Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

"Mezi námi - kdy se vám naposled stalo, že jste se NEvešel do autobusu"

Nestalo už dlouho. Oba autobusy, kterými jsem jezdil do práce, totiž zrušili bez náhrady. To máme pokrok, že?

Musím jezdit autem, protože u vlaku musím přestupovat a přípoj z nějakého záhadného důvodu nečeká, ač poté v cílové stanici několik minut stojí.

Mimochodem ten vlakový přípoj je fakt natřískaný. Myslím, že víte, o kterém spoji mluvím. Teď se lidé do soupravy snad nějak vecpou, ale když před pár lety jezdil jednovagónový motoráček, občas se někdo nevecpal. Já měl kliku nebo víc síly, když jsem náhodou potřeboval vlakem, ale byla to vždycky loterie.

Patří pod pana Lapila.

Já se dost zásadně přestěhoval a "své bývalé autobusy" vidím jen příležitostně. Jsou MNOHEM volnější, i kdyz casto k stání, a pokud vím, tak poslední nejede ve 23:30, ale po pulnoci, zřejmě od posledního metra. Mimochodem tehdy za 7,- Kč, dnes v kombinaci s pražskou Litackou za 22,-. Možná o něco víc, už jsem dlouho nejel.

Vysloveně plný vlak (na koridoru) jsem neviděl ani nepamatuju, i když je pravda, že pátečním podvečerům směr z Prahy se vyhýbám jak čert kříži.

Asi jezdíte jinými spoji, já se pohybuji jen v určitých místech.

Je to pravděpodobné.

Moje zkušenost ale opravdu vypadá tak, že si docela dost lidí stěžuje na strašlivá zpoždění, ale já to sleduju (hledejte babitron mapy" nebo přímo zadejte grapp.spravazeleznic.cz) a VÍM, že to není pravda.

Samozrejme: už se mi stalo, že jsem přijel do práce v poledne, protože střet vlaku s osobou, a týž den domů o půlnoci, protože střet vlaku s osobou. Ale taky jsem přijel o půlnoci, protože mi pod zadkem chytlo auto. Žádný vyslovenÿ křáp, pojišťovna zaplatila 100 000,-.

Jasně, když někdo skočí pod vlak, je to několik hodin. Já dálkové trati skoro nejezdím, ale taky jsem to zažil. Mínil jsem blbých 10 minut kvůli tomu, že vlak A, kterým jedu na výjezdu čeká na vlak B někde zdaleka, ale přípoj C na vlak B nepočká ani 5 minut, ačkoli potom těch 10 minut někde stojí.

Na zpoždění se brblalo vždycky.

Někdy je zpoždění i fajn. Onehdy jsme někde mezi Roudnicí a Vraňany stačili vyprojektovat náhradní dopravu, že si jako postavíme vor a do Prahy doplujeme. Pak nám to nějaký vzdělanec zkazil poukázáním na skutečnost, že Praha je proti proudu .

Tehdy jsme do Prahy dorazili někdy před druhou v noci a skončilo to tím, že jsem časně ráno potkal na Masaryčce tátu, an jede na výlet.

Jo, když máte volno, o nic nejde. Jenže já musím být v určitou hodinu na určitém místě, jinak je docela problém, takže jezdím autem. A fakt bych si radši v autobuse otevřel noťas a půl hodiny pracoval.

Možná kdyby se té Vltavě vysvětlilo, že tržní je téct do kopce, že to bude komparativní výhoda? ;-)

To už by se spíš vyplatil taxík, než stavět na Vltavě nějaká protiproudová čerpadla.

Smutné historky lze zažít i v autě. Plan: dovezu přítelkyni na Černý most, sejde se jich tam víc a pojedou společným autem někam k Náchodu. Všichni jeli na ten ČM po Jižní spojce a všichni dorazili včas, jen já asi o půl hodiny pozdě. Důvod? Jel jsem jako poslední a ausgerechnet přede mnou se stala jakási bouračka.