ŠAMANOVO DOUPĚ: Kámen a voda
Jestli si myslíte, že všechny informace už máte prohlídnuté na odkazech, tak se mýlíte. Především cesta do zámku může býti zarúbaná. Taky jsem si ji vyhledal předem na Mapách.cz, s cílem v ulici Ostrov 574, kde jest tábořiště – nejbližší adresa k zaparkování, když se chce přijít k zámku odpředu, tedy ze severu. Po silničním obchvatu jsme obchvátili město Veltrusy, přičemž jsme si postáli na dvou nově budovaných kruhových objezdech. Avšak odbočku k Ostrovu jsme nenašli – Mapy.cz neukázaly, co by zjistil pozornější čtenář map – že totiž když se chcete dostat vpravo, musíte odbočit na tom druhém kruháči vlevo – a pak po břehu Vltavy se vrátíte vpravo pod mostem přes řeku. Tuto odbočku jsem dvakrát nenašel. Nakonec jsem vzal za vděk odbočkou vpravo do města a zaparkoval na čtvercovém parkovišťátku u Městského úřadu v Palackého ulici. Do zámku jsme tedy šli zadem, od jihu. Nakonec je to kratší než od kempu, protože cesta až ke vchodu, který považuji za hlavní (severní), je motorovým vozidlům zakázána...
Alespoň jsme se mohli projít parkem. Cesta se esovitě vinula pod věkovitými stromy, překračovala průhledovou osu parku i strouhu, až nás kolem dančí obory a lánů vzrostlých kopřiv dopravila k domečku, ve kterém se skrývají kytičky – a ony podivuhodné hýbající se Svátkovy sochy. Zapravili jsme vstupné a začali se kochat fontánami. Jde o kinetické plastiky tvarů lodiček, toaletních mušlí, lastur, vrtulníčků..., jejichž kinetická energie je přeměněnou energií potenciální vodní hmoty. Do všelijak libě tvarovaných kamenných nádob s kovovými držátky a chocholy natéká čúrkem voda, a až je dosaženo horní hladiny, nádoba se převrhne, voda se výtvarně vylije, zvukomalebně šplouchá a všechno se to roztodivně kolíbá, rotuje, převrací, ba i flétnově houká!
Pozoruhodné jsou tvary, materiály, struktury, tedy věci výtvarné. Ty vás okouzlí ihned. Skrytá zůstává mechanika, tření, vzlínání, hydraulika, hydrodynamika, setrvačné hmoty, aplikovaná matematika – vidíte však jejich okouzlující výsledek. Takové sepětí ducha a hmoty mohl dosáhnout snad jen absolvent jaderné průmyslovky (to by měl profesor Krista radost!), který poté, co vystudoval sochařsko-kamenickou průmyslovku v Hořicích absolvoval i Akademii výtvarných umění v Praze...
Po zážitku uměleckém jsme si užili zážitku chuťového na zahrádce místní, tedy Zámecké restaurace. Palačinky s horkými malinami a ledovou zmrzlinou, jsme zapili čajem s mlékem. Ony dobrůtky jsme dostali velice rychle, avšak dvoučlenná posádka nestíhala včas uklízet nádobí a na zaplacení jsme se docela načekali. Avšak vaří zde dobře – i onačejší jídla nežli palačinky.
Po ukojení tělesných tužeb jsme ještě pokračovali v doprohlížení výstavy, tedy té části, která by se měla jmenovat spíše „Kov a voda“ a také „Vítr a kov“. Když obejdete zámek z východní strany (ze západní to nejde), otevře se vám pohled do vstupního areálu – zahrady s květinovými záhony, chráněné zdí, na níž se skvějí barokní alegorické sochy dvanácti měsíců a čtyř ročních období. V bazénku před (za) zámkem jsou usazeny dvě kovové fontánky. Hejbací, krásné, ve sluníčku třpytivé. A na travnatých plochách se tyčí blýskavé tyče s lesklými kovovými „větrnými objekty“ - vlastně korouhvičkami. Ale ve větříku se jejich mnohé části natáčejí naprosto nečekaně. A pěkně.
František Svátek, poté, co působil a učil v Itálii, Německu a Itálii, se roku 1997 vrátil do vlasti. Zatímco je slavný v Itálii, Německu, Japonsku i jinde, u nás teprve věhlas získává. Nějak jsem ho nezahlédl v desítkách různých televizních zábavných kecacích pořadů. Jeho šou se odehrává jinde – v zahradách, galeriích, ateliérech...
Samotný zámek se opravuje, můžete shlédnout výstavu „jak se opravuje kulturní památka“. Současný stav této je stále ještě poněkud horší, než se ukazuje na oficiálních zámeckých stránkách. Oranžérie vypadá lépe zevnitř než zvenčí. Celým areálem se totiž v srpnu 2002 přehnala staletá povodeň. Hranici tehdejší hladiny najdete tužkou načrtnutou třeba v parku, na stěně svatého obrázku bez obrázku. Ve výši asi 2 metry nad úrovní cesty je zednickou tužkou načrtnuta hladina a napsáno ono tragické datum: 14.8.2002.
Tehdy si zde voda se stavebními kameny zámku a širokého okolí zle zahrávala. Je chvályhodné, že zrovna první akcí v již upotřebitelné oranžérii je mnohem libější výstava Kámen a voda...
Psáno v Praze dne 24. srpna 2009
(Výstava v oranžérii otevřena až do 30. září 2009, v září pouze víkendy,
úterý - neděle 9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00 hod.)
---------------------------------------------------------------------------
Fotogalerie: Kámen a voda, Veltrusy Videa: MobyDickCz
