ŠAMANOVO DOUPĚ: Naplnit a přeplnit
Povodně na Liberecku řádily až pod Libercem. V rozbombardované Chrastavě neškodila ani tak Nisa, jako říčka Jeřice. Velké škody nadělala už tradičně Smědá pod strmými severními svahy Jizerek. Tentokrát krom obvyklého Bílého Potoka či Višňové zakrojila i ve Frýdlantu, kde se rovněž činil potok Řasnice. Tolik z povodí Nisy v libereckém okrese.
V regionu, už za rozvodím moří, tedy za rozmořím, za linií Ještědského hřbetu a Lužických hor, konkrétně v Kunraticích u Cvikova a níže v Lindavě, běsnil a zabíjel potůček Svitavka. Svitavka se vlévá do Ploučnice, která poznamenala Českou Lípu. Ploučnice pak míří do Labe v Děčíně. Severněji končí v Labi i Kamenice v Hřensku, kde bylo již poněkolikáté velké ouvej. (Povodí Labe zmiňuji jen k dalším upřesnění.)
Mohlo být i hůře.
Ředitel podniku Povodí Labe, s.p., Jaroslav Jaroušek k tomu pravil (citace z pondělního Metra): "Pokud by v cestě nestála přehrada Josefův Důl, voda by zaplavila celou oblast." Pondělní Hospodářské noviny to interpretovaly takto: "Nebýt soustavy přehrad v Jizerských horách, tak by nejspíš voda zaplavila i Liberec a Jablonec nad Nisou. Přehrada Josefův důl tam zadržela 1,7 milionů krychlových metrů vody."
K tomu upřesnění: Josefodolské přehradě, nádrži na pitnou vodu, se také někdy říká Kamenická. A to proto, že leží na Kamenici. Tahle Kamenice teče přes Tanvald, kde se setkává s Desnou. Černou Desnou umravňuje přehrada Souš. Obě přehrady jsou sypané, jako byla i ta na Bílé Desné, která se ještě před plným napuštěním v r. 1916 protrhla. Tehdejší katastrofa si vyžádala 62 mrtvých. 33 domů bylo zničeno, 69 těžce poškozeno. Přes 300 lidí zůstalo bez přístřeší. Dnes je kousek nad protrženou hrází, kterou si už vzal zpátky les, vodní stupeň, který svádí vodu do stoletého kilometrového tunelu, který propojuje údolí Bílé a Černé Desné dodnes. A tak Souš chrání i údolí Bílé Desné. Desná je tedy umravněna, stejně jako Kamenice. Ale to není ta hřenská, přesněji Chřibská Kamenice! Tahle jizerská Kamenice se po průtoku hlubokým kamenitým údolím vlévá u Spálova nad Železným Brodem do Jizery. No a Jizera pak u Káraného do Labe.
Myslím, že tohle ředitel Povodí Labe ví. Povodně na Liberecku a Jablonecku byly v povodí Nisy, tedy v úmoří Baltu, Josefodolská přehrada je v úmoří Severního moře a ochránila Tanvald a Železný Brod, tedy část severočeské "oblasti", nikoli Liberecko a Jablonecko! Liberec a Jablonec ochránila ona zmiňovaná "soustava přehrad", která byla stavěna začátkem 20. století. Avšak Josefodolská přehrada v této "soustavě" není. Pouze drobně a zprostředkovaně. Z této přehrady v povodí Labe (Kamenice) je už tradičně dvouapůlkilometrovým tunelem pod rozmořím vedena do povodí Nisy surová pitná voda. Nejdříve zamíří do úpravny vody v Bedřichově, jež se nalézá v údolí Bílé Nisy (která teče do Jablonce). Upravená pitná voda teče dalším tunelem (4 km) pod Harcovským hřebenem přímo do Liberce. Ale předpokládám, že průtok v tomto tunelu se ani při povodních nezvýšil a Liberci nehrozilo zaplavení vodou pitnou!
Liberecko brání ony staleté přehrady, které byly vystaveny po katastrofální povodni v roce 1897. V Jizerských horách obvykle prší. Prší silně a často, takže je této geomorfologické oblasti - hlavně místními - přezdíváno "nočník republiky". (Liberecká pranostika zní takto: Pokud je Ještěd dobře vidět, bude pršet. Pokud vidět není, už prší...) Teď se hovoří o "tisícileté vodě", přitom průtoky se sledují až někdy od roku 1912. To dešťové srážky se měřily dříve. Pršelo tehdy v tom roce 1897 celý červenec a srpen, nejvíce vody ale spadlo 29. července u lesního zámečku Šámalka na Nové Louce nad Bedřichovem: Spadlo zde 345 mm vody za den, přičemž za jednu hodinu to bylo 200 mm. (Při nynější katastrofické záplavě šlo "jen" o 190 mm - za den.) Tento středoevropský rekord nebyl dodnes překonán. Zatím. Údolí Nisy a Smědé tehdy zaplavila povodeň, která si vyžádala 120 lidských životů. Proto bylo založeno Vodní družstvo k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy, které na začátku 20. století vystavělo v Jizerkách ty krásné kamenné (i sypané) přehrady. (Nešlo tehdy o "betonovou lobby", spíše o "kamenickou" a "zemní" lobby.) Spočítalo se, že ve spádové oblasti asi 70 km2 zadrží celkem až šest a půl milionu krychlových metrů vody. Ty přehrady tam stojí dodnes. Peníze daly obce, místním továrníkům byly předepsány vodní daně, přispěl i (rakouskouherský) stát a sousední Prusko. Náklady na výstavbu měly být nižší, než další předpokládané škody. Hlavním konstruktérem se stal přehradář Prof. Ing. Dr. Otto Intze z Cách.
Nejprve (1903) byla postavena liberecká přehrada na Harcovském potoce. Krom Protržené přehrady a již zmiňované Souše ("Darré") stojí dodnes i další vodní díla. (Josefův Důl, dostavený nově r. 1982 teď vynechejme.) Jablonecká přehrada - tedy Vodní dílo Mšeno – je umístěna v miniaturním povodí několika km2, ale je napájena vodou z Bílé (Lužické) Nisy. Když chtěli tehdejší stavitelé stavět, rozmysleli si zaplavit údolí s továrnami a domy, a postavili přehradu prakticky na louce. Voda z řeky je sem svedena - jak jinak - tunelem nad jezem. Jablonecká přehrada je vlastně permanentně zatopený polder! Na západě Jizerek stojí malá přehrada Fojtka, která sbírá vodu, valící se do oldřichovského údolí stejnojmenným potokem. Fojtka pak teče do Jeřice. Do Jeřice se z druhé strany vlévá i voda z úplně nejmenší (5,2 ha) přehrádky Mlýnice.
Intze umřel, stavbu dokončil Ing. Emanuel von Scheure. Ale plánovaná přehrada na samotné Jeřici nebyla postavena. A proto Chrastavu zničila "tisíciletá" voda. Není už čas to chybějící vodní dílo konečně dostavět? "Podemletí" přehrady bych se nebál, jen se někdy podívejte, jak vypadá takový přepad!
Ale moment: Proč povodeň nezničila Liberec, konkrétně jeho čtvrť Kateřinky a ještě níže položenou Stráž nad Nisou, kudy se rozvodněná Černá Nisa prohání každoročně? Kateřinky zjevně zachránila nejkrásnější ze všech těch přehrad, horská vodní nádrž Bedřichov (neplést si s přehrádkou na Bílé Nise v Bedřichově, tahle je uprostřed Jizerek a leží na Nise Černé!) Ještěže máme ty přehrady a jejich hodného ředitele!
Je tu však okolo té záchrany něco podivného. Zatímco informační tabule u přehradní hráze sděluje, že mezi "stálým nadržením" a maximální hladinou je rozdíl téměř 10 metrů, obrázek ukazuje, že při "stálé" hladině by měl být odkryt "předsyp" a také by měly být vidět paty šoupátkových věží. Což tedy už několik desítek let není - jak je patrno i z dalších fotek, učiněných na konci superhorkého letního období dne 20. července 2010.
Jako malý kluk jsem se s mámou chodil koupat a slunit a užívat si neděle až na severní břeh přehrady, mezi oba přítoky. Po kilometrové pouti, která vede od hráze rašeliništní stezkou, jsme přebrodili potůček a byli na místě. To bylo před padesáti lety. Už nejmíň třicet let se to místo přebrodit nedá, je zde náramná hloubka. Musíte ještě pár set metrů proti proudu. Proč? Inu, protože voda je - zřejmě z energetických důvodů - našponována asi dva metry pod maximum. Krom místní Francisovy turbiny (20 kW) je totiž pár kilometrů dál a o něco níže umístěna na vyrovnávací nádrži Rudolfov Peltonova turbina s výkonem 883 kW. Voda je tam vedena zatrubněným kanálem po vrstevnici, až v posledním úseku spadá po stráni do hloubky 173 m. (Tato Rudolfovská přehrádka je osazena ještě dvěma Francisovými turbinami s instalovaným výkonem 50 kW.) Peltonka je tedy špičková turbína pro výrobu špičkové energie. Akorátže se objem ochranného nadržení poněkud smrskne. Přehrada na Černé Nise má mít trvale zadrženo 0,04 milionů kubíků. Za výšky vodní hladiny 764,86 m n. m. Při celkovém nadržení pak až téměř dva miliony! Na úrovni 774,76 m n.m. To je těch deset metrů rozdílu. Už dlouhodobě (viz stopy hladiny na hrázi) je však nadržena nejméně 8 až 9 metrů nad normál!!! Možnáže už dohání a předhání i těch 10 metrů pro "ovladatelný objem prostoru"...
"Přehrada na Černé Nise zadržela téměř 2 miliony krychlových metrů vody a zachránila tak Liberec, Stráž nad Nisou a Chrastavu", mohl prohlásit ředitel povodí Labe, ale neprohlásil, protože tato nádrž nebyla štont cokoli zadržet. A není štont zadržet cokoli desítky let! Jaroušek hovoří (dle citátů v tisku) o Josefově Dole, který ale k ochraně měst Liberce a Jablonce nepřispěl ani kapkou! (Krom kapajících kohoutků...)
A proč tedy nebyly zničeny Kateřinky a Stráž nad Nisou? Povodí Labe (!) je v tom nevinně. Šlo jen o štěstí a přízeň Boží. Anebo povodeň ničila i ve Stráži - ale s ohledem na ubohou Chrastavu se o ní nepíše. Anebo jsou už v těchto místech už zvyklí na pravidelné povodně, a že by je měla chránit nějaká přehrada je ani nenapadne...
Psáno v Praze dne 10. srpna 2010
K tomuto článku lze neregistrovaně diskutovat v Šamanově hospůdce U hřbitova.