Ten pán měl přes rameno vysavač, který nejdříve použil jako fukar. S náramným rámusem chodil po trávníku a sfukoval listí do hromad. A když měl ty hromady pěkně nafoukány, zapnul reverz a začal je nasávat. Hodně se nachodil, možná stejně jako a paní s hráběmi, a mocně přitom hlučel.

A když jsem přišel domů, tak jsem zjistil, že pilní zahradníci pracovali i u nás na sídlišti. Tam se zase činil sekáč. Pán, který popochází a mává kosou. Za mohutného kraválu, protože kosa jest motorová, nejspíš dvoutaktní. A za sekáčem popojíždí čmoudící multikára, která je nakládána vytěženou zelenou hmotou.

Teda, ne že bych čekal, že budou ze sídlišť svážet zelený odpad koňské povozy. Ale ty luxovací hrábě a motorové kosy mi připadají trochu... podivné. Podle mě se jejich operátoři namáhají možná ještě více, než jejich dřívější kolegové. Nikdo mi nevymluví, že vysavač přes rameno nezatěžuje více než normální hrábě. Totéž platí i pro pro vztah mezi kosou motorovou a nemotorovou. Přičemž, a to je nejvíce paradoxní, sekáč dělá s tou motorkou prakticky stejné pohyby, jako kdyby trávu skutěčně "síkl kůsou". Jenom kosu má těžší. Dražší. A příšerně hlučnou!

Jestli to není tím, že "síknout" se musí umět, kdežto motorem se umí ohánět každý... vyškolený mechanik. Jestli to taky není tím, že síknutí je strašně nekvalifikovaná a téměř neplacená práce, kdežto práce odborná, s motorem, chce kvalifikovaného odborníka, kterého je nutno zaplatit. A revizím nechat podrobit jeho stroj. A generálním opravám. A zaměstnanci - specialistovi též poskytnout příslušné OOPP.

Práce na zahradě bývala kdysi tichá a uklidňující. Teď, když chce mít zahradník aspoň trochu klidu, musí mít na uších chrániče...

To je skutečně k zbláznění!

Psáno v Praze dne 9. listopadu 2005