27.11.2021 | Svátek má Xenie


Diskuse k článku

ŠAMANOVO DOUPĚ: Nedoceněná humanita Edvarda Beneše

Před sedmdesáti lety, 3. září 1948, zemřel Edvard Beneš, jedna z velkých osobností našich dějin. Člověk mnoha zásluh a mnoha omylů. V první světové válce pomáhal Masarykovi stvořit Československo, ve druhé ho dokázal obnovit. Bez Beneše by náš stát neexistoval. Snad i proto mu nadávali komunisti i nacisti.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Sedláčková 5.9.2018 21:28

Pane Kovanici,

dnes s Vaším článkem souhlasím. Díky.

M. Prokop 5.9.2018 18:25

Beneš byl dost dobrý jako Masarykova dvojka či trojka.

Vyčítat by se mu dala snad jen neutralita v době, kdy bolševíci táhli na Varšavu. Ta se později dost vymstila, i když i Poláci na tom měli dost značný podíl.

Za Mnichov Beneš nemohl, to byl tragický úlet hlavně Frantíků.

Ale od té doby už to nestálo za moc. Smlouva se Sovětským svazem, Národní fronta a její program, (ne)způsob vyhnání Sudeťáků, rok 1948 - chyba na chybě. Bohužel měl velké jméno a nikoho lepšího jsme zřetelně neměli.

F. Houžňák 5.9.2018 16:05

Po delší době je třeba pana Kovanice bezvýhradně

pochválit. Obzvláště za odstavec, že sudetští Němci nebyli vražděni, ale v rámci nutné sebeobrany odsunuti. Protože si začali oni, a ne my. Já k tomu vždycky dodávám, na kolenou by měli Benešovi a Sovětskému svazu děkovat, že místo do Německa nejeli na Sibiř do pracovních lágrů nebo do stále funkčních německých plynových komor.

F. Houžňák 5.9.2018 16:00

To se tady zase vyrojilo statečných bojovníků, co

by byli bývali všechno udělali daleko líp, vyhráli by všechny bitvy a války a zařídili by stoprocentní spravedlnost pro úplně všechny, jenom kdyby byli bývali u toho všeho tenkrát byli. A pak zjistíme, že je doma mlátí manželka.

J. Řezníček 5.9.2018 15:13

Humanista E. Beneš ?

Nechtěl Němce náhodou "vylikvidovat " ?

J. Vintr 5.9.2018 13:53

Ta obhajoba Beneše je směšná

Beneš se sice zasloužil o "obnovení" našeho státu, ale jako podřízené gubernie SSSR. Humanista nebyl ani omylem. Záměrně provokoval nacistické represe na území protektorátu, jímž padly za oběť tisíce vlastenců. Po válce zase podpořil zvěrstva, která se páchala na německých civilistech.

F. Houžňák 5.9.2018 15:56

Chápu, vy byste radši s písní na rtech pochodoval

do plynové komory.

M. Prokop 5.9.2018 18:27

Ale fuj ...

"Záměrně provokoval nacistické represe na území protektorátu, ..."

Za války udělal horší věci, než souhlas se zabitím Heydricha, ten byl dost na místě.

J. Vintr 5.9.2018 22:45

Re: Ale fuj ...

Beneš potřeboval posílit svou autoritu jako exilový prezident státu okupovaného Německem. Ovšem formálně to vypadalo, že jsme se k Němcům připojili dobrovolně a také prakticky se náš stát projevoval jako spojenec Německa. Proto Beneš potřeboval zviditelnit odboj a německé represe vůči českému obyvatelstvu. Atentát na Heydricha to splnil stoprocentně a přispělo k tomu i vysílání dalších výsadků, které v konečném důsledku zase přinášely německé represe vůči českému obyvatelstvu. S válečným úsilím Spojenců tyhle akce ovšem neměly vůbec nic společného a ti stateční lidé zemřeli v podstatě jen pro Beneše. Aby mu v konečném důsledku pomohli narvat náš stát do chřtánu bolševikům.

M. Krátký 5.9.2018 13:11

Samozřejmě, že prezident Beneš má nehynoucí

zásluhu o vznik ČSR po první a obnovení po druhé světové válce - a že udělal i několik chyb ??? A pak bych chtěl vyzdvihnout obrovskou pravdu v odstavci, který začíná slovy : Sudetští Němci nebyli ani zplynováni, ani mučeni .... a končí větou : Ale my jsme si nezačali. Hezký den přátelé

J. Foitzik 5.9.2018 12:23

Fakty nebo drby?

Odkud mate ty informace? Ceskoslovensko

prihlasilo 1945 naroky na pripojeni asi 4.000 qkm Slezska (Kladsko, Ratiborsko,

Hlubcice), kde zilo 650.000 lidi, dale 476 qkm v okoli Zitavy (125.000 obyvatelu)

– uzemi sla k Polsku. 1947 mluvil ministr zahranicnich veci Masaryk jen o narocich

vuci Nemecku v rozloze 819 qkm. Rakousko nechame stranou.

J. Kindl 5.9.2018 11:17

Nedoceněná humanita Edvarda Beneše

My jsme mistři vytváření legend. Legendu jsme si udělali z J. Žižky, Husa, Msaryka, Beneše. Beneš byl natolik humální, že ve svých projevech vyzýval k vylikvidování Němců v pohraničí. Výsledek je 30 000 zabitých Němců. na tom se shodli naši historikové a němečtí. V Přerově bylo postříleni Karptaský Němci vracející se domů. Byli postříleni děti, nemluvňata a bylo jich zavražděno víc než v Lidicích. Beneš jako správný humanista ani nešpitl. Jako humanista neřekl ani slovo, k násilí a nepravostem, které zde páchali komunisté od roku 1945.

J. Lukavsky 5.9.2018 13:56

Re: Nedoceněná humanita Edvarda Beneše

"30 000 zabitých Němců. na tom se shodli naši historikové a němečtí" Nu a historici se také shodli, že během Protektorátu bylo zabito cca 30000 Čechů, vč. Židů, Cikánů atd. Takže 1:10ti? Jaká jsou přesná čísla nevím, rád se poučím.

J.L.

J. Vintr 5.9.2018 14:39

Re: Nedoceněná humanita Edvarda Beneše

Hitlera ani jeho pohůnky nikdo nikdy ani omylem nenazval humanisty ...

A. Alda 5.9.2018 11:17

Souhlasím s Vámi, pane.

Máte pravdu, až na území Hlučínské.

I. Vermis 5.9.2018 10:52

Když si uvědomíme, že druhá sv. válka

vznikla v důsledku frustrace Němců nad výsledkem té první, je jasné, že odsun byl jediným možným řešením.

J. Krejčí 5.9.2018 8:40

Generálů po bitvách

se vždycky najde dost habadějů. Matně si vzpomínám, jak normalizátoři štěkali po generálu (snad Prchalovi ?), že prý připravoval "válku" proti Sovětskému svazu. Možná byl jediný v celé armádě, kdo přemýšlel o nějaké obraně v létě r.68, kdy vůdci národa pak byli "překvapeni". Co se týká Beneše, kritici by chtěli, aby se sedmi miliony Čechů, Moravanů a Slezanů postavil "do latě" Hitlera a sedmdesát milionů zblblých Němců. Ale možná jsme se o to měli alespoň pokusit.

R. Dubravský 5.9.2018 9:14

Re: Generálů po bitvách

Ten generál(poručík) se jmenoval Prchlík.

Zajímavá souvislost je, že analytiku mu tehdy dělal a projevy psal Ludvík Souček.

J. Vintr 5.9.2018 14:42

Re: Generálů po bitvách

To co se stalo před válkou až tak velká Benešova chyba nebyla. Ale na tom, kam směřoval náš stát po válce, měl Beneš zcela zásadní podíl.

J. Kanioková 5.9.2018 20:23

Bohužel ano,

jen se snažím brát v úvahu nejen jeho zdravotní stav, který ho možná limitoval víc, než je zdrávo. A směřování k Rusku po válce... myslím, že hodně zanevřel na ty dřívější spojence, a docela se nedivím. Nedávno jsem sledovala v TV o něm dokument. Neměl to jednoduché..

Ono se to lehce kritizuje, nebýt v jeho kůži a až poté..

J. Vintr 5.9.2018 23:17

Re: Bohužel ano,

V době, kdy se paktoval se Stalinem, nemocný nebyl. Složilo ho až poznání, že naletěl bolševikům, kteří ho využili a pak odkopli.

O. Dvořák 5.9.2018 8:25

Jak já říkám:

Co je špatného na tom, že byl uplatněn kolektivní princip? Vždyť postoj Němců k odtržení pohraničních oblastí v roce 1938 byl taky kolektivní.

J. Kindl 5.9.2018 11:22

Re: Jak já říkám:

Samozřejmě kolektivní princip, který uplatňovali i nacisté. Židé vracející se z koncetráků v rámci kolektvní viny šli do odsunu, jenom proto, že mluvili Německy. Dali jsme jim německou národnost a šup do odsunu a majetek tu nechat.

O. Dvořák 5.9.2018 19:22

Re: Jak já říkám:

To jste viděl v Habermannovym mlýnu jo?

P. Dvořák 5.9.2018 3:58

Jestli bychom se ubránili v r. 1938, opravdu nikdo neví.

Ale tehdejší vojenskou situaci, kdy na hranicích stála naše zmobilizovaná a ke všemu odhodlaná armáda, srovnávat se situací, kdy k nám v noci a zcela nečekaně vtrhla vojska pěti států, to už chce notnou dávku demagogie oblečené do hroší kůže, protože autor přece není žádný blbec, aby sám věřil ve srovnatelnost.

A k tomu Benešovi a jeho humanitě. Vždycky jsem tvrdil, že "Nejhorší jsou hodný lidi." Je docela pravděpodobné, že události kolem 25. února 1948, kdy lidé vyšli do ulic a rozebrali si zbraně na hlídání fabrik, by se nestaly, kdyby na Hradě zase nebyl ten stejný posera, eh . . . vlastně humanista, který před pár lety bez jediného výstřelu vydal český národ německým katům.

Srovnání si zaslouží rok 1938 s rokem 1948, protože humanista již nemohl znovu prohlásit "Mám plán." a frnknout do Anglie.

L. Písařík 5.9.2018 6:44

Re: Jestli bychom se ubránili v r. 1938, opravdu nikdo neví.

Nějakou dobu bychom se bránili - myslím rok 1938.

Nějakou dobu bychom se bránili - rok 68, kdyby tehdy někdo reagoval a uvedl armádu do bojové pohotovosti. Něco jiného je zasahovat proti vymyšlené kontra a něco jiného je bojovat proti legitimní československé armádě. Možná stačilo aktivovat záložáky.

Stalo se jinak, dějiny neznají alternativu.

Odsun Němců nemohl být spravedlivý, ale byl vyřešen letitý problém a zdá se, že natrvalo. Za to Benešovi dík. Nemohu si ho vážit za smlouvu, kterou uzavřel v r. 19943 s CCCP v Moskvě. Tam nás dostal do područí CCCP. Jalta byl už jen důsledek.

Tak to vidím ve svých 75+.

P. Dvořák 5.9.2018 8:19

Re: Jestli bychom se ubránili v r. 1938, opravdu nikdo neví.

Pochopil jsem to správně? "Nějakou dobu bychom se bránili - rok 68, kdyby tehdy někdo reagoval a uvedl armádu do bojové pohotovosti."

Já tedy nevím, bylo mi tehdy třináct, ale že by někdo večer 20. srpna tušil, že v noci k nám vtrhnou několika set tisové armády, na to si opravdu nevzpomínám. Vojáci spali v kasárnách, lampasáci doma, většina armády měla munici ve skladech, technika v autoparcích. Umíte si alespoň částečně představit činnost naší armády po ostrém bojovém poplachu?

Tou bojovou pohotovostí jste myslel, že bychom coby součást Varšavské smlouvy byli bojově pohotoví proti ostatním armádám Varšavské smlouvy?

:-))

L. Písařík 5.9.2018 8:45

Re: Jestli bychom se ubránili v r. 1938, opravdu nikdo neví.

Umím si to představit. V té době mi bylo 25 a vážně jsem uvažoval odejít, bránilo mi pouze to, že moje žena, jedináček, měla tady staré a nemocné rodiče.

Máte pravdu, že noc, ve které jsme byli přepadeni všichni spali doma. Ale to už bylo pozdě, s aktivací armády bylo nutno začít nejméně čtrnáct dnů předem. Toho ovšem nebylo tehdejší vedení státu schopno. Pose...tka Dubček nevěděl co dělat a ostatní taky doufali, že to nějak ustojí. V podstatě jim pouze šlo o to, že eliminovali staré komunisty a sami se dostali ke korytu a chtěli se udržet. Zpět k armádě - ta měla být v terénu v bojových pozicích s ostrou municí a v kasárnách už měli být záložáci, vyzbrojení a vybavení. Pak bychom před světem vypadali jinak a možná by se ani Brežňev neodvážil - možná - o pár let vtrhl do Afganistámu a vpádu do Polska skutečně zabránilo Jaruzelského stanné právo, v tom byla asi jeho jediná zásluha. No, máme to za sebou a svět taky. Důležité je nezapomenout. Putin časem bude mít stejné cíle a nezapomeňte, že Rus se nevzdává toho území, co dobyl, jedině když musí a na čas. Tak vidí Evropu. Můžete pamatovat Brežněvovu doktrínu, že jejich armáda má oprávnění zasahovat všude tam, kde žijí Rusové.

Mějte se.

J. Lancik 5.9.2018 18:58

Re: Jestli bychom se ubránili v r. 1938, opravdu nikdo neví.

Nezminil jste se o tom, jak moc se mohl spolehnout pres. Svoboda na sve generaly pane Pisariku. Znate jmena jako gen. Samuel Kodaj nebo general Rytir a namestek min. vnitra W. Salgovic? Nejmene tito tri ze Svobodovy armady prokazatelnymi byli prokazatelnymi agenty NKVD, kolik jich bylo se uz nedozvime, agenty stali uz za 2. sv. valky, zverboval je Reicin. Osobne verim, ze verim, ze jakekoli ptripravy na pripadny stret by vsemozne sabotovali a predavali Rusum vsecko co vedeli. Ve stejne situaci byl pres. Benes v unoru 1948, hned po valce byl odstranen min. obrany S. Ingr a nahrazen vychodnakem Svobodou. Ve spolupraci s agentem NKVD B. Reicinem "vycistili" armadu od narodovcu, nahradili je prosovetsky smyslejicimi anebo primo agenty NKVD.

L. Písařík 5.9.2018 19:16

Re: Jestli bychom se ubránili v r. 1938, opravdu nikdo neví.

Ta jména znám, ale nechtěl jsem to natahovat. Nevěděl jsem, že byli agenty , tedy kromě Šalgoviče. Máte pravdu, že se to zde agenty NKVD jen hemžilo. Ostatně celý rok 68 byl v režii sovětů, cílem bylo dostat k nám CA natrvalo. Tomu se prý velmi silně bránil prezident Novotný. Pokud je to pravda, je to jeden z mála záslužných činů tohoto prezidenta. Ale, to vše už bylo a obávám se, že to zajímá pouze nás, za 20 let možná pár historiků. V tom vidím nebezpečí pro naši republiku.

Dík a mějte se hezky.