Neviditelný pes

ŠAMANOVO DOUPĚ: Kam můžeme

3.3.2021

Ve čtvrtek jsem si při svém klasickém padesátikilometrovém kolokolečku sjel z Lužin Prokopákem k Vltavě. Až tam jsem doprovodil dcerku Terku, která tudy drandila na smíchovské metro na své nové koloběžce. Pak jsem to vzal proti proudu Vltavy a Berounky, načež z Dobřichovic přes Karlické údolí a Tachlovice zpátky. A přitom jsem si říkal - kam až příště budu moci dojet? Až se zakáže pohyb mimo obec, kde bydlím? Snad do Radotína, ale do Černošic nejspíš už ne. Leda tak do Černošic Dolních, protože ty jsou na pravém břehu Berounky a patří pod Lipence, což je ještě Praha...

A v jakéže to „obci“ vlastně bydlím? Dříve podle SNB a dnes podle policie bydlím Stodůlkách. Mám to v občance. I podle Katastrálního úřadu patřím do katastru obce Stodůlky, což sahá daleko do minulosti. Ještě před katastry z doby Marie Terezie, snad až do dob Berní ruly z roku 1654, protože první zmínka o obci Stodůlky padá do roku 1159. V roce 1492 se tato má obec téměř rodná dostala do majetku purkrabství Pražského hradu. Ostatně svého času bydlel ve stodůleckém katastru i premiér Jiří Paroubek, a i dnes tu má trvalé bydliště pan prezidentský soused Miloš Zeman. Ne v Lánech - ve Stodůlkách. A z této obce bychom se tedy neměli vzdalovat oba.

Což by mne velmi mrzelo. Na jihu bych se nemohl podívat do Řeporyj, do Dalejského údolí bych shlížel toliko z Velké Ohrady. Na východě bych v Nové Vsi jen plakal nad pohledem do zakázaného Prokopáku. Na severu bych nemohl projít zdí do parku hřbitova u Motolského krematoria. A na západě bych nemohl navštívit grupy obchoďáků ve Zličíně.

Když jsme se v osmdesátkách stěhovali na sídliště Lužiny, říkalo se tady tomu celému Jihozápadní Město, včetně starých Stodůlek. Dnes je tak označována pouze sídlištní část stodůleckého katastru. Kdybych se mohl pohybovat jen zde, pak by to bylo od západu k východu přes sídliště Západní Město, Stodůlky, Lužiny a Nové Butovice. Nedostal bych se ale do čtverce Velké Ohrady, protože ten je až za nesídlištním územím. Býval tam úřad České správy sociálního zabezpečení pro Jihozápadní Město, ale ten nám přesunuli až do toho hrozného hradu upírů v Kobylisích. A nakonec bych se nedostal ani do západní části Centrálního parku Jihozápadního města!

Ale ne, v té legitce mám zapsáno, že mi ji vystavil Úřad městské části Praha 13. Její obyvatelé se mohou rozmáchnout - ale ne! Na jihu, západě a severu je do stejné jako u Stodůlek, jenom na západě do toho navíc spadá jižní část Třebonic s Home Parkem Zličín...

Ale taky bych mohl být občanem Prahy 5, protože pošta mi chodí na adresu s jejím PSČ. A když jsem navštěvoval Pracovní úřad, tak jsem taky musel sjíždět metrem na Smíchov, protože tam jsem ouředně patřil. Na Pětku. Sice bych se mohl flákat po vltavských náplavkách na levém břehu řeky - ale zase bych nemohl do Stodůlek! Nebo jo? Když Stodůlky, Jihozápadní Město a městská část Praha Třináct patří do „městského obvodu“ Prahy Pět. Hm, tak proč si volíme starostu a proč máme radnici? (Pěknou laskavou Laskonku s eliptickou základnou.) Bordel, žejo?

Čekal jsem, jak se do tohoto územněsprávního bordelu promítne bordel koronavirový. Ve kteréžeto „obci“ se budu moci od pondělka pohybovat. Jen tak jsem se nedočkal, protože na sobotní předpůlnoční tiskovce pan ministr zdravotnictví příkře odmítl odpovědět na dotaz novináře, jestli se pojmem „okres“, ze kterého teď (minimálně) na tři tejdny nesmíme vystrčit nos, jestli se tím v rámci měst myslí třeba městské čtvrti. Blatný odfrkl, že prej je to napsaný ve vládní vyhlášce, kterou si novináři jistě přečtou a zvědavým čtenářům rozeberou. Tak buď tu zprávu pan ministr Jan Blatný nečetl, nebo jí nerozumněl, nebo je vůl. Od toho jsou přece tiskovky, aby pan odpovědný politik odpověděl, ne? No a od toho jsou přece také tiskoví mluvčí - jehož jsem v záplavách vládních prohlášení absolutně neviděl! Smál jsem se sice a i dnes se zasměju prezidentově hlídacímu vovčáčkovi, ale pan soused má alespoň nějakého mluvčího. Což vláda nemá. Což vláda ani mít nemůže, protože nehovoří jedním hlasem. (Takže její mluvčí je dnes „mlččí“.)

Pročež až v neděli jsem se z médií dověděl, že „obcí“ je míněna celá Praha. Později, že i Brno. Ještě později, že i „velká města“. Prostě, že čtvrti nejsou samostatné okresy. Jak mi nakonec potvrdila dcerka urbanistka. Že totiž dnes je z hlediska zákona celá Praha jedním katastrem!

Takže do Radotína a na Zbraslav ano, do Černošic a do Vraného ne. (Hm, díval jsem se v pondělí na telku na policejní kontroly na Strakonické ulici. Kde tedy jezdí hrozně málo lidí ze Strakonic - spíš ti z té Zbraslavi a z Radotína.) Na Šeberák lze, do Průhononic ne. (Ledaže bych tam bydlel a měl v Praze zaměstnavatele.) Do Kolovrat ano, do Říčan nikoli. Do Vinoře dovoleno, na Jenštejn zakázáno. Dolní Chabry jistěže, Zdiby už ne. Přední Kopanina jop, Horoměřice nop. (Do Suchdola tak budu muset jezdit přes přeplněné Dejvice.) Ruzyňské letiště ještě ano, Hostivice už ne. Tady na jihozápadě možno do Řeporyj - až po Pražský okruh, Ořech už ne.

Alespoň tak mi pražské hranice vykreslují Mapy.cz. A když už v nich jsem, podívám se na to, jak to vypadá v mém skutečně rodném Liberci. A hele! Mohl bych až na Ještěd! Jasně, tam je na vrcholové skalce vedle kosmického hotelu památeční Rohanský kámen, který dodnes odděluje dávná panství Rohanů na jihozápadě od severovýchodních pozemků rodu Clam-Gallasů. No ale na samotný vršek bych mohl jet leda lanovkou, která nejede, nebo se hrabat pod ní po suťovém svahu. Protože jak silnička od sedla Černého vrchu, tak turistická červená od Výpřeže přechází ve vrcholové partii na kousek k Rohanům. Na východě se statutární město Liberec dotýká statutárního města Jablonec nad Nisou. Obě obce zde zcela vyplňují i území okresů. Do Jablonce by Liberečák mohl nahlédnout z rozhledny na Císařském kameni. Anebo z oken domků v ulici Pekelská, kterou kolmo kříží hranice okresů i měst. Obyvatelé jejich čtvrtí Vratislavice a Proseč n. Nisou si mohou podávat ruce přes ploty zahrádek anebo přímo na ulici - pokud se chtějí nakazit sousedovým covidem. Dvojměstí Liberec-Jablonec je propojené i společnou tramvají, cestami za prací i za nákupy. Snad ještě těsněji než Středočeský kraj s Prahou. S ohledem na to, kolik lidí jezdí do práce v těchto (a nejen v těchto) těsně propojených oblastech, se mobilita obyvatel právě v hustě obydlených místech příliš neomezí! (Alespoň na Strakonické nebylo vidět nějaké přílišné snížení dopravy...)

Chudáci Jablonečáci. Zatímco oni (v počtu 45.773 ks) se budou muset spolehnout pouze na kotlinu svého města (31,38 km2), Liberečáci (104.802 obyvatel/ 106 km2) mají otevřenu alespoň část Jizerských hor až pod Malinový vrch ke katastru obce Bedřichov. Akorát na Dračí vrch nad Kateřinkami se nesmí. Nu, když vzal Velký Liberec pod svá ochranná křídla i pojizerskou osadu Rudolfov (městské autobusové linky 18 a 19), tak se padesátkou směrem k Bedřichovu mohlo jezdit až po opuštění Rudolfova, tam, kde silnice za Jizerskou chatou zatáčí do lesa. Alespoň tam je umístěna dopravní značka konce/začátku obce Liberec. Ale mapy.cz ukazují liberecké hranice skutečně až na hranicích jabloneckého okresu, tedy bedřichovského okršleku. A ten okršlek zabírá díky tomu, že pod něj patří i Šámalova chata na Nové Louce a Liščí chata na Kristiánově i místní Černou Horu a přehradu na Černé Nise, tedy nádherných 24,25 km2 pro 363 zde trvale bydlících bedřichováků. Ale nikdo z nich nemůže vylézt na rozhlednu Královka přímo nad obcí - protože hřeben k Hraběticím už patří obci Janov n. Nisou. (Měla by to tam hlídat Horská služba, nejmíň.)

Jo, když si chcete určit hranice své procházkové zóny, doporučuji si vyvolat mapy.cz, protože zde její vývojáři od 1. března zobrazují aktuální hranice okresů a obcí. (Jak je najít? Napište do hledání slovo okres a připojte jeho název např. „okres Pardubice“. Pro hranice katastru obce vepište jen název.) Soukromá firma opět reagovala okamžitě.

No ale ani internet nepomůže obyvatelům Závisti na jižní Moravě, kteří si mohou trajdat po silnici od cedule k ceduli (650 m), případně po severním svažité louce vyšplhat dalších 400 m k vysílači, případně si procházku prodloužit o dalších skoro 400 m až k severnímu cípu louky. Ale do lesa už nemohou - všechny okolní leží v katastrech jiných obcí. To mají z toho, že obec vznikla z původní samoty. A tak místních 140 lidiček má k dispozici toliko 0,42 km2. Ale třeba dostanou vládní výjimku, a budou se moci procházet těmi lesy až na Dránský žlíbek nebo místní Černou horu.

Podobnou výjimku, jako dostali obyvatelé obcí ve čtyřmezí okresů jabloneckého, libereckého, mladoboleslavského a semilského. Prostě na Turnovsku. Ale může si za to Turnov sám, že býval baštou protikomunistického vzdoru. Nebo spíš samostatného myšlení - podobně jako Liberec. Zatímco Liberec v rámci administrativní rekonstrukce v roce 1960 přišel o kraj, Turnov tehdy ztratil statut okresního města, který držel od roku 1848 od zrušení roboty, a jeho historické sousedství si rozebraly hned tři kraje. Nu, robota začala socialistická a nadřízeným okresem se pro Turnov (počet obyvatel 14.420, rozloha 22,71 km2) staly Semily, „město nemilý“ (8.353 obyvatel/ 16,31 km2). Semily jsou pěkné městečko - tak nepěkně mu nesemilané říkají jen proto, že většina obyvatel okresu tam jezdí navštívit pouze místní krematorium...

Ostatně - okresy jako správní jednotky byly zrušeny k 31. prosinci 2002. Jako území jsou dále vedeny na Statistickém úřadě, a policie, hasiči a dopravní správy i nadále působí podle jejich historického členění. Správa jejich obcí spadla pod „trojkové“ obce, většinou města, ale na ouřadech se už nepíše „okres“, alébrž „územní odbor“. Bohužel pro Turnov (okres Semily) leží 13 obcí z jeho správního obvodu v okrese Liberec - a další tři v okrese Jablonec nad Nisou. To je důsledek oné bolševické reformy. Bohužel menševické reformy v tom udělaly bordel ještě větší. Který se projevuje právě teď, kdy by se územní řízení mělo uplatnit.

Zpívalo se tenkrát v šedesátkách: „Jednou přijde den, kdy bude Turnov opět okresem.“ Ale zdá se, že ten den jen tak nepřijde...

Kampak jsme se to až dostali? Jo - kam až mohu v obci na procházku. Nevím. Centrální park JZM bude narvanější, než býval před týdnem. A Prokopák bude neprůjezdný, neprůchodný, neprůlezný a koronanosný. Nerad bych se v cílové rovince nakazil. Asi zůstanu sedět doma na prdeli. (Doporučuju každému, kdo může.) Maximálně si zajdu tři kilásky na nákup do Zličína. V tamějším Tesku měli v pondělí téměř liduprázdno.

Psáno v Praze v úterý 2. března 2021

PS: A do Dobřichovic na čaj a sladkou laskonku v cukrárně U Veselé rakvičky si na kole zajedu až tři týdny po očkování...



zpět na článek