5.10.2022 | Svátek má Eliška


Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Sládeček 15.8.2022 7:32

Vládnou nám odborníci, už 32 let. Tak se nedivme.

M. Šejna 14.8.2022 12:29

Šaman nám dnes vysvětlil, že mokré jehličnaté dřevo hoří lépe, než suché.

Doporučuji tedy Šamanovi topit čerstvým vlhkým smrkovým dřevem, aby pochopil jaké pitomosti dnes napsal.;-D

R. Polášek 14.8.2022 20:51

Šaman toto napsal správně. Doporučuji článek ještě jednou přečíst.

I. Schlägel 15.8.2022 8:43

V kamnech jsou jiné podmínky pro hoření než na volném prostranství. Požár samozřejmě nevzniká zahořením zdravého jehličí. Pokud ovšem požár vznikne tam, kde obvykle vzniká, ono zelené jehličí hoří znamenitě. To samé platí o slabších "mokrých" větvích. Tak že na založení ohně nic moc, na přiložení do již hořícího ohně vcelku v pohodě. Záběry ohně, který bleskově přeskakuje z jedné živé koruny do druhé díky větru jsou k mání v dostatečné kvalitě.

R. Polášek 13.8.2022 17:21

Jen poopravím, les bez hrabanky, jen na jalové půdě bez humusu bez problémů existuje a roste. Hrabanka není podmínka existence lesa, protože většinu potřebných živin stromy získávají z hloubky půdy, kde se ty živiny uvolňují rozpadem geologického podloží. Hrabanka růst větších stromů pouze trochu vylepšuje a urychluje, jinak má pouze vliv na růst stromů v prvních několika letech existence po vyklíčení ze semena. Protože v té době stromeček ještě nemá dostatečně hluboko kořeny, aby na živiny vzniklé rozpadem podkladové horniny dosáhl. Hrabanka je taky pro malé stromečky zdrojem vlhkosti. Proto taky když je suché jaro a léto, tak vyklíčená semena dřevin v lese zasýchají, když je 2 - 3 roky po sobě dostatečně vlhké jaro, léto a podzim, vyroslté stromečky dosáhnou kořeny dostatečně hluboko a potom už neusychají ani v obdobích sucha.

F. Zrcek 13.8.2022 14:13

Důsledná bezzásahovost je ve výsledku stejně nebezpečná, jako průmyslové pěstování. Ale mohl by povstat některý rebelantský ekolog a začít prosazovat udržitelnost krajiny.

Ale neznám vědecký plátek, který by mu to publikoval.

R. Polášek 13.8.2022 16:54

Přesně tak.

D. Hrubý 13.8.2022 10:06

Ten článek je paradox sám. Vlastně jako ta legendární otázka, zda hoří trus. Hoří. Ale až když uschne ta nestrávená část rostlin v tom trusu a ta strávená slouží jako zpomalovač hoření. Pokud někdo jen tak z legrace neškrtnul ohněm přímo u jehličí na stromě, pak nezbytnou položkou při vzniku požáru je dřevo suché. Pokud se oheň šíří korunami, je to fičák, ale stačí s předstihem vykácet dostatečně široký pás, aby se takové šíření zastavilo. Hořící silice pak vytvoří žár, který vysuší menší větve a ze smrku zůstane pahýl. Pokud ovšem suchá hmota na zemi hoří dostatečně, tak vysuší i ty pahýly a ty shoří jako sirky. Pokud už ale suché jsou, díky kůrovci třeba, hoří o něco lépe. Oheň je chemický proces. A pokud pan autor nechce vypadat jako hlupák, tak by to neměl hrát ani na kompromis, že suché dřevo hoří také. To je kravina, co? První shoří jehličí, protože má vysoký obsah silice. OK. Při tom žáru se vysuší menší větve. Ty shoří také. Je to jiný typ požáru. Za šíření kůrovce může přesně ten typ lidí, jako je pan autor.

J. John 13.8.2022 9:47

Absurdní bláboly. Dříve měla každá lesní správa svůj lesní závod. Kůrovcem napadený strom musel být do 3 dnů pokácen, zbaven kůry, ta spálena a dřevo odvezeno. Tím se zabránilo šíření kůrovce. Obdoba kůrovcové kalamity byla mnišková, která řádila skoro deset let po první válce. To proto, že se o lesy nikdo nestaral - lesáci byli na frontě. Nyní je to způsobeno hloupostí, leností a touhou po zisku. V takovém "nepořádku", jako je nyní, se leccos ztratí a přehlédne

H. Kotaz 13.8.2022 11:52

A o tom to je i v tom NP !

J. John 13.8.2022 13:26

Dovedete si představit, že by dříve na lesní správě nebo na lesním závodě postupovali tak, jak nyní? Předpokládám, že by byli všichni velmi rychle odsouzeni pro sabotáž.

H. Kotaz 13.8.2022 15:58

No, když člověk vidí, co se občas někde děje a nejenom v lesích, NP, tak to také vypadá na sabotáž.

R. Polášek 13.8.2022 16:56

Přesně tak. A zelení mají potom argumenty pro oteplovací alarmismus.

R. Polášek 13.8.2022 17:07

Ono by moc nevadilo, ani kdyby v tom kůrovcovém dřevě byla nějaká polena nezbavená kůry a s živým kůrovcem. Zdravý smrk v lese s dostatkem vláhy zabije svou zásobou prykyřice až k tisíci samiček kůrovců, než svou pryskyřici vyčerpá a další samičky kůrovce uspějí. Jen těch polen nesmí být moc a ty hromady dřeva blízko sebe. Protože zase napadený strom si kůrovci svými feromony značkují, takže zase na jeden jediný smrk se slétnou kůrovci z celého okolí. A když je jich víc než těch cca tisíc, tak strom podlehne.

Ale zase, když je lesák bdělý, ten napadený strom, co do sebe stáhne všechny kůrovce z okolí, je nalezen, identifikován a zase rychle poražen, kůra oloupána a kůrovci zničeni. A kůrovcové kalamitě je konec.:-)

O. M. 14.8.2022 18:17

Zásadní příčinou kůrovcových kalamit je to, že Lesy ČŘ nemají vlastní obhospodařovatelské kapacity a lesní činnosti outsourcovaly. Na vše se musí uspořádat výběrové řízení, které musí vyhrát ta "správná firma", a jak dlouho takové výběrko trvá, zvlášť, když se to nepodaří napoprvé...

S tím souvisejí i ty vámi popisované nectnosti.

R. Polášek 14.8.2022 20:48

Jenže lesy ČR ještě před pár lety ty kapacity měly. Ale kvůli jakémusi konfliktu zájmů, nejspíš vědomé sabotáži boje proti kůrovci, se jich musely vzdát.

J. David 13.8.2022 8:44

Lesnická demence mladých lesníků, švihlá zeleným debilismem bezzásahovosti. Kausa Lýkožrout smrkový (lesklý, sibiřský, etc.) a jeho žíru, ukázal na impotenci "lesních hospodářů v souručenství se zelenými debily", suchary mýtit (suchý les nedělá dobrý umělecký dojem), nalétlé lýkožroutem zelené (ještě) stromy zachovat. Jinak, cestování s naloženým oplenem "kůrovčáky" přes půl republiky (neodkorněné "loupačkou u pařezu, nebo na OM"), vylétavému lýkožroutovi docela transport kulatiny v migraci svědčí. Nemaje třeba na Moravě picea abies, transmutují se na žír kambia buku. Ale nic, pouze tlachám...

D. Hrubý 13.8.2022 9:20

Netlacháte. Už je to pár let nazpět a opakuji to donekonečna i s tím, že jsem tu informaci převzal, pač expert na stromy a životní cyklus kůrovce fakt nejsem. Pán, jeho ž jméno si nepamatuji, byl snad profesorem a publikoval na to téma dostatečně, leč marně. S navrácením lesů soukromníkům začala masivní těžba. Ale těžba podléhá regulaci. A aby se regulaci vyhnula, musí být důvod. K tomu potřebujete Bursíka, který v jedné TV debatě kdysi prohlásil, že kůrovce miluje. No a pak se to to vymklo.

H. Kotaz 13.8.2022 11:54

R^R^

R. Polášek 13.8.2022 17:13

No nevím. Okolo roku 2005 - 6 bylo tady na severní Moravě taky suchů, výrazně horší než letos a taky kůrovcová kalamita. A tenkrát lesníci důrazně dbali na likvidaci kůrovce kácením, dokonce oslovovali a buzerovali drobné vlastníky lesů, aby si své napadené smrky pokáceli. Mezi lidmí byl kvůli tomu dost rozruch. V současné kalamitě naopak před pár lety zaútočili zelení exponenti a pod záminkou konfliktu zájmů zbavili lesáky jejich dřevařských divizí. A povedlo se jim ochranu smrkových lesů před kůrovcem kácením na pár let účinně paralyzovat, takže se kůrovec šířil úplně volně bez omezování.

J. John 13.8.2022 9:48

Přesně. R^

J. Krásenský 13.8.2022 6:31

"PS: Dnešní průšvihy lesů, vod, strání a polí nejspíš začaly už tehdy, kdy se z lesa stala „dřevní hmota“, z luk „zelená hmota“ a maso se začalo „vyrábět“..." Podivné, v historii totiž není zaznamenaná větší škoda na lesích než za dnešní bezzásahové ekologické ideologie. Ať už jde o kůrovcem zničené "zelené plíce Evropy" (Šumava) nebo největší požár v historii na území Národního parku České Švýcarsko. "Kde asi soudruzi z endéer udělali chybu?"

H. Kotaz 13.8.2022 6:48

R^

A podobně je to i mnohde ve světě - rovníkové pralesy/Amazonie.

D. Hrubý 13.8.2022 10:21

Že je azbest zdraví nebezpečný a způsobuje rakovinu, se vědělo kolem roku 1918. Je to úžasný materiál. Což o to. Následky se objeví dostatečně pozdě na to, aby se to mohlo dlouho tutlat. A koupení doktoři to dokázali dlouho okecávat, koupení politici to zdržovali, protože byznys a politika.... Amazonské pralesy jsou plíce světa. Ale stačí si koupit pár politologů, co místo znalosti fotosyntézy mají správný politický chápání a budou tvrdit, že ty lesy produkují CO2. Předkové věděli, že pokud chtějí udržet vodu v zemi, potřebují stín. Rychle. Tak použili strom, který rychle roste a má navíc hospodářský význam. Smrk. Vydělali dvakrát. Udrželi vodu v krajině a měli hospodářské dřevo. A starali se o to. Dost možná se spodní voda objevila i tam, kde dřív nebyla. A lidi se usadili tam, kde voda byla. No a teď tam není smrk, protože není původní dřevina a lidi vyženeme, protože tam dřív nebydleli...

J. Krásenský 13.8.2022 11:56

V odlesněné Amazonii nacházejí archeologové velká města s hustým zalidněním. Zanikla až příchodem Evropanů, kteří přinesli pro domorodce smrtelné choroby jako byla i obyčejná rýma.

https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/starobyla-mesta-v-amazonii-se-vede-moc-nehodi-40060413

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/objev-v-hloubi-amazonie-existovala-velka-mesta/r~i:article:615067/

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ohromujici-ztracena-mesta-v-dzungli-objev-prepisuje-historii-amazonie-203823

https://vtm.zive.cz/clanky/v-amazonii-objevili-ztracena-mesta-a-pyramidy-pomohla-technologie-z-autonomnich-aut-a-robotickych-vysavacu/sc-870-a-216672/default.aspx

[>-]

I. Krahula 14.8.2022 18:32

Amazonský prales nejsou plíce světa, plíce kyslík spotřebovávají. Něco ve stylu „miluji tě z celého srdce“.

Z. Lapil 13.8.2022 8:21

Jen připomenu, že kurovcova kalamita není první Šumava ji absolvovala někdy koncem 19. století.

Co se jmen "výroba masa" a tak týká. Mám za to, že se jedná o variantu situace kdy nekdo/něco neví, či je. Je les pole nebo příroda? Bezzasahovy les ve střední Evropě je stejná pitomost, jako bezzásahovy kravin, ledaže les nebučí, když potřebuje podojit, a když chcipne, tak tolik nesmrdí.

J. Jurax 13.8.2022 14:34

No kde ... naslouchali zeleným Místo aby je nakopali pod záda.