ŠAMANOVO DOUPĚ: Mír Tel Avivu
Jedeme po pobřeží k severu, před námi se zase skvějí věže hotelů. Zahýbáme do jemenské čtvrti. Místní domky jsou o poznání chudší. Ale i zde se jistě pohodlně bydlí. Autobus zaparkuje na karmelském terminálu. Máme hodinu na prohlídku místního tržiště. Jdeme proti proudu lidí, kteří nesou nadité igelitky. V ulici Karmel je spousta zboží a hlava na hlavě. A také nákupní taška na kolečkách na nákupní tašce na kolečkách. Kupují všichni - maminy, manažeři, jeptišky, důchodci - a kupují všechno. Večer začíná šabat!
Je z čeho vybírat. Na dřevěných pultech, postavených před domy a krytých plachtami se vrší hromady pochutin. Pečivo všelijak pletené, točené, rýhované. S marmeládou i tvarohem. Sypané mákem, oříšky, směsí zrníček. Zelenina, jako od babičky ze zahrádky: pórek, cibule, okurky, dýně, květák, mrkev, rajčata, rajčátka a brokolice. Vlastně brokolici babička nepěstovala. Ani ty podivné kořeny. A co teprve stoly, na kterých jsou ve čtvercích, oddělených od sebe nízkými přepážkami, různobarevná koření! Tržiště je barevné, voňavé, rozmanité. A hlučné. Kupujeme jahody ve vaničce, pomalu končí jejich sezóna, je třeba si jich užít!
Procházíme kolem méně voňavých uliček s masem a rybami. Ale stejně je to pastva pro oči! Dostáváme se od potravin k textilu, a tady narážíme na haldu triček. Chceme synkovi koupit olivové tričko s nápisem "Israel Defense Forces". Před dvěma lety jsme mu v Jeruzalémě koupili za poslední peníze modré triko s nápisem "Police," armádní tričko jsme pořídili dcerce, aby měl každý jiné. Přišel čas sjednotit jejich vybavení. Přebíráme nepřeberné zásoby trik, ale kus se správným nápisem a zároveň tak velikou velikostí, aby se do ní synátor vešel, nenacházíme. Nakonec kupujeme po dvaceti šekelech několik jiných trik pro drobnou dcerku. Před dvěma lety zněl kurs 5:50 Kč ku jednomu NIS (novému izraelskému šekelu). Dnes je to 4:50 šekelu k jedné koruně. Triko za devadesát? No, nekupte to! Koupili jsme.
Když už mluvím o těch penězích. Šekel za rok posílil vůči dolaru o 30 %. Ale koruna posílila ještě více. A s tím "novým" šekelem je to tak, že je nový asi tak dlouho, jako byl kdysi "nový" jugoslávský dinár. Takže v samotném Izraeli se už spíše říká jen "šekel", a zkratku "NIS" nahradila přesnější zkratka "ILS". Myslím si, že dávná měna zanechala dodnes svoji stopu v tom, že desetníky (agoroty) jsou větší než jednošekelové mince.
Čas ubíhá rychle, vracíme se tedy k autobusu. Zahýbáme do pravoúhlé spleti uliček s obytnými domky. Je tu klid, přerušený najednou burácením dopravního letadla, které klesá k letišti Ben Gurion. V příčné ulici, vedoucí přímo k našemu zaparkovanému autobusu usedáme na lavičku na dětském hřišti, stíněném vzrostlými stromy. Je tu moc pěkně, škodaže vám nemohu ukázat jak. Při večerním kopírování fotek do databanky jsem z neznalosti překopíroval kartu několikrát. Při pozdějším mazání duplicitních a triplicitních snímků jsem nejspíš smazal i ty - monocitní...
Do času odjezdu zbývá čtvrthodina. Ivanku bolí nožičky, a tak po kontrole, že autobus je skutečně na svém místě, dostávám její svolení ke krátkému sólo výpadu. Pospíchám k západu, polední slunce mě vede. Vynořuji se u jedné z pobřežních věží, moři na dosah. Musím však ještě počkat na semafory, jinak bych se přes živou pobřežní magistrálu nedostal.
Seběhnu do písku, sundám si sandály, a už se cachtám v moři. Ale jen do hloubky, kam mi dovolí vyhrnuté nohavice. Tahle pláž je velkolepá! Věčně na ní vane čerstvý západní vítr, červené praporky zvěstují, že koupat se dá. Sleduji skupinku dětí, které zaučuje instruktor na windsurfingu. Připomíná mi matku kačenu s hejnem kačátek.
Sbírám si mušličky, kochám se modrým horizontem, nechám na sebe působit nekonečný pohyb středomořských azurových vln. Pět naplánovaných minut končí, vybíhám z vody, nazouvám se naboso do sandálů a pospíchám k autobusu. Dorážím právě včas, aby neměla Ivana starost.
Autobus se vymotává se z Tel Avivu, směřujeme k Jeruzalému. Příště si musíme na tohle město a jeho mír udělat víc času, zejména na jeho pláže. Z vyhlídkové plošiny Věže míru je prý nádherný výhled! A co proslulá fontána na Dizengoffově náměstí?
Tak dobře, ujednáno - příště!
Prožito v Izraeli v pátek 28. března 2008, přemýšleno a zapsáno v Praze 10. června 2008
*********************************************************
Mír v Izraeli:
9.4. 2008: Mír v Izraeli pokračuje
15.4. 2008: Mír kyselých rybiček
21.4. 2008: Mír na hoře Herzl
30.4. 2008: Mír na hoře pamatování
7.5. 2008: Mír v dopravní zácpě
14.5. 2008: Mír pod zemí
21.5. 2008: Mír Starého města
30.5. 2008: Mír diaspory
30.5. 2008: Mír Jafy
Odkazy na články Mír v Izraeli 2006: Mír ve Stodůlkách
