Zatímco Uršule fon der Lajen se všichni smějí, diplomovaná politoložka ministryně Jana Maláčová si vskrytu mne ruce.

---------

Evropská unie má novou vůdkyni. Předsedkyni komise Ursulu von der Leyen. Ta má mnohé plány. Nové. Třeba že se v celé EU zavede stejná výše minimálních platů. Jak informovala média. Tak, dost jsme se nasmáli, a teď se podívejme, proč je to fantom.

EU stále ještě není jeden federální stát, jak si soudružka Uršula představuje a jak by chtěla, aby to bylo. Kdyby to bylo, jak slyšíme, že by to mělo být, tak bychom se nasmáli ještě více. Ale ono to je nyní tak:

EU má 28 členů (včetně odcházející Velké Británie). Extrémě bohatí chudí jsou v Lucembursku, kde minimální mzda činí 2049 €. Následuje skupina šesti nejvyspělejších zemí s minimem kolem 1500 € za měsíc. Nejbohatší chudá jižní stará země je Španělsko (860 €), za ní následuje nová východní nejbohatší země Slovinsko (840 €). Kolem sedmi stovek má zbytek jižního křídla původní EU. Noví východňári se spokojují s minimem kolem pětistovky (plus 50 minus 100). Extrémě chudé je Bulharsko s pouhými 260 eury za měsíc.

A teď si to vynásobte asi pětadvaceti...

U sousedního Německa páčí minimální suma 1557 € měsíčně, čili asi 40 tisíc a kousek v Kč. U nás je průměrná mzda (na kterou ze statistiky nedosáhnou dvě třetiny pracujících) 35,5 tisíc. Z toho vidíme, o jaký jde nonsens, skutečně jen fantom.

Fantom je to zejména proto, že Uršula (jakkoli je mi nesympatická) tolik citovaný a komentovaný výrok o stejných minimech v celé EU neřekla. Pravila ve svém vstupním projevu poněkud nešťastně, že navrhne „legislativní nástroj pro zavedení celoevropské spravedlivé minimální mzdy“. Trubka. Média už necitovala to následující a podstatné:

„Minimální mzda by měla být stanovena podle národních tradic, kolektivními smlouvami nebo právními předpisy.“

A novinářům Uršula pravila: „Každý, kdo pracuje na plný úvazek, by měl mít právo na minimální mzdu, která mu zajistí slušný život. Vytvoříme k tomu potřebný rámec - samozřejmě při respektu k rozdílným pracovním trhům.“

Uršula nechce zavádět jednotnou evropskou minimální mzdu, až tak blbá zas není, jak se neobratně vyjadřuje. Hodlá jen zavést „spravedlivou“ minimální mzdu ve všech členských zemích, protože například v Dánsku, Švédsku, Finsku, Rakousku, Itálii a na Kypru - minimální mzda zavedena není...

Jenže zatímco se všichni smějí hloupé Uršule a vytýkají jí to, co řekla/neřekla, naše vychytralé Ministerstvo práce a socialistických věcí v tichosti a za nezájmu médií plánuje zvyšovat minimální mzdu každý rok tak, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy. Takže v příštím roce by měla minimální mzda poskočit z 13.350 na nejméně 17.400.

Achbóže! Před pouhými 17 lety jsem si vymyslel stát Průměrostán a jeho statistiku. Ano, jsem také autorem sci-fi, avšak vycházel jsem z tehdejšího Škromachova nápadu uzákonit jako minimální plat 60 % platu průměrného. Vysvětloval jsem tehdy dopady takovéto kraviny takto:

Představme si fiktivní zemi Průměrostán s průměrným platem 10.000 goralů a šesti miliony zaměstnanci. Milion pracovníků zde pobírá minimální plat 2.000 G, milion 6.000 G. Dva miliony bere průměrných 10.000, milion jsou státní zaměstnanci s platem 12.000 G. Zbylý milion se zde pohybuje v platovém intervalu okolo 20.000 G - vedoucí, manažeři a špičkoví odborníci. Za měsíc se na mzdách vyplatí 60 miliard.

Přijde politik, který chce být zvolen, a praví - uzákoním minimální plat 60 % průměrného. Uzákoním plat pro státní zaměstnance ve výši 140 % průměrného. Šestina lidí s minimálními platy a šestina státních zaměstnanců mu dá své hlasy - získá 33 %, podaří se mu sestavit koaliční vládu a spolu se spřízněnými hlasy strany „Nadprůměrných platů pro všechny“, jejíž volební slogan hlásal „životní úroveň nesmí být omezena obsahem (vlastní) peněženky“, prosadí zákony, které sliboval před volbami.

I bude veselost po vší zemi a milion zaměstnanců se bude radovat ze zvýšení příjmu na 6.000 goralů. Milion státních zaměstnanců bude mít 14.000 G. Na mzdách se vyplatí 66 miliard. Čímž vzroste průměrný plat na 11.000 G. I kdyby se nic nezměnilo, budou chtít příští rok minimálové a státňáci přidat - vždyť se zvýšil průměrný plat o 10 %! A na minimální mzdě není pouhá šestina, ale už celá třetina pracovníků...

Jenže ještě dříve začnou nespokojeně volat ty dva „průměrné“ miliony, pro něž se jejich 10.000 goralů smrskne na necelých 91 % průměru. „My chceme své průměrné platy!“ Tak je dostanou, což je jenom spravedlivé - za průměrnou práci průměrný plat. Žijeme přece v Průměrostánu! A pak bude potřeba zvýšit platové minimum i příjmy státních zaměstnanců. Čímž se opět zvýší průměrný plat...

Celý text historického článku vyšel na Psu 8. srpna 2002: Fantom průměrného platu.
Znovu zde vyšel (s dovětkem) 20.5. 2015, když odboráři požadovali minimální plat ve výši 40 % platu průměrného.
Přečti si to, Maláčová, jo? Aspoň tohle:

Statistikové a podnikatelé, kteří umějí počítat i bez kalkulačky, namítají, že tím by se nivelizovaly mzdy. Jako za sociku: Ať děláš, jak děláš, stejně dostaneš stejně, nanejvýš budeš za iniciativu ještě potrestán. Což za sociku vedlo k snižování produktivity práce (flákání), a v důsledku toho i k pádu onoho sociku.

Na politologii se neučila matematika a statistika? Nebo aspoň historie „reálného socialismu“???

Psáno v Praze na Lužinách dne 6. srpna 2019
(Autor je technik, nikoli ekonom, avšak má alespoň složené povinné zkoušky z marxáku.)