V Kumránu, proslaveném nálezem sedmi svitků a asi osmi set fragmentů dalších spisů, jsme byli už při naší minulé cestě. Originální svitky jsou uschovány v Jeruzalémě v Izraelském muzeu, kde pro ně vystavěli Svatyni knihy. (Prý se mezi nimi skrývá i "páté evangelium".) Někdy příště se na to dva tisíce a více let staré písmo musíme podívat. V Kumránu zůstaly jeskyně, vykopané základy dávné osady, kde kdysi žilo až tři tisíce lidí. Dávná oáza se rozkládá na vršíčku, na jehož úpatí kdysi šplouchalo Mrtvé moře. To ustoupilo o několik kilometrů. A vůkol se rozkládá poušť.

Když se po té poušti člověk rozhlédne, uvidí v ní mohutné nánosy písku, jež znova a znova přinášejí místní povodně. Vyschlý vodopád nad Kumránem ústí do širokého údolí s plochým písečným dnem, kudy se občas valí voda i v několikametrové výši. V poušti se lze skutečně utopit! Prameny zde, na východních svazích severojižního hřbetu tryskají ze skály v nebývalé mohutnosti, místy jsou vidět miskovité krátery, připomínající obrovské reflektory. Vytrvalý západní vítr přinese na jaře dešťové mraky, ty se zarazí na západní straně pohoří, kde se vyprší. Pod zemí se však táhnou nepropustné vrstvy, skloněné směrem k východu, a po nich se voda valí podzemím až na svahy východní. A tady pak tryskají ony prameny, jimž se říká "svahové".

Všude v Izraeli se vždy úzkostlivě hospodařilo s vodou. Většinou byla k dispozici pouze dešťová, jež se jímala do rezervoárů. Až při druhé návštěvě Kumránu jsem si uvědomil, jak je to sídlo doslova protkáno stružkami, které rozváděly vodu z cisteren přes rezervoáry až do bazénků očistných lázní. Minule jsem si neuvědomil jak moc jich je - s ohledem na to, že i v biblických dobách tu bývala poušť. Tady stála věž - a vedle je lázeň. Zde se vyvařovalo v kuchyni. A u ní je lázeň. Tu je spíž - u bazénku. Jídelna - s nedalekou koupelí. Hrnčířská dílna. A nádrž na vykoupání. U písáren koupele dvě. Důvodem pro tolik očistných míst nebyla hygiena tělesná, ale duševní. Písař, když opisoval svaté texty (a zde se zachovali některé biblické knihy v nejstarším známém záznamu), a v roztržitosti si prohrábl vlasy či se poškrabal za uchem, znesvětil svou ruku a ona už nebyla hodna dalšího svatého psaní. Ruku mu za to neuťali - zato se musel rituálně vykoupat.

Místní posedlost noření do vody má možná i nečekanou souvislost s Janem Křtitelem, jenž mohl být Esejcem. Místo Ježíšova křtu je odsud poměrně nedaleko, nad vtokem Jordánu do Mrtvého moře. Tedy vtokem - Jordán tady už prakticky neexistuje jako vodní tok.

Vynecháme-li nákupní orgie v prodejnách s mrtvomořskou kosmetikou, bude naší příští zastávkou proslavená Masada. Máme to k ní asi padesát kilometrů po izraelské "severojižní magistrále", silnici číslo 90. Silnice je položena na rovině mezi blyštivou hladinou Mrtvého moře vlevo a strmým svahem vpravo. Ve svahu pozorujeme skály, jež jsou rozbrázděné hlubokými kolmými rýhami. "Tepelné zvětrávání," vysvětluje Šajke. Ve dne pálí slunce a v noci do hlubokého údolí stéká mrazivý vzduch. Kameny a skály pukají, vlastně celé hory jsou rozpukané.

Každou chvíli míjíme vyschlé vodopády. A Mrtvé moře přitom dále vysychá. Jak je to, Šajke, s vybudováním plánovaného vodovodu z Rudého moře, který by měl zastavit pokles hladiny?

"To jsou jen takové zásuvkové plány. Každá nová vláda je znovu vytáhne ze šuplíku - a po nějaké době je zastrčí zpátky. Krom toho je tu jeden politický zádrhel - kdyby stoupla voda na izraelské straně, stoupla by i na jordánské. " A Jordánci jsou prý rádi, že mají větší území - o které by takto přišli.

Kontroluji si to později na planetární fotografii Googlu - a skutečně, tam, kde na izraelské straně se ještě drží alespoň nízká hladina vody, je na jordánské straně už sucho. A na tom suchu stojí továrny, domy, rozkládají se tu háje...

Faktem je, že toto údolí schne už geologické věky, od té doby, co byla místní jezera odříznuta od moře tektonickými pochody. Ale - vždyť to moře bez nějakého záchranného programu nakonec úplně vyschne!

"No a? Tak bude suché!"

Takže si, milí čtenáři, raději pospěšte, dokud se ještě můžete pokochat volnou jezerní hladinou, než bude zbývající voda převedena do bazénů klimatických lázní. Úplné vyschnutí Mrtvého moře se očekává kolem roku 2050. To je dříve, než si myslíte...

Prožito v Izraeli v neděli 30. března 2008, přemýšleno a zapsáno v Praze 12. a 13. srpna 2008

*********************************************************

minulé pokračování (30.7. 2008): Mír Judské pouště
předminulé pokračování (6.8.2008): Mír posledního večera (jeruzalémského)

Odkazy na články Mír v Izraeli 2006: Mír ve Stodůlkách

Prožito v Izraeli v neděli 30. března 2008, přemýšleno a zapsáno v Praze 19. a . 20. srpna 2008