Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Do internačního tábora v Letech míří zástupy návštěvníků, politici tam za přítomnosti kamer kladou věnce a někteří dokonce vymáčknou z oka falešnou slzu. Doporučuji Šamanovi, aby navštívil také pietní místo v areálu výrobního areálu ve Svatobořicích, kde Němci provozovali internační tábor stejně veliký a počtem vězňů stejný jako v Letech. Rozdíl byl pouze v tom, že ve Svatobořicích byli vězněni a mučeni rodiny popravených vlastenců a zahraničních vojáků. Dozorce zde dělali i patalogičtí sadisté jako gestapák Gerhard Thuns a za nepatrné prohřešky zde byly kobky, kde pobyt znamenal trvalé poškození zdraví. Táborem prošlo na 3 500 vězňů, mezi nimi rodina generála Svobody, umělci jako Otakar Španihel, Václav Kaprál nebo Julius Pelikán. Internovány zde byly děti rodičů popravených za heydrichády, a to od věku 2 let! Fungovala zde i škola, ve které věznění učitelé učili děti čist a psát. Tragický byl osud vězněných Židů, kteří byli odvezeni a zavražděni v Osvětimi. Místní občané se snažili vězňům pomáhat a tři desítky jich byly za pomoc perzekuovány. Nejdojemnější okamžik nastal o vánocích, když k plotu internačního tábora přišli děti ze svatobořické školy a vězňům zpívaly koledy...Lety se staly poutním místem pražských politiků. Ve Svatobořicích prezidenta nebo ministra nezastihnete. Vždyť tam trpěli a umírali vlastenci. A vlastenec, to je v současnosti sprosté slovo. Více o internačním táboře najdete na stránkách obce Svatobořice.