31.12.2022 23:03

Dobrý poslední večer 2022, pane Kovanici, k problematice rozpadu ergo rozdělení Československa se vyjádřil velmi výstižně pán Kňažko, a já s jeho hodnocením nemohu, možná na rozdíl od jiných, než souhlasit. Moja žiaľ nebohá svokra bola zo známej slovenskej hereckej rodiny, takže naše děti jsou Češi s čtvrtinou slovenských genů. A k hymnám našich zemí přidám odkaz, který možná řada lidí ještě nezná. Přeji Vám a všem lidem dobré vůle, vyjma zdejších podporovatelů pútinovražedné bolševoimperiální války, cu nejvíce všeho dobrého, ovšemže nejvíce dobrého zdraví ... a osobně Vám navíc děkuji za Vaši zdejší publikaci. Tak ještě jednu hodinu ... :-)

https://cnn.iprima.cz/knazko-s-komunisty-jsme-udelali-chybu-fico-je-druhe-sofistikovanejsi-vydani-meciara-196809

https://www.youtube.com/watch?v=8IUdj_NGsx4

V. Mertan 31.12.2022 17:19

Pre mňa je to veľmi smutné a ešte to trochu bolí. Narodil som śa v Československu a stále považujem Prahu za "svoje" hlavné mesto. Proste sa s tým neviem zmieriť a vyrovnať. Samozrejme hoci bolo rozdelenie veľmi mierne, aj tak narobilo kopu starostí minimálne ľuďom žijúcich na hraniciach. Mečiar s Klausom nemali na rozdelenie rebubliky oprávnenie, bolo vyslovene povinnosťou usporiadať referendum. Iné by bolo ak by mali rozdelenie republiky vo svojom volebnom programe. Iste po rokoch sa zase hranice prakticky zrušili a všetko sa zdá ideálne. Ale stačilo pár migrantov a zase sa hranice zatvorili. Podobne aj v čase covidu.

R. Toman 31.12.2022 18:35

Referendum se pořádá v té části státu, která chce společný stát opustit. Jako ve Skotsku, Katalánsku (i když neplatné). Přece nemůže o tom rozhodovat ta část, která si to nepřeje nebo to nežádá. V takovém případě by ještě UK bylo v EU, kdyby o něm rozhodovaly ostatní členské státy. Slovenská strana referendum neuskutečnila, a SNR vyhlásila 17.7. 92 Deklaraci o svrchovanosti Slovenské republiky. Tím společný stát de-facto zanikl. Na to reagoval prakticky okamžitě Václav Havel a 20.7. abdikoval na funkci presidenta ČSFR . Klaus a Mečiar už jenom řešili technické a právní aspekty rozdělení státu. A vyřešili to dobře.:-)

P. Diviš 1.1.2023 0:47

Ano.

R. Langer 1.1.2023 9:00

Zajímavé, v roce 1992 vás moc slyšet nebylo. :-P

L. Písařík 31.12.2022 16:37

Slovensko toužilo posamostatnosti, tedy několik politiků, kteří naslibovali lidem modré z nebe, aby dosáhli na kýžená obročí. K tomu je dobrý každý argument a ONI zoho náležitě využili A tak jsem si připomněl, dík ČT, co už jsem zapomněl včetně důrazu na slovenská špecifiká. Ať se jim daří, mají co chtěli.

J. Kostelanský 31.12.2022 15:18

Dejiny nie sú čierno-obiele. A čierno-biele nebolo ani rozdelenie Československa. To, čo sa Čechom od začiatku javilo a doteraz javí tak, že Slováci rozbili Československo, len len opticko-politický klam.

Väčšina Slovákov bola až do poslednej chvíle za zachovanie Československa, vrátane mňa. Nový rok 1993 bol pre mňa skôr pohreb ako oslava nejakého víťazstva. Asi najhorší v mojom živote.

Ale súčasťou dejín je jednoduché pravidlo - hýbu nimi radikálne menšiny, a nie mlčiace väčšiny.

Dnes sa to už vôbec nespomína, ale Vladimír Mečiar vyhral voľby na Slovensku v roku 1992 aj preto, že - na rozdiel od Jána Čarnogurského, ktorý sníval o samostatnej slovenskej hviezdičke na európskom nebi - sľuboval zachovanie Československa. Malá perlička z týchto volieb - ja som v nich volil ODS Václava Klausa. 😀 Áno, v týchto voľbách existovala aj slovenská "pobočka" ODS. A Václav Klaus robil predvolebnú kampaň aj na Slovensku. Na jeho mítingu v našom meste som bol aj ja.

Pre objektívnosť však treba konštatovať, že už za čias komunistov existovalo také to "škádlení" medzi Čechmi a Slovákmi. Slováci Čechom vyčítali pragocentrizmus a istým spôsobom aj to, že Česi pracovali skôr hlavou a Slováci rukami. Slováci za komunistov Čechov často posmešne charakterizovali vetou "Dejte mi na to lidi, a já to udělám." :-) Čo mi mimochodom aj vtedy, aj dnes pripadalo skôr ako pochvala pre Čechov, že si vedia zorganizovať prácu tak, aby bola čo najjednoduchšia a aby sa pri nej čo najmenej narobili. Na rozdiel od Slovákov, ktorí len takú prácu považovali za dosť dobrú, pri ktorej tiekli krv, pot a slzy. Prácu doslova pre kone. A potom si tú robotu kompenzovali alkoholom, ktorý tiekol prúdom.

Paradoxne ja som zažil pragocentrizmus až po roku 1995, kedy som pracoval ako obchodný zástupca v jednej veľkej a známej zahraničnej firme na Slovensku, ktorá ale mala hlavnú centrálu v Prahe. Reálne to potom vypadalo tak, že napriek nižšej kúpnej

J. Kostelanský 31.12.2022 15:19

... nižšej kúpnej sile na Slovensku boli na nás kladené ďaleko väčšie požiadavky ako českých zamestnancov. A to ako pri plánovaných objemoch predaja, tak aj pri merchandisingu - teda spôsobu, akým bol náš tovar /zboží/zastúpený a vystavený na predajniach. Skoro som odpadol, keď som navštívil Prahu. Za stav, aký bol v reštaurácii v centre Prahy na Malej strane neďaleko Karlovho mosta, by som ja bol dostal vyhadzov. A vôbec by to nemuselo byť niekde v centre mesta, stačilo by na zapadlej dedine, kde líšky dávajú dobrú noc.

Čo ja považujem za asi najväčšiu chybu vo vzťahoch medzi Čechmi a Slovákmi, je to, že sa vôbec nehovorí, ani nepíše o tom, aký priepastný rozdiel bol medzi Slovenskom v roku 1918 a českými "zeměmi" v tom istom roku. Česi to možno nehovoria z prehnanej skromnosti a Slováci, aby nevyzerali tak zaostalo.

Pri tom porovnaní sa ľahko dospeje k záveru, že Slovensko bolo na tom vtedy z hľadiska slovenskej inteligencie mimoriadne zle. Kedysi som čítal, že keď sa robil v tých časoch prieskum volebných preferencií, tak tretina Slovákov chcela mať v Parlamente Panenku Máriu. Čo poukazuje na úroveň vtedajšej politickej vyspelosti.

Alebo keď po vzniku Československa mali noví štátni zamestnanci skladať sľub Československej republike, tak viac než 90 % učiteľov a sudcov to odmietlo. Úradným jazykom bola vtedy už 50 rokov maďarčina (od Rakúsko-Uhorského vyrovnania v roku 1968), čo okrem iného znamenalo, že aj vyučovacím jazykom bola na Slovensku maďarčina, hlavne vo vyšších školských úrovniach. Slovensko teda v roku 1918 bolo po 50 rokoch trvalej národnostnej genocídy, kedy niekoľko generácií slovenskej inteligencie neštudovalo v slovenskom jazyku, ale v maďarčine, nemčine a v tom najlepšom prípade v češtine - pokiaľ študovali v Čechách.

Preto sa nemožno vôbec diviť, že učitelia, sudcovia a ďalší štátni zamestnanci hovorili hlavne maďarsky. Ono sa potom nemožno diviť Slovákom, že k Maďarom majú taký obozretný vzťah a moc im neveria. Česi takú kultúrnu a národnostnú genocídu nikdy nezažili. An

L. Písařík 31.12.2022 16:39

Milý příteli, znáte? Perouta: Budování státu?

P. Diviš 1.1.2023 15:57

Perouku.

Jo, velmi dobré knihy.

J. Kostelanský 31.12.2022 15:21

... Ani za Protektorátu.

V tomto stave vtedy Slovensku mimoriadnym spôsobom pomohli českí vzdelanci. Prvá generácia učiteľov, sudcov a ďalších úradníkov boli Česi, ktorí sa presťahovali na Slovensko. Musel to byť pre nich kultúrny šok, ale napriek tomu to urobili. Odísť z civilizácie do dedín, kde neboli ani poriadne cesty, ani zavedená elektrina, a kde mentalita ľudí bola o desiatky rokov pozadu za tou českou. Napr. dedina, z ktorej pochádza môj otec, získala cestu a elektrinu až v 50. rokoch. Pritom od najbližšieho mesta bola už vtedy vzdialená len asi 3 kilometre.

Bohužiaľ Čechom to Slováci oplatili spôsobom "za dobrotu na žobrotu". Čo bolo na Slovensku v roku 1918 mimoriadne výhodné (teda českí učitelia a úradníci namiesto maďarských), bolo už o jednu generáciu, resp. 20 rokov, tŕňom v oku Slovákov. Nepáčilo sa im, že (z prirodzených a logických dôvodov) väčšinu dôležitých a riadiacich funkcií zastávali Česi. Kto iný to však mal byť, keď pri vzniku republiky žiadni vzdelaní Slováci takmer neexistovali? Niektorí Slováci si asi mysleli, že Česi si po 20 rokoch života na Slovensku zbalia svoje caky-paky a vrátia sa do Čiech. Lenže veľká časť z nich, možno väčšina sa už na Slovensku "zabydlela", mali tu už svoje rodiny, postavené domy, známych, spolupracovníkov atď. Niekde tu by som hľadal pôvod tých protičeských nálad, ktoré potom o 50 rokov neskôr oprášili tí istí ľudia, resp. ich deti. V rokoch 1990 až 1992 som stretol len niekoľko Slovákov, ktorí nechceli počuť o ničom inom ako o samostatnom Slovensku. A boli to ľudia starší, penzisti alebo ľudia tesne pred penziou.

Pomerne rýchlo po rozdelení Československa som pochopil, že zo všetkých zlých riešení toto bolo to najprijateľnejšie. A to už v období mečiarizmu (v rokoch 1994 až 1998). Nevedel som si vôbec predstaviť, ako by už tak komplikované vzťahy boli ešte umocnené federálnymi inštitúciami. Veď vtedajší slovenskí politici by určite neboli odolali pokušeniu hádzať všetko zlé na Čechov a federálne orgány, čo by b

K. Bratinka 1.1.2023 18:31

1 Vznik ČSR

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/historie-vznik-spolocneho-statu-cechov-a-slovakov.A221028_183810_p_spolecnost_nef

2 Vznik ČSR

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/historie-vznik-spolocneho-statu-cechov-a-slovakov-2.A221030_104944_p_spolecnost_nef

3 Vznik ČSR

https://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost/historie-vznik-spolocneho-statu-cechov-a-slovakov-3.A221031_210549_p_spolecnost_nef

J. Kostelanský 31.12.2022 15:22

... a federálne orgány, čo by bolo viedlo len k stupňovaniu vášní medzi Čechmi a Slovákmi. Po rozdelení Československa Mečiarovi zostala jen jedna vec, ktorú Čechom vyčítal: že vraj Slovensko pri delení Československej obchodnej banky prišlo o 20 miliárd korún. Nikdy som sa o to nezaujímal, takže to vôbec nedokážem posúdiť. Ale i tento jeden príklad pekne ukazuje, kam by sa asi boli uberali vzťahy, pokiaľ by Československo po roku 1993 zostalo zachované.

Najlepšie sa mi vzťah k Československu dá vyjadriť asi takto: Komu nie je ľúto za Československom, nemá srdce. Kto by však chcel Československo znovu obnoviť, nemá rozum.

P. Diviš 31.12.2022 16:20

Slováci prostě odešli, nemá cenu preludovat, jestli chtěli (IMHO ano, co tak pamatuji) nebo nechtěli.

Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky ze dne 17.7.92

https://cs.wikipedia.org/wiki/Deklarace_Slovensk%C3%A9_n%C3%A1rodn%C3%AD_rady_o_svrchovanosti_Slovensk%C3%A9_republiky