Naši hoši jsou zlatí, i když jim asi věřili opravdu jen ti skalní. Já tedy skalním nejsem, a krom toho sport moc nesleduji. Ani hokej. Dokonce jsem i pochyboval, jestli se hodí, aby na světové výstavě v Šanghaji naši zemi prezentovaly hokejové puky - zejména, když Číňané moc o hokeji nevědí. Ale hlavně mi připadalo trapné připomínat naše několikaleté neúspěchy, tedy neúspěchy naší hokejové reprezentace na šampionátech. (Tak je to správně, prohrával mančaft, ale zlatí jsme my...)

Letos to taky vypadalo bledě. Pětadvacet největších borců odmítlo Růžovi, tedy trenérovi Vladimíru Růžičkovi, nabídku do repre týmu. A ty začátky na šampionátu taky nic moc. Pak se však hoši chytili. Není důležité, jestli vyhráli o gól, prostě vyhráli!

Na konci zápasu už nikoho nezajímá, jestli vítěz vyhrál až v rozstřelu, jestli dal vítěznou branku osm vteřin před koncem. Na konci šampionátu je zbytečno dumat, z kolikátého místa kvalifikační skupiny vítěz postoupil. A taky je jedno, jestli vyhrál finále o pět branek nebo o jedinou. Vítěz bere pohár, je oslavován. A s ním se těší i všichni fanoušci - ti skalní i ti, kteří se dívají jen na olympiádu a mistrovství světa. (Vlastně nedívají, protože na to nemají nervy, tak si pouze občas čtou krátké aktuální zprávy na netu, když uslyší řev za okny...)

Jsme mistry světa! Do příštího mistrovství...

Je po hokejovém mistrovství a před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Stranické mančafty už dolaďují poslední přípravu. Sportovci na samý konec tréninkového turnusu si obvykle dopřejí alespoň trochu odpočinku, aby na led nevstupovali přetrénovaní. Volební zákon se o něco podobného pokusil i u partají, ale nakonec zůstalo jen u zákazu 48 hodin před volbami provádět předvolební kampaň - pozor - jen v zákoně deklarovaných státem poskytovaných reklamních službách. Čili už neběží volební spoty ve veřejnoprávných televizi a rozhlase. No a protože žádné veřejnoprávní noviny nemáme, je další plocha k prezentaci partají, která je ze zákona zdarmě poskytnuta, pouze na obecních plakátovacích plochách. Zde se tedy 48 hodin před začátkem voleb už žádné nové plakáty lepit nesmějí - ale jen zde. Ty už vylepené mohou viset dále. Politici se budou snažit až do poslední chvíle před volbami, a játra z těla si budou rvát i v rámci samotných voleb. Neb i zpráva o provedené volbě hvězdy týmu je svým způsobem volební kampaní.

No, ale s těmi hvězdami bývá problém. Tým modrých ptáků vyměnil v závěrečné fázi tréninku hvězdného kapitána, který po sérii vítězství měl na kontě jedinou porážku. (Tak už to bývá - i ve sportu.) Nový kapitán Nečas se však nekamarádí s nafoukanými hvězdami, které odmítly následovat příkladu rezignace kapitána Topolánka. Místo, aby se soustřeďovaly na hru, už dopředu plánují, co budou dělat po prohraném finálovém zápase. To bude pro ně vítaná příležitost zbavit se i Nečase, však i tak budou stříbrní!

Oranžové růže ze soupisky musely vyškrtnout i několik svých hvězd po jejich aférách. A ukázalo se, že i třetí nedůležitěší muž ve státě, tedy předseda sněmovny Vlček, nemusí být až taková hvězda. Později sázkové agentury - tedy předvolební průzkumy veřejné mínky - ukázaly, že nejmocnější muž nejsilnějšího týmu je u 40 % diváků neoblíbený, a tak růže svého kapitána Paroubka trochu upozadily...

Samotný zápas o diváka, tedy o volební hlasy, nastane v pátek 28. 5. 2010 úderem druhé hodiny odpolední. Po noční přestávce nastane druhý poločas, který končí o sobotní druhé odpolední hodině. Tento zápas bude vysílán v přímém přenosu - ale bez znalosti průběžného skóre! To začne naskakovat až v sobotu 29. 5. po 14:00. Ale půjde jen o odhady. A taky - i když bude skóre nakonec určeno, nebude úplně jasné, kdo vyhrál.

Někdo bude mít nejvíce hlasů a pravděpodobně i nejvíce mandátů. Ale může nastat i situace, že více mandátů bude mít ten, kdo bude mít méně hlasů... A krom toho při samotných vobách prochází všech sedmadvacet týmů kvalifikací. Do Sněmovny se jich odhadem dostane tak pět až sedm. Teprve pak nastane rozhodující zápas! Zvykem je, že kapitán nejsilnějšího týmu, pokud nemá skóre vyšší než 50 % (což nehrozí), se pokouší sestavit mančaft do dalšího čtyřletého období, což je normální hrací doba naší politické ligy. Teprve až když sežene do svého týmu 101 hráčů, může ho rozhodčí Václav Klaus jmenovat vítězem. Ono se to pak trochu podobá více nežli hokeji boxu...

Tak ano, každé podobenství pokulhává. Tak například na tom šampionátě už od čtvrtfinále musel mít každý zápas jednoznačného vítěze. Pokud nepomohlo ani prodloužení, musely nastoupit nájezdy. Současný systém voleb, ale hlavně nálady platících diváků, přinášejí plichty nejen u nás, ale i jinde v Evropě či Americe.

Ale něco je přece jen podobné. Někdy může být proti provařeným hvězdám úspěšný i mladý dříč, který do boje dává své srdíčko a jde za vítězstvím bez ohledu na prognózy nebo na svůj osobní zisk. Tým nadšených a bojovných ne-hvězd z pozadí nám vyhrál hokejové zlato - a přitom nikdo z nich nebyl oceněn individuální cenou!!! Pro letošní volby se objevilo několik iniciativ, které hlásají: Nevolte velké strany. Nevolte parlamentní strany. Kroužkujte. (To doporučuji já: Kroužkujte!)

Ale hlavně přijďte fandit. Přesněji volit! To je totiž podstata této hry. Vy rozhodujete o budoucnosti na příští čtyři roky. A rozhodujete i vy, kteří nechcete rozhodovat a hokej, tedy politika, vás nebaví. V tomto zápase nejde o zlatý pohár. Jde o mnohem více.

O další směřování naší země. Ke svobodě a prosperitě. Přesněji: ke svobodě, a tudíž k prosperitě. Protože ten, kdo chce mít místo svobody jistoty a plná koryta, nebude mít nakonec nic! Psáno v Praze dne 25. května 2010

K tomuto článku lze volně diskutovat v hospůdce U hřbitova, která byla pro tyto účely otevřena na Šamanově blogu.