Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

V době okupace Československa v létě 1940 protektorátní ministerstvo vnitra umístilo do již opuštěného areálu v Letech „kárný pracovní tábor pro osoby práce se štítící starší 18 let“ dle vládního nařízení. Tábor byl přebudován a vznikla řada nových objektů. Tábor byl řízen četnickými důstojníky s příslušným personálem v počtu 30 až 31 osobami. Počet zadržených osob byl 240. Počínaje 1. lednem 1942 byly kárné tábory přejmenovány na sběrné a koncem července zanikly. V srpnu 1942 vzniknul v Letech tzv. cikánský tábor, do něhož byly shromážděny všechny cikánské rodiny, míšenci či osoby žijící „po cikánsku. Tábor v Letech s převahou etnicky cikánského obyvatelstva byl v provozu jeden rok od 2. 8 1942 do 6. 8. 1943. Došlo k tomu, že záhy byl tábor přeplněn. V důsledku nedostatku hygieny zde vypukl tyfus. Ten se podařilo zastavit v roce 1943 očkováním, které prováděl český lékař židovského původu. Přesto na následky tyfu došlo k úmrtí 60 osob. Z 1 300 vězňů prokazatelně zemřelo na nedostatečnou hygienu, či špatnou stravu 362 lidí. V květnu 1943 bylo propuštěno cca. 200 vězňů a to ti, co neutekli byli odesláni do moravského cikánského tábora v Hodoníně nebo do donucovacích pracoven v Praze-Ruzyni či Pardubicích. Tábor byl spálen a prostor byl desinfikován. Režim v táboře v Letech byl poměrně odlišný od života v klasických koncentračních táborech. Vězňové neměli vytetovaná čísla, mohli přijímat návštěvy příbuzných žijících vně, tábor nebyl střežen ostnatým drátem či pod proudem, nebyly zde strážní věže s ostrou střelbou. Za celou dobu tábora nebyl nikdo popraven či jinak násilně usmrcen. Romové chodili pracovat do lesů při odstraňování polomům, při stavbě silnic a podobně. Uskutečnily se celkem dva hromadné transporty: v prvním odjelo 3. prosince 1942 94 vězňů, především žen, s označením „asociál“ do koncentračního tábora Osvětim I, ve druhém transportu bylo odvezeno 417 vězňů do koncentračního tábora Osvětim II. – Březinka. Tolik historická fakta

Na sběrný se tábor přeměnil až v březnu 1942. Očkování provedl MUDr. Neuwirth ze starého Sedla, čili z Orlíku. Z Bulovky byl poslán epidemiolog MUDr. Bohumil Stejskal a k němu byl poslán MUDr. Bohin. To už bylo první očkování provedeno. Malé děti očkování špatně snášely. Byly podvyživené a nemocné. Podvyživené byly proto že jim dospělí vězni kradli jídlo. Ve své zprávě to uvedl Jiří Letov, když konal inspekci v cikánském táboře. Po válce to uvedl u soudu škpt. Janovský. Uvedla to i paní Marhoulová, která byla jako malá vězněna v cikánském táboře, je na nahrávce USHM Washington.Michal Bohin je lékař židovského původu. Na starosti měl tábor na zdravotním oddělení zemského úřadu Praha MUDr. Heinrich Ullrich. Ten odvolal desinfekční kolonu z tábora a bránil jejímu navrácení, přestože velitel tábora škpt. Janovský ho o to prosil. Celý tábor byl zahmyzen a tak se rozšířil skvrnitý tyf. Nevybíral si. Zemřeli na něj i dva četníci, celkově zemřeli čtyři četníci. Hlavním viníkem je kriminální rady August Lyss z německé kriminální policie v protektorátu. Ten měl cikánskou otázku na starosti v severním Německy a pak se stejným posláním přišel k nám. Věděl , že tábor má kapacitu 300 lidí, dostal to od Janovského v hlášení. Přesto do něj nahnal cca 1270 lidí a 35 dětí se v táboře narodilo. Tábor byl beznadějně přeplněn a neměl ani dost vody, četníci museli kopat druhou studnu.. Heinrich Ullrich byl fanatický nacista, lékař gestapa na Pankráci, to měl jako vedlejšák. Po válce proti němu vypovídali na Pakráci věznění lékaři, mezi nimi iá Mudr. Bohi. Vypovídaly naprosto zápořně, jeho výkon byl otřesný po stránce lidské i lékařské.. Cikánský tábor vznikl nařízením o potírání cikánského zlořádu, které vydal Horst SS Standartenführer Horst Böhme, Befehlhaber der SS und SD in Protektorat und generalkommandant der Nichtuniformiete Polizei. A to policiíe německé i naší protektorátní. Doplňte si znalosti...-