Ale samozřejmě! Příjmy od roku 1989, kdy stálo máslo desetikačku, vrostly asi desetkrát, proč by neměly podobně vzrůst i ceny? Brečíme nad penězi, které musíme cálovat za bydlení, včetně plateb za vodu, energie a paliva, ale i ty se za pětatřicet let zvedly „jen“ desetkrát. Ale ano, tyto výdaje vzrostly enormě, ale to jen proto, že celkově se cenová hladina zvedla jen pět a půlkrát, kdežto bydlení zachovalo stejný nárůst, jako příjmy. Takže zatímco v roce 1989 jsme za své bydlicí jeskyně dali 19,3 % příjmů, letos to bylo už 26,3 %.

Brutálně zlevnila elektronika a hlavně - k dostání je to, co před těmi lety bylo obsahem maximálně sci-fi. I automobily se s poměrnými cenami propadly asi na polovinu. Škoda 105 L byla k mání za 57.780 Kčs (pokud jste měli známého vedoucího Mototechny, nebo jste před ní strávili noc ve spacáku), což by odpovídalo letošním asi 600 tisícům, přičemž nejlevnější vozy na českém trhu lze pořídit kolem 300.000 - samozřejmě i s vyšší kvalitou a hlavně s bezpečnostními prvky. No a cenovou hladinu při zdi drží i potraviny.

Pamatuji se na šok - cenový i duševní - když 1. ledna 1991 vstoupila v život Klausova ekonomická reforma. Přesněji „byla zavedena vnitřní směnitelnosti měny“, čímž započal „transformační proces a rozsáhlá liberalizace cen a zahraničního obchodu“. Cenová regulace byla dočasně zachována ve zdravotnictví, dopravě, týkala se i cen státních zakázek, energií, vody, nájemného a „základních citlivých potravin“ (např. Sunaru). „Uvolňování cen“ (zdražování) probíhalo v několika vlnách ještě během celého roku. Na konci roku bylo tak zcela „uvolněno“ asi 95 % cen. Zatímco plné konvertibility (směnitelnosti) české měny bylo dosaženo během roku 1995 (a znamenalo to dvojí devalvaci koruny), pak konec regulace nastal až koncem roku 2012, kdy byly uvolněny ceny nájemného.

„Liberalizace cen“ k 1. lednu 1991 způsobila devalvaci koruny o více než 80 % oproti 1. lednu roku 1990, zatímco „průměrná inflace“ roku 1991 páčila 56 %. Což oproti sousednímu Polsku, kde se vlády ujala Solidarita už v roce 1989, byla jen skromná oběť při zavádění volného trhu (“kapitalismu“), protože Poláky v té době drtila hyperinflace ve výši 600 %. (Rovnice Poptávka/nabídka = cena tam vedla k řešení nulová nabídka = nekonečná cena.)

Pamatuju se na tehdejší český nářek právě nad máslem. V krámech vyletěla cena čtvrtky másla až na 40 i 50 Kč. A co se nestalo? Například na tradiční tržní místo na pražském Tyláku, kde se už za perestrójky prodávaly „farmářské“ květiny a brambory, přijel náklaďák z jižních Čech s plachtou. Přímo z korby tam do dychtivých rukou rozvášněných Pražáků prodávali dva mladíci čtvrtky másla za dvacku! Obchodníci to zkusili s nadhodnocenými cenami už tenkrát, ale tehdy se ke slovu dostal ještě základní zákon kapitalismu a během týdne se dostala do rovnováhy tržní poptávka s nabídkou. A máslo pak bylo na dlouhá léta za dvacku.

Protože má milá žena Ivana vařila zdravě (oba jsme měli cukrovku) a téměř nepekla, a máslem jsme si chleba nemazali, spotřebovali jsme tak tři, čtyři čtvrtky másla za rok. Poté, co se má žena stala andělem jsem už více hřešil, ale protože jsem nepekl vánoční cukroví, zůstal jsem na stejném spotřebním parametru. Přece jsem máslo občas koupil, ale dlouho mi trvalo, než jsem spolkl několik poskoků k hranici čtyřicítky. Myslím, že vloni chtěli obchodníci už padesátikačku. Letošní skok na 75,- Kč jsem odmítl tolerovat. Ano, je to dobře zdůvodněný krok, daný nižší tučností mléka a ostatně - i v sousedních zemích došlo ke zdražení másla. Přesněji - sám jsem v českém krámě viděl cenovku 75 Kč/250 g, před týdnem, ale dle nováckých televizních zpráv je aktuální cena 80 i 90 korun. Dokonce se objevují návody „Ušlehejte si máslo sami“ - ze smetany za dvacku... Inu, Vánoce se blíží i pečení cukroví. A tu je ještě jedna možnost:

Vykašlete se letos na cukroví! Jak jsem byl výše psal: Nepeču, dostávám. Vloni od dcery, synovy kamarádky a neteřinky. Bylo toho asi půl kila celkem, snědl jsem to během dvou týdnů - a přibral kila dvě! Asi by se měla snížit poptávka, a protože je prý zimní mléko z nějakého důvodu tučnější, tak bychom se mohli dostat na smířlivou cenu za šedesát. Stovku z nadpisu za máslo dávat nechci ani po valorizaci své renty.

Ostatně včera koupila přítelkyně Karla máslo za 53,-, tedy dvě másla za sto tři kačky. V akci. V nichž se v Česku prodává až dvě třetiny potravin. Já si snídaňovou housku mažu většinou budapešťskou pomazánkou a přikládám na ni plátek sýra (levného z Penny). Teď mi budapešťák došel, tak jsem si včera v jedné nejmenované večerce koupil pomazánku Buko s paprikou a chili. 195 g za 9,90. Je dovezená z Německa, neoznačená českým přetiskem a drobně po minimální trvanlivosti. Snižmež spotřebu másla, obnovmež základní funkci cenového mechanismu a pamatujmež na staré cikánské přísloví:

„Věc má takovou cenu, za jakou se dá prodat.“

Tak zatím máslo za stovku ne! I když, jak jsem psal v úvodu, bylo by to i tak přiměřené. Vlastně nepřiměřené! Protože v tom roce 1989 varovaly zahraniční cestovní kanceláře západní turisty před konzumací československého mléka a másla, které byly plné jedů ...

Psáno v Praze na Lužinách v pátek 1. listopadu 2024

Zdroje:
Aktuálně.cz: Výdaje na bydlení jsou proti roku 1989 desetkrát vyšší. Lidé se ale mají lépe
Garáž.cz: Ceny aut v roce 1989: Kolik by vás stála dnes?
CNN Prima News: Před třiceti lety začala transformace české ekonomiky. Ceny se mohly tvořit volně