Vládní kryptokoalice (ANO, ČSSD, KSČM) s přicmrndnutím SPD přijala ve středu ve sněmovně komunistický návrh na zdanění „církevních restitucí“. Ten zákon není komunistický jen tím, že ho navrhli komunisté. Je komunistický hlavně tím, že pohrdá právním státem. A je komunistický tím, že jde o skrytý revanš KSČ(M) vůči katolické církvi, která je hlavním „restituentem“.

Vůdce KSČ Klement Gottwald prohlásil ještě před neslavným Únorem: Překáží-li vám v plnění úkolu zákon, pak to, co uděláte, bude zákon. A tak postupovali komunisté po celou dobu. Takto se dostali k moci, u moci se tak udržovali a k moci se tak znovu derou. Stačí populisticky zneužít nevrlosti české veřejnosti vůči západním spojencům z doby mnichovské zrady (dnešní komunisté to prodlužují i na NATO a EU) i obecného českého antiklerikalismu. Ten byl po husitsku zaměřen zeména na katolickou církev, která byla státní církví starého Rakouska. (Legrační na tom je, že druhou nejsilnější církví u nás po katolících je právě - Církev československá husitská…)

Zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi není přímo restituční zákon. Jde o dohodu mezi církvemi a státem, jak vypořádat majetkové nároky církví. Církve zde byly jednoznačně po roce 1948 naším komunistickým státem okradeny. V roce 2012 se místo zdlouhavých soudů, které mj. zdržovaly obce od rozvoje na sporných pozemcích, církve se státem dohodly na vyrovnání. Dohoda počítala i s tím, že tyto náhrady (nikoli restituce) nebudou zdaněny. A zákon v takovém znění byl přijat a je účinný od 1. ledna 2013. A odolal i po přezkumu u Ústavního soudu. Ale už šest let poté se nyní změní zákonem o danění nároků. Jistě, Senát nový zákon vrátí, Sněmovna ho přehlasuje a náš pan prezident podepíše. Ano, půjde to k Ústavnímu soudu, jehož záporné stanovisko k tomuto právnímu paskvilu indikuje i sám pan premiér Andrej Babiš. Jeho postoj lze vyjádřit lidovým mudroslovím ve znění „aby se komunisti nažrali a zákon zůstal zachován“.

Nu nevím, jestli lze predikovat rozhodnutí ÚS tak jistě, jako rozhodnutí Miloše Zemana rejpat do soudních orgánů. Jistě lze však předvídat, že celá tahle šaškárna poškodí dobré jméno Česka ve světě. Přesněji: Potvrdí jistou právní nejistotu, kterou jsme ve světě už proslulí. Anebo spíš jistotu, že stát s premiérem v čele, který tyje z evropských dotací, hodlá týt nadále nespravedlivě ve prospěch monopolů a na úkor středních a malých podnikatelů. Takže proč ne církví. Nebo kohokoli jiného.

Držitelé sněmovní většiny se ohánějí tím, že plní přání občanů. Předseda ÚV KSČM (a místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR) Vojtěch Filip dokonce mluví o 80 % voličů. Dobře tak zúročuje své zkušenosti z gymnaziálních let, kdy byl ideologickým referentem školského výboru SSM. A učil se nejspíše i z praxe KSČ a NSDAP: Nejdříve se pomocí propagandy rozdělí společnost na většinu a menšinu tak, aby většina souhlasila s nelegálním postupem proti neoblíbené menšině. Pak se zbylá většina zase rozdělí, atd., atd., až zbyde jediný hegemonní vůdce, který už může vládnout bez ohledu na zákony – protože si je stanoví sám. Filipova demagogie spočívá i v tom, že mluví za ubohých pět procent ubožáckých voličů. Ale s těmi svými 5 % drží vládu za koule.

Zajímavo při této příležitosti jest, že právě komunističtí zločinci nemohli být za své zločiny souzeni, neb jednali v souladu s tehdy platnými zákony. A tak velezrádci z roku 1968 se nedočkali odsouzení, protože přece – bránili socialismus v ČSSR. Co takhle změnit tehdejší zákony, stejně jako to udělali po válce Spojenci v Německu? Aby mohli soudit válečné zločince – kteří přece jednali podle Vůdcových výnosů. Jenže nás nikdo neosvobodil ani neokupoval. Komunismus u nás vyhnil. Ale to hnití nejspíš pokračuje i v myšlení tzv. „demokratických“ poslanců.

Přitom komunisté porušovali i vlastní zákony, dokonce ten hlavní, Ústavu. Ústava 9. května například zaručovala zachování firem do 50 zaměstnanců v soukromém vlastnictví, stejně jako tomu bylo u zemědělců s pozemky do 50 ha. Z jedněch se stali maloburžoasní živly (i když seděli na verpánku sami a cvočky jim podávaly jejich děti), z druhých kulaci (i když měli třeba jen 8 ha). Proti neústavnosti nebylo žalobce (ten byl v komunistickém koncentráku), nebylo soudce. Nějak to pokračuje i po roce 1990…

Nu a dnes se – zpětně – zdaňují nikoli restituce, opakuji, ale vyrovnání, které počítá i s odlukou církve od státu. V tom vyrovnání není například zahrnuto vyplacení finančního užitku z majetku, který stát protiprávně církvím odejmul. Že nemusel stavět starobince, nemocnice – a vězení. Že za ně neplatil nájem, který by teď měl správně zarovnat. V právním státě by se k tomu přidaly i úroky.

A v právním státě by se k tomu přidaly i osobní náhrady za nezákonná věznění, mučení a  vraždy církevních představitelů od katolíků po baptisty, kterých bylo na stovky. Například primas českých katolíků arcibiskup (později i kardinál) Josef Beran byl nezákonně internován 14 let (1949-1963). Nemohl být v letech 1960-1963 ani amnestován – nebyl totiž odsouzen! Poté, co ho propustili, ho komunisté ještě poslali do vyhnanství, naštěstí jsme neměli Sibiř, takže mu jenom zakázali Prahu a vykonávání arcibiskupského úřadu…

Jestli se katolíci zatvrdí, tak by mohlo dojít i na mezinárodní trable – ty majetky totiž zprostředkovaně patří jinému státu, a to Vatikánu…

Dobře radím poslancům a taky panu prezidentovi Miloši Zemanovi, aby dobře zvážili tyto „vedlejší“ aspekty.

Nu a židovská komunita byla předmětem zvláštní antisemitské péče StB jako celek, včetně charitativních organizací. Je hezké, že se v Senátu koná vzpomínkové shromáždění ke Dni památky obětí holokaustu, který připadá na neděli 27. ledna. (V roce 1945 byl tento den Rudou armádou osvobozen komplex koncentráků Auschwitz.) Je hezké, že Sněmovna si ausgerechnet ve stejnou středu připomněla stejný Den – a přijala usnesení, které vymezuje antisemitismus takto:

„Antisemitismus je určitý způsob vnímání Židů, který lze popsat jako nenávist vůči Židům. Slovní a fyzické projevy antisemitismu směřují proti židovským i nežidovským osobám anebo jejich majetku, proti institucím a bohoslužebným místům židovských obcí.“

Anebo jejich majetku.

Takže komunisty vyprodukovaný extremistický a dle mínění (nejen) pisatele protiústavní zákon je ve svém důsledku i antisemitský. Pravda je, že židovské obce financují svoje aktivity vnitřní i vnější hlavně díky finanční podpoře Židovského muzea v Praze. Ale ta procenta na daně (z ukradeného majetku) jim budou vposledku chybět na platy duchovních – stejně jako je tomu u všech církví.

Není to vyloženě antisemitský zákon, je to prostě zákon komunistický.

Připomínám preambuli onoho vyrovnávacího zákona 428/2012 Sb.:

„Parlament pamětliv trpkých zkušeností z dob, kdy lidská práva a základní svobody byly na území dnešní České republiky potlačovány, odhodlán střežit a rozvíjet zděděné kulturní a duchovní bohatství, veden snahou zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, které byly spáchány komunistickým režimem v období let 1948 až 1989, vypořádat majetkové vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi jako předpoklad plné náboženské svobody a umožnit tak obnovením majetkové základny církví a náboženských společností svobodné a nezávislé postavení církví a náboženských společností, jejichž existenci a působení pokládá za nezbytný prvek demokratické společnosti, se usnesl na tomto zákoně České republiky…“

Teď by se nejpíše měla schválit i jeho novela: „Parlament nepamětliv trpkých zkušeností…“ A nepamětliv i zákona č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu. Kde prohlašuje, že ve své další činnosti bude vycházet z tohoto zákona. Což jaksi nevychází…

A to „nepamětliv“ se nejspíš týká i podstatné části českého národa, minimálně tedy českých voličů…

Psáno v Praze na Lužinách v pátek 25. ledna 2019

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.