Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Zdá se, že se tady nostalgické vzpomínky na mládí ostře střetávají s tím, jak bylo (nejen s mladými) bezostyšně manipulováno a jaké to měly následky.

Jasně, kdyby mi někdo nabídl, že mne vrátí do mých sedmnácti, asi bych zkousl i ty komanče. Ale pořád bych rozlišoval mezi spolkovou činností např. Tyršovy jednoty a civilními brannými přehlídkami zvráceného režimu.

V roce 1964-1965 jsem se vyprdl na hovadinu nácviku spartakiády. Nějak mi to v patnácti létech připadalo žinantní, někde na buzerplace za melodie se mlácat tělem v prostných cvicích. Na konci 8.tžídy jsem dostal trojku z tělocviku, byť jsem hrál mládežnicky hokej, křápal s sebou na tatami v judu a jako mldistvý svazarmovec lefoškou křápal asfaltové holuby v trapu a skeetu. Mladí svazarmovci byli za komoušů hýčkání, jen ta spartakiáda a nechuť k ní, mi krapánek zohyzdila kádrový profil, proto to "za tři" z tělocviku jsem tehdá obdržel.

Ony ty spartakiády a slety byly takovým evropským oplodňovacím koloritem, organizací BDM, HJOT, ČSM, SSM a různých odnoží lebensbornů, dokonce i různých klerikálních souručenství, třeba takoví Davidiáni v USA, nebo jehovisté na samlungu křtění na Strahově, veselí to braši s tou jejich otravnou Strážnou věží a odmítání transfuze. Chudáci dochtoři při hospitalizaci a ambulanci jehovistů. Staré zanícence (kdysi jsem otravné jehovisty srazil ze schodů a na nějaký čas od nich byl klid), ale co jejich děti, ty za demenci rodičů nemohou. Ale takový je vývoj světa, z binárního sexualismu jich máme přes pět tuctů už i poslanec od klerikálů TOP09, dříve ODS je mámou, jenom nekojí, nemá mléčné žlázy, takže si vydržuje kojnou. S tím sportem jsem ale již krapánek "na štíru" v 75 lehká arytmie srdečního svalu (kardiologové do mne jebli 360 Joulů, to je úsťová energie mého náboje .38 Spc. mého revolveru, v Emerice oblíbeného. Pak ty ploténky, občas vyhřezlé a dědek pak chodí, jak babka Dagatka i děd Jegor po stakanu samohonky se motal. A do toho nám bude kydat Doc Něšpor PhD cosi o kořalce, tedy C2H5OH. Jo, jedu do Alp tam se dá také zahynout jako v Himaláyi, jenom tam jezdím na čumendu, nikam se nedrápu, ani na Materhorn. Ta baba byla velmi ambiciósní, nu, asi R.I.P. Kdyby se škrábala na Velehrad, asi by nezahynula.

Toho Nešpora byste evidentně potřeboval.

V paměti mi utkvěla spartakiáda s "poupaty" - dorostenky ve fialových trikotech. Ty zástupy úžasných dívčích stehen a dychtivých klínů! Tak se dělá propopulační politika!

. . .jojo, ale i řada děvčat měla nehezké figury, na rozdíl od nás opálených vojáků , , Ale v ten čas nemohl bejt člověk vybíravej . .

A koukalo se na každou... po vojensky . . .

Budou volby tak se musi pomlouvat.Nebyt 30 let komunismu dnes mame hole prdele.Ale zato mame nejvic miliardařu na světě,Někteři nemaji co do huby ale mame svobodu někteři.Rozkradeny stat zase v podruži Němcu.Ti nam diktuji co mužem a co ne.To je svoboda?Zloděj a vrah na každem kroku.A pry nam je lip a lip.Spartakiada byla o zdravi ne o politice vite zoufalci?Vy jste kolaboranti.

Zato dnes nám moudrý pan profesor tvrdí, že za všechno dobré může jeho vláda, za všechno zlé Putin.

Je to ta spartakiáda co Gabo Zelenai líčil jak si děvčata hrajů s gulkami? Seděl jsem za ním a se všemi přenosáky jsme lehli smíchy.

Já mám vzpomínky na dvě Spartakiády, ale ne jako cvičenec, ale jako mladý kluk. 1975 - studoval jsem stavební průmyslovku, a do Prahy se sjela hromada "řeziva" z venkova jak jsme tenkrát říkali děvčatům. Ve Fučíkarně se pořádaly diskotéky, taneční zábavy aj. pro cvičence a cvičenky. Lavičky ve Stromovce pak byly v noci plné párů. 1980 to už jsem pracoval jako stavební technik-ucho v s.p. Sportovní stavby Praha. Už v roce 1979 jsme začali opravovat stadion pro Spartakiádu, tedy opravovat, už tenkrát byl Masarykův státní stadion dost zanedbaný, a tak to byla spíš taková "potěmkiáda" a uvedení do provozu. Součástí zakázky SSP byly i pohotovostní čety, které na stadionu působily 24 hod. v době průběhu. V ní byl jeden technik, zedník, instalatér a elektrikář, kdyby se něco porouchalo. To bylo dost časté u WC a sprch. A na noční směny jsme chodili my, mladí technici. I v noci na Strahově to pak žilo. Takže moje vzpomínky na Spartakiády i přes ten hnusný socialismus (souhlas s Šamanem) jsou hezké. Mimochodem, když píše Šaman o Děkance, halu jsme tam také stavěli jako většinu hal v Praze, Hagibor, Záběhlice, Brumlovka (ta je už zbouraná) atd. Ceny těch hal byly mezi 6-8 mil. Kčs.

Spartakiády měly dvě tváře. Většina lidí brala tu sokolskou. Jiní viděli a vidí jen to ideologické pozlátko. Zajímavé na tom je, že ideologické vidění (v obráceném gardu) měli jak Jakeš, tak i Šaman. Když člověk vidí zkresleně, pak je jedno, zda šilhá doleva nebo doprava.

Spartakiády byly pokračováním sokolských sletů -

to cvičení lidem prospívalo, mělo něco do sebe a vše kolem toho -

bohužel byla u toho propagace režimu, mnozí to tak však nebrali a děti ty vůbec ne.

Čípak válečný průmysl asi budeme podporovat dnes, když za něho máme utrácet mnohem víc?

Špatná otázka. O tom se přece nepochybuje! Jen špatní lidé pochybují.