6.10.2022 | Svátek má Hanuš


ŠAMANOVO DOUPĚ: Mír u Mrtvého moře

5.12.2006

Přijíždíme na nejzazší sever Mrtvého moře, těsně pod zlom jeho břehu směrem k východu, kde se nachází jedno z vyznačených koupališť. Zaplatili jsme vstupné - se slevou, kterou pro nás Boaz vyjednal. Výpravy mají vstupné levnější. Ovšem výprava má mít alespoň patnáct lidí (zde na této pláži, dne 6. května 2006) a nás je jen devět, Boaz desátý. Ukecal je.

Po převlečení v šatnách nám jsou nabídnuty umělohmotné židličky a slunečníky. Jak jsme pochopili až po sestupu ze strmého břehu na samotnou kamenitou pláž. Nu, tak jsem se pro pár židliček vrátil. Ručníky by nám na kamení nebyly moc k užitku.

Není to vždy jednoduché dostat se do vod Mrtvého moře. Snad nejznámější zdejší lázně En-Gedi se vinou snižování hladiny ocitly několik kilometrů od břehu. Na koupání vozí lázeňské hosty vláček. Také jsme byli varováni před jiným nebezpečím. Pod zemí se zde nalézají dutiny, vyplněné solí. Po ústupu vod Mrtvého moře jsou vymývány dešťovou vodou i prameny. Sůl se v nich rozpustí a odteče. Do vzniklé kaverny pak můžete zapadnout. Ne že bych někdy o někom takovém slyšel.

Vznášení se na hladiněAle inu ano, jsme v Izraeli a tu se sluší uposlechnout rad a jít se ponořit do vody pod dohledem zkušených palvčíků. I zde, na této mrtvomořské pláži, je instalován jejich klasický domeček na chůdách. Nu, ale ponořit se do vody moc ani nejde. A utopit v ní by vyžadovalo značnou námahu. Nejde totiž o vodu, ale o 26% roztok hořčíku, bromu a jodu. Taky nějaká sůl, asi 11 %, se zde vyskytuje. Než se k té vodě vůbec dostanete, musíte překonat kameny na pláži. Nejlépe obutí. Avšak ani když se zujete u samé hladiny, nemáte ještě vyhráno. Kameny pokračují i pod vodou. Která ale celkem úspěšně odmítá vaši snahu o to, abyste se do ní ponořili.

Nakonec jsem si vyvinul technologii, jak se propracovat ke koupeli: do vody lezu pozadu a po zadku. Jako bych si sedal na nafukovačku. A už se vznáším - opravdu jako na nafukovačce. Za chvíli si vyzkouším několik druhů plavání. Nejjednodušší je pádlovat pozadu, jako na té nafukovačce. Nohy si mohou odpočinout, nese vás to samo. Rovněž si lze lehnout na břicho a zkusit jak prsa, tak kraula. A nohy jsou pak úplně bez práce, protože čouhají ven. Snad nejlegračnější je zaujmout pozici bóje. (Jako ten pán na fotce.) Jste po prsa ve vodě - ale nestojíte, vznášíte se. Tato poloha je zábavná v tom, že když zaberete rukama směrem dolů a zhoupnete se hlouběji, tak poté vás ona vazká kapalina vymrští nahoru jako trampolína.

Voda je zde skutečně jakoby mastná, až olejovitá. Ale nesmírně příjemná na všechny vaše kožní neduhy. Ovšem nesmíte mít otevřenou ránu nebo prasklinu v kůži. To pak je velice nepříjemné. Ještě nepříjemnější je, když se vám dostane byť i jen kapka oné kapaliny do očí. Pak běžíte na pláž ke sprše se sladkou vodou. Sprchy jsou hlavním důvodem, proč se vlastně můžete těžko koupat jinde než na pláži. A také téměř jediným důvodem, proč vůbec vylézat z té nádherné koupele.

Dalším důvodem pobytu na souši je bahno. Černé bahno, kterého je zde na kraji kamenité pláže spousty. Vyhrabávám si ho z jeskyňky ve vysokém hlinitém břehu na kraji balvanité pláže a matlám na sebe. Z jeskyňky vytéká trvalý pramínek, který hlínu dokonale rozbahňuje. Slast! V Tiberias za tohle chtěli spoustu dolarů, zde máte léčivý zábal jako bonus ke vstupnému. Odolávám však pokušení vzít si tento materiál do igelitové tašky. Bahno po uschnutí náramně smrdí...

Tak znovu hurá do vody! A užívám si jí náramně. Lehám si na záda a nechávám se unášet mírným jižním větříkem podél břehu. Vítr mě však natáčí bokem k vlnkám, což je dosti nepříjemné. Zvedám tedy ruce a natáčím dlaně jako kosatku a vratiplachtu a stáčím se přímo proti větru. "Jsem plachetnice!" volám radostně a dělám naší rodině ostudu.

Ve vodě jsem strávil téměř celých pět hodin, které jsme zde měli k dispozici. Vychutnával jsem si to. Šlo o jeden z vrcholů naší izraelské cesty. Výškově negativní vrchol, protože jsme se dostali na vůbec nejnižší úroveň, na jakou se lze na zeměkouli dostat suchý. 411 metrů atmosféry, která hladinu Mrtvého moře dělí od hladiny světového moře sice chrání před nejhoršími účinky palčivých slunečních paprsků, ale přesto jsme se namazali. Pět hodin na sluníčku, i takhle hluboko, bylo večer znát na zrudlých tělech neopatrných kolegů...

Ale teplíčko tu je. Zatímco v Jeruzalémě bylo kolem dvaceti stupňů, o čtyřicet kilometrů východněji a dvanáct set metrů níže je nejméně třicet stupňů ve stínu. Je teprve květen. Uvědomuji si, že před pouhým týdnem jsme byli stošedesát kilometrů severněji na úbočí dosud zasněženého Hermonu u zdrojnic Jordánu, který nedaleko odtud vtéká do jezera. Ještěže se můžeme osvěžit sprchou anebo spočinout ve stínu pod slunečníkem.

Hlídka na mrtvomořské plážiNe všichni mohou. Občas projde po pláži pohraniční hlídka izraelské armády. Tři kluci v bagančatech, maskáčích, se zbraněmi v rukách a malou polní na zádech. Po břehu je to pět kilometrů k izraelsko-jordánské mírové linii, která pak probíhá prostředkem Mrtvého moře.

Je čas. Sbíráme se k odchodu. Naposledy se ohlížím po nejnižším místě světa. Výhled na jordánské hory je nějaký zamlžený. Na jihu se přes celé jezero táhne neprůhledný závoj. Není to smog, ale písek. Vždyť jsme v poušti!

Přicházíme k parkovišti. Teprve teď si všímám řad malých bílých domečků, stojících opuštěně opodál. Že by to byly staré šatny? Trochu mi je připomínají, nejsou o moc větší. Ne - jde o domky Jordánců, kteří se odtud museli po (z jejich hlediska) prohrané válce vystěhovat.

Na tomto místě mi dovolte připomenout, že blízkovýchodní války udělaly uprchlíky rovněž ze Židů. Z Egypta, Iráku, Libye, Sýrie, Libanonu, Jemenu a dalších arabských zemí jich bylo vyhnáno na 900.000. Tamní vlády jim při té příležitosti zkonfiskovaly majetek za 100 miliard dolarů.

Ale v době, kdy jsme v Izraeli byli, zde už dlouho panoval mír.

Prožito a popřemýšleno v Izraeli dne 6. května 2006, zapsáno v Praze 3. prosince 2006, týden poté, kdy bylo vyhlášeno příměří mezi izraelskou a palestiskou vládou, vedenou Hizballáhem

Příště: Mír na Kikar Zion

Foto: autor
(nezapomeňte si prohlédnout také fotogalerii)

*********************************************************

Předcházející díly Míru v Izraeli:

09.05. 2006: Mír v Izraeli
18.05. 2006: Mír v oblacích, mír na moři
23.05. 2006: Mír v Akku
26.05. 2006: Mír v Galilei
30.05. 2006: Mír v dešti
06.06. 2006: Mír pod hřebenem
15.06. 2006: Mír na severu
22.06. 2006: Mír pod Hermonem
15.07. 2006: Mír na Golanech
18.07. 2006: Mír v Tel Hai
20.07. 2006: Mír v Safedu
25.07. 2006: Mír v Kafarnau
27.07. 2006: Mír v Gamle
31.07. 2006: Mír na Kinneretu
03.08. 2006: Mír v Jardenitu
08.08. 2006: Mír v lázních
14.08. 2006: Mír v Tiberias
15.08. 2006: Mír šabatu
22.08. 2006: Mír pod Táborem
24.08. 2006: Mír v Haifě
29.08. 2006: Mír v Cesarei
31.08. 2006: Mír v Netanji
12.09. 2006: Mír na Jom HaZikaron
14.09. 2006: Mír na pláži
19.09. 2006: Mír svobody
21.09. 2006: Mír u Latrunu
21.09. 2006: Mír Jad Vašem
29.09. 2006: Mír hřbitovů
05.10. 2006: Mír v tunelu
10.10. 2006: Mír na Via Dolorosa
12.10. 2006: Mír u Zdi
19.10. 2006: Mír krále Davida
25.10. 2006: Mír Citadely
31.10. 2006: Mír menory
03.11. 2006: Mír bazaru
03.11. 2006: Mír pouště
23.11. 2006: Mír v Kumránu