Václavák 27.2.2022

Právě před třemi lety Putinova vojska poprvé přiznaně(!) překročila mezinárodně uznané hranice Ukajiny. To byl konec schovávání se za zelené mužíky na Krymu a vojáky Ozbrojených sil Ruské federace na soukromé dovolené v Doněcku. Ruská invaze tak začala už 22. února 2022, ne až o dva dny později! Rusko sice vtrhlo pouze do Lugansko-Doněckých lidových republik, ale tato území nikdo za samostatné státy neuznal. Krom ovšemže Ruska a jeho soudruhů z Běloruska, Venezuely, Nikaraguy, Nauru, Súdánu, Sýrie, KLDR a možná ještě nějakých darebáckých států a ruských neuznaných satelitů - a pak se tyto provincie uznaly ještě navzájem.

Už 9. února 2022 jsem zde na Psu věštil nastávající válku ve stínu čínské olymblbády, ale ta nastala o něco později. Generální tajemník KSČ soudruh Si totiž poprosil přítele Putina, aby s ní začal až po olymblbádě. Jinak - zdá se, že dokonce až do toho 24. února před ruskou invazí varovaly jen západní zpravodajské služby a zcela neviditelný Pes. Západ reagoval opožděně a vždy jen tak, aby se car Putin příliš nerozzlobil. Jsem sám žádostiv, jestli se při současných silných gestech staronového pana US prezidenta Trumpa splní i poslední věta této právě tři roky čerstvé věštby:

Stalo se, co jsme očekávali. Putin po tom, co investoval spoustu energie do rozpohybování armád, propagandistického tlaku a politických kliček musel nakonec něco udělat. Něco, co by mohl rozběsněnému lidu ruské vlasti předhodit, protože by byl jinak roztrhán.

Právě před týdnem jsem psal, že Putin se už rozhodl. Vydal pokyn Dumě, aby mu poslala poníženou supliku o uznání lidově nedemokratických republik Luganské a Doněcké (DLR+LLR). Duma poslechla. Načež dobrotivý pan ruský prezident popřemýšlel společně s panem ministrem ruského blízkého i vzdáleného zahraničí Larvovem, ba i volání lidu obou lidových republik si milostivě vyslechl, podumal, a pak podepsal ono ždané uznání. A rovnou měl na místě náhodou kolemjdoucí prezidenty obou republik - kteří jsou v tomto kolotoči dějin tak bezvýznamní, že se ani nikdo neobtěžuje uvádět jejich jména. Takže ti ihned mohli požádat o bratrskou pomoc. (Opravdu zvláštní je, že se o obou nových zemích na mapě Sovětského svazu, které konečně někdo uznal, mluví jedním dechem, uznávají se obě najednou - a tvoří jeden operační prostor!) Souhrou šťastných náhod má zrovna Rusko v dosahu hranic s Ukrajinou 75 % svého vojenského potenciálu. (Napadení z východu se bát nemusí, však se páni prezidenti Ruska a Číny na právě skončivší olympiádě dohodli, že si budou krýt záda.)

Zatímco se ruské vojenské kolony rozjely do obou sudetoruských oblastí, tedy do svých „historických území“, začal novodobý car Putin v ruské státní televizi vypouštět své bláboly. Je třeba zabránit probíhající genocidě v Donbasu, ale vždyť nakonec celá Ukrajina patří do ruského duchovního prostoru. Jde o vymyšlený stát s vymyšleným národem a vymyšleným jazykem. Však ostatně i další země SSSR tam patřily, do toho slavného ruského duchovního prostoru. A byly doby, kdy do něj patřila polovina světa! (Míněn marxismus a ruské ovládání porobených států ve Varšavské smlouvě, RVHP, v bratrských teroristických organizacích a levičáckých a „neoliberalistických“ kruzích na Západě.)

Ruský „duchovní prostor?“ Já tomu říkám okruhy zla: První okruh se týká samotného Ruska. Druhý okruh tvoří země bývalého Sovětského svazu. Třetím okruhem jsou pak země bývalé Varšavské smlouvy a RVHP. A čtvrtým je celá západní Evropa.

Dnes pokračuje obsazování druhého okruhu. Na ten třetí již Rusové vznesli požadavky: Měly by se z něj stáhnout americké jednotky. Tedy spojenecké síly NATO. Zatím jen z Rumunska a Bulharska...

Nu, Jára Cimrman může být spokojen, jak dobře pan Putin další invazi na Ukrajinu naplánoval. Apeloval totiž svého času na světové státníky, aby, když něco chystají, aby to vyvedli v nějaké zapamatovatelné datum. Kolony vyjely v noci na 22.02.2022. Ještě jedna zajímavost: Tanky a další vozatajstvo měly rozsvíceny reflektory na plné pecky. Jako v noci na 21.08.1968, kdy kolona sovětských tanků, přijíždějící od Polska a bratrského Německa šajnila tak, že to bylo vidět od hranic až na Ještědu. Tenhle způsob jízdy značí, že agresor neočekává vojenský útok ze strany obsazované země. Však nyní vjíždí „jen“ na místa, která už dříve navštěvovali ruští vojáci během své dovolené (ale na Krymu nebylo tolik bláta). Putin přijíždí na tancích jako mírotvorce. Vskutku, však taky Peacemaker je značka kultovního koltu.

Další zajímavost: Po tom, co se událo popisované, poslal pan prezident Putin smlouvy o uznání D+LLR, rovněž i smlouvy o přátelské pomoci a vzájemné obraně do Dumy a vyjádřil naději, že budou ratifikovány. Což se podivuhodně bryskně stalo. Co by se však stalo, kdyby ruský parlament odmítl smlouvy ratifikovat? Hrůza pomyslet. Ruské vojsko by se muselo stáhnout a genocida by pokračovala.

Dobře, republiky sudetských Rusů jsou uznány, ale kam až sahají? K „linii dotyku“, anebo na celou vyhlášenou oblast? To se asi dovíme brzy. Zatímco ruský senátor Andrej Klimov nás chlácholil, že ona uznaná „nezávislost“ se týká jejich „současných hranic“ (území, které povstalci ovládají), tak přednosta výboru ruské Dumy pro záležitosti SNS Leonid Kalašnikov (to jméno!) čerstvě pravil, že oba dva separáti budou asi uznáni v „původních hranicích“. Pokud se tak stane, měl by Vladimit Vladimirovič Peacemaker dát pokyn k jejich celému osvobození. A slyšeli jsme od něj také, že si Kyjev hodlá znovu vyrobit jaderné zbraně, a to je nepochybně legální důvod k obsazení celé Ukrajiny.

Před dvěma týdny jsem se ve článku Nastávající válka ve stínu olymblbády ptal, co se stane, pokud proběhne čínská válka o Tchaj-wan nebo ruská válka s Ukrajinou - nebo obě: „Co pak uděláme my, Západ? Já se jen ptám. Já nevím. A bohužel to vidím černě. Ledaže by se Joe Biden vzchopil a stal se prezidentem Ameriky...“ Tak smutný Joe se vzchopil a okamžitě uvalil sankce na každého, kdy by chtěl podnikat v obou Ruskem uznaných zemičkách. Kde tedy žádný Američan nepodniká, protože uhlí mají Amíci sami dost a vyvážejí ho do Evropy.

Sankce, sankce, už se ozval nějaký europský ustrašenec, že by se mělo počkat, kde se ruská armáda zastaví, a sankce by se pak měly odvíjet podle toho. Přitom ukrajinský sluha lidu prezident Volodymyr Zelenskyj už před několika týdny apeloval na Západ, aby ty sankce vyhlásil neprodleně, protože už v té době Rusko okupovalo části Ukrajiny, hrozilo použitím síly a „páchalo zločin proti míru“. (Což v mezinárodním trestním právu označuje už „plánování a přípravu“, nikoli jen „rozpoutání nebo vedení útočné války nebo války v rozporu s mezinárodními smlouvami, dohodami nebo garancemi“.)

Ze všech zemí byla se sankcemi nejrychlejší Velká Británie. Premiér Boris Johnson, který bojuje o politické přežití, prosadil jejich drastickou verzi: Británie uvalí sankce na pět ruských bank a tři podnikatele „blízké Kremlu“. Wow!

Zato EU se teprve dnes rozhoduje, co vlastně proti Ruské federaci podnikne. Nejspíš to bude tak trochu připomínat jinou scénku od jiného českého národního génia. Jiří Suchý ve scénce Polednice v představení Kytice nabízí polednici kafe. Polednice by se spokojila s malým, ale Suchý volá: „Musí bejt velký, aby to bylo všade vidět! Slabý nůže bejt...“ Tak i nyní se připravuje „jednotná reakce“. To znamená, že ministři mohou vzít v úvahu jen ty nejmenší společné činitele. (Třeba ty německé.)

Slabý to může bejt. Hlavně, aby to bylo jednotný a bylo to všade vidět!

No a jestli ještě letos prozatím ruské vojsko zůstane za „linií dotyku“, tak se může stát, že nějaký mudrc navrhne Putina na Nobelovu cenu míru! A třeba ji i dostane. Nebyl by první terorista...

Psáno a předvídáno v Praze Na Lužinách v úterý 22.2.2022, dopsáno 2:22 odpoledne.

Předcházející Šamanovy články o Rusku viz záložku Rusko v jeho Hospůdce u hřbitova.

Shromáždění na podporu Ukrajiny se koná v neděli 23. února v 15:00 na Staroměstském náměstí v Praze, ale i na řadě dalších míst po celé republice. Přijďte všichni! Snad nám osud Ukrajiny stále ještě není lhostejný. JDE I O NÁŠ OSUD!