O Paroubkovi jsme toho už napsali dost. Že se chová jako císař Napoleon Bonaparte. To když nedlouho po svém nástupu na premiérský úřad dal najevo, že nejvyšším hlavounem v tomto státě je on, a ne nějaký prezident. A když bude Klaus zlobit, že mu zatrhne státní návštěvy zahraničí.

Pan premiér bývá také přirovnáván k fašistickému italskému vůdci. Nejde jen o jeho "duceovské" chování, ale zejména o to, že stejně jako Benito Mussolini zneužívá ke svým politickým záměrům odbory.

Chudák Paroubek si o sobě musel rovněž přečíst, že je "führer". Protože podobně jako kdysi Adolf Hitler používá pro své záměry bezskrupulózní persony typu D. Ratha.

Našemu současnému předsedovi naší současné vlády se rovněž nadává do "bolševiků". V partaji (komunistické) nebyl - stejně jako nebyl ve straně fašistické či nacistické, ale svými výroky, vrhanými na hlavy určitých "pisálků" nápadně připomíná Gustáva Husáka z roku 1969 a Milouše Jakeše z roku 1989.

Se všemi těmito přirovnáními souhlasím, a také jsem je už většinou užil. Ale štěkající novinářští psi si zatím nevšimli ještě jednoho Paroubkova vzoru. Napadlo mě to až nyní, po malé rošádě, která přivedla podnikatele Tomáše Pitra zpět na dosah české spravedlnosti. Po předchozí velké rošádě zmizel v zahraničí jiný podnikatel, Radovan Krejčíř, a to za okolností, z nichž se zdá, že to bylo za pilné spolupráce bezpečnostních orgánů. Když soudce Petr Novák nyní práskl nejmenovanou tajnou službu, že mu podvrhla informace, na jejichž základě vydal mezinárodní zatykač, skládačka doklepla. Je evidentní, že tato desinformace měla za úkol vyhnat Pitra z naší země.

Jako "nepřítele státu", jak ho veřejně pan premiér označil. Nepřítel státu by pak nemohl vypovídat třeba před vyšetřující komisí českého Parlamentu. Nemohl by tak dobře projevit svůj údiv, že komise se zabývá nějakými žabařskými "pěti v českých" - a ne podstatou celé privatizace Unipetrolu. A nemohl by hájit svoje ekonomické zájmy, které utrpěly při násilném obsazení IPB. Proti ekonomickým zájmům státu, dejme tomu.

Z USA se nyní vrátil i další podnikatel - Jiří Syrovátka, který byl spolu s Pitrem odsouzen - stejně jako on nepravomocně. Nemyslím si, že by všichni jmenovaní podnikatelé byli nějaká jehňátka. Ale často nejednali jinak, než jednal stát. Často "stát" (vedoucí politická strana) řeší problémy v podnikatelské sféře stejně špatným způsobem, to značí, stejným nedodržováním či obcházením zákona. Ale toto je horší, neboť stát v tomto případě zneužívá své moci.

Právě to oblíbené mediální slůvko "miliardář" mě přivedlo k poznání, že Paroubek se vyrovnává s ekonomickými "nepřáteli státu" stejně jako ruský vůdce Putin se svými "oligarchy"! Novodobý ruský car likviduje své "nepřátele státu" podobným způsobem. Ale nejde mu o to, aby potrestal jejich zločiny - jde mu o to, aby zničil jejich politickou moc. Nejde mu o demokracii, ale aby se sám mohl samoděržavě chopit moci.

Stejným způsobem jako proti "miliardářům", postupuje Paroubek i proti svým politickým odpůrcům. Takto jednali socialisté už za Grosse a Zemana. Milan Schreiber byl jednak "tunelář" a jednak příznivec a přispěvatel ODS. Ze šesti odborných posudků vybral soudce sedmý - od člověka, kterého měla policie zaháčkovaného jinde. Teprve později přišly vrtulníkové převozy sprostých podezřelých a policejní odposlechy a šťourání v kontech předsedy opoziční strany. Podobně bylo zneužito státní moci proti Vladimíru Hučínovi. (A Gross se za to ani nestydí.) Politický Paroubkův příkaz, aby policie zmlátila "hašišáky" na CzechTeku, nešlo přeslechnout. Snad jsme ani nezapomněli, že ministr Bublan se při této příležitosti několikrát veřejně dopustil lži!

Už to vidíte taky, že jde o zneužití státních orgánů proti politickým odpůrcům jako v Rusku? Nejde o chytání "miliardářů", ale o nebezpečné ohrožení demokracie! A tím, kdo pilně pracuje na její demontáži, je sám premiér. Premiér, který se do čela vlády nedostal po demokratických volbách, ale po neúspěších a skandálech svých stranických předchůdců.

Bonaparte, Mussolini, Hitler, Husák, Putin? Jiří Paroubek samozřejmě není nikdo z nich. Je samotnou trestí těchto diktátorů. Čouhá to zjevně z jeho výroků, z jeho chování i z jeho jednání. Musíme si na něj dávat pozor! Je to multidiktátor.

Naštěstí stále ještě máme nezávislé (i když zaujaté) novináře, stále máme nezávislé státní zástupce a nezávislé soudce, máme stále ještě opoziční strany, máme svobodně volené poslance a senátory. Máme demokracii.

Tak si ji nenechejme zahrnout do hromadného hrobu žádným Buldozerem!

Psáno v Praze dne 9. ledna 2006