21.9.2020 | Svátek má Matouš


ŠAMANOVO DOUPĚ: Člověče, zlob se

28.3.2020

Pravidla deskové hry pro zábavu v době koronavirové

Když jsem byl malej, marodil jsem doma často s angínou. Když už jsem se učetl do nečtení, hrál jsem si všelijaké hry. Třeba i Člověče, nezlob se, což celkem jde hrát proti sobě, protože tam záleží hlavně na tom, kolik ti padne na kostce než na nějaké strategii. Samozřejmě musíš se snažit figurku protihráče vyhodit dříve, než se dostane z domečku do chlívečku. Je to tak jednoduchá hra, že se ani nedostala do Velké knihy deskových her od Miloše Zapletala. Jenže já jsem ji vylepšil natolik, že by se do dalšího vydání dostat už mohla!

A hraje se to takhle:

Hrací plochou je ta strana Člověče, která je určena pro čtyři hráče. Jde o klasický plán ve tvaru kříže, žádné moderní vylepšení.

clovece1

Počet figurek není z principu omezený, ale doporučuju 24 kusů pro každého maximálně, pokud je seženete. Sada se obvykle prodává s tímhle počtem (pro maximálně šest hráčů po čtyřech panáčcích v domečku), tedy 24 pro dva hráče, ale tucet pro jednoho je poněkud málo, jak zjistíte při hře.

Hra je určena pro dva hráče, proto si figurky šesti barev rozdělte do dvou skupin, podle nějaké příbuznosti (třeba světlí proti tmavým).

Nejdříve se hází počet figurek pro aktuální kolo hry. Pokud padne šestka hráč může, ale nemusí, házet ještě jednou. Pokud má hráč ke konci už méně figurek, než kolik hodí bodů, nasazuje všechny.

Velká přesila se může zdát na první pohled výhodou, ale hráč tím riskuje i větší ztráty, které mu může způsobit protihráčův hbitý jednočlenný sebevražedný výsadek.

Hráči mají své domečky, či spíše hrady, na pozicích bezprostředně vedle sebe. (Tady třeba žlutá versus červená.) Avšak přímo mezi jejich hrady vede nepřekročitelná linie - hluboká propast, široká dravá řeka, kolmá skála, neprůchodná horstva, no prostě tenhle směr je zakázaný. Další hrady se neberou v potaz. Na chlívečky se nehraje.

Figurky postupují k nadcházejícímu střetu proti sobě - jeden normálním směrem hodinových ručiček, druhý ve směru opačném.

Začíná ten, kdo si hodil víc figurek.

clovece2

Figurky postupují proti sobě podle počtu bodů, které padnou na kostce. Šestka znamená druhý hod. Další šestka už házení neprodlužuje! Postupuje se kteroukoli figurkou podle výběru hráče, čili druhý hod může využít jiná figurka. Nemůže se postoupit na obsazené políčko.

Zjistíte, že velký počet figurek znamená zpomalení pochodového tempa jednotky. Tady už nastupuje strategie, protože kompaktnost skupiny je důležitá, jak uvidíte dále. Hrával jsem to s větší skupinou tak, že jsem vyslal dopředu osamocenou hlídku, abych si zabral manévrovací prostor.

Figurkou se nepostupuje prostě jedním směrem, ale manévruje oběma směry - bojovník může ustoupit. Nemůže ale ustoupit za bránu hradu - ta je pro probíhající bitvu uzavřena. Může se však od brány odrazit. To znamená, že když mu padne více, než kolik činí počet políček při ústupu k hradu, dojde k němu, a zbytek do konečného počtu pohybu vykoná zase vpřed.

Figurka nemůže postoupit na obsazené políčko. Když je figurek více, vybere se taková figurka, která má volné cílové políčko. Pokud takové políčko osamocený poslední Mohykán nenalezne, zůstává stát.

Nepřítel se likviduje střelbou. Tedy že figurka místo toho, aby postoupila, střelí do nepřítele, na to políčko, kam by jinak postoupila. Po hodu to oznámí hráč výrokem „střílím“. Pokud tak chce proměnit šestku, už nehází podruhé. Když vystřelí, nemůže už postupovat ani ustupovat! Střelba nebo pohyb, obojí je nemožné. Může první šestku proměnit v pohyb a druhou ve střelbu. Ale pro střelbu neplatí dvojhod!

Střílí se figurkou podle výběru hráče. Nemůžete střílet na prázdné políčko (dodal jsem to po šedesáti letech do pravidel, kdyby se našel takový sebevražedný magor). Když nemůžete střílet, musíte se pohnout, i když je vám to proti srsti.

Figurka se tedy nebere jako v Člověče, kde postupem na obsazené políčko vyhazujete protivnou figurku. Padlá figurka zůstává na bojišti vedle pochodové trasy, aby ilustrovala krutost soupeření. Po skončení bitvy sesbírá vítězný hráč své padlé, protivníkovy nechá ležet na bojišti. To je také motivace prohravšího do další bitvy - aby mohl sebrat a pohřbít své hrdiny...

Protože si lze vybrat, která z figurek bude střílet, pak tato logika vede hráče k tomu, aby postupoval v sevřeném tvaru. Když máte šest svých figurek v řadě za sebou a jednu protihráčovu figurku přímo před sebou, pak se nemůžete netrefit! A naopak...

Buďto střílíte nebo chodíte, takže pokud chce hráč figurkou napadnout soupeře, musí ji nejdříve vystavit možnosti zasažení hned od několika figurek! A když vám nepadne střelbyvhodný počet bodů, pak o ně ustoupíte. Ale většinou ne dost daleko, abyste se dostal z dostřelu...

Protihráči někdy manévrují svými figurkami dopředu dozadu tak, aby se nedostali do dostřelu, a aby zase ale příliš nezkrátili prostor, své zaujaté pozice - dokud jim nepadne zázračný dvojtah šestkou. Ten jim umožní dostat se na dostřel a buďto střílet, nebo zase ustoupit, podle toho co jim v druhém hodu padne.

V zápalu boje se často stane, že se dvě osamocené figurky dostanou na dosah, na sousedící políčka. Pak zůstává možnost při hodu čekat na jedničku. Protože při ústupu zůstává ustupující statisticky častěji v dostřelu, a protože ústupem zmenšuje manévrovací prostor své jednotky, volí raději postup vpřed a přeskočí protivníka. Když je to o dva body, pak opět stane na vedlejším políčku. Figurky pak kolem sebe doslova tančí, jako by ani neměly prostor na střelbu, ale šlo o souboj zblízka.

A tomu jsem říkal „MUŽ NA NŮŽ“.

Pak jsem zavedl ještě jedno specifikum, a to zajetí. Zapletal rozlišuje strategické hry podle způsobu zajetí: Na ty, ve kterých jsou kameny zajímány vstupem na jejich pole (šachy, anebo i Člověče, které ale neuvádí), na ty, ve kterých jsou hrací kameny zajímány přeskokem (dáma), na ty, kde jsou kameny zajímány přečíslením (Waterloo) a na ty, ve kterých jsou jednotky zajaty obklíčením (go). Zatímco však ve všech těchto hrách se „zajetím“ myslím sebrání figurky, odstranění kamene z hracího plánu, pak u mne je „zajetí“ doslovným zajetím!

K zajetí protihráčovy figurky dojde tak, že ji dvě hráčovy figurky obstoupí natěsno z obou stran (anebo když je figurka vůl, může tam padnout sama). Pak se zajatec okamžitě stává součástí kontingentu protihráče! (Je vhodné zajatou figurku vyměnit za figurku barvy hráče, aby se to pak nepletlo.)

Pokud se osamocená figurka dostane do blízkosti větší skupiny protihráčových figur, láká k tomu, být druhým tahem zajata. Ačkoliv by mohla být zastřelena prvním tahem! Často to však místo navýšení počtu bojovníků vede k nepřiměřeným ztrátám.

Bojuje se tak dlouho, dokud někdo na bojišti zůstane živ. Komu nezůstala žádná figurka, prohrál. Komu něco zůstalo, sbírá své mrtvé a vrací se do hradu. Pocit vítězství kalí pohled na padlé druhy.

To je konec bitvy, načež následuje bitva další. Začíná ten, kdo minule prohrál. Hraje se tak dlouho, než dojdou všechny figurky. Věřte, že počet 24 při startu je tak akorát.

Měl jsem figurky z různých her, takže leckteré měly svůj vlastní charakter. Některým jsem vedl i bojový deník, kam jsem uváděl počet zabitých nepřátel. Maně si vzpomínám na rozložitého žlutého Velkého Medvěda nebo malého hbitého Rudého Míšu. Tihle nikdy do zajetí nepadli. V obklíčení se zuřivě oháněli nožem, dokud je nepřítel kvůli vzrůstajícím ztrátám zbaběle nezastřelil.

Jé, hele, vždyť já je ještě mám, hrál si s nimi pak náš synek! A dosud mají zespoda napsané litery, aby se daly rozlišit a k připomenutí jejich jmen.

Jo, bral jsem to osobně, bylo jsem dítě a mělo fantazii. Vnitřní úhel hracího kříže ve mně vzbuzoval představu údolí, protékaného potokem, ke kterému se od hradu nejdříve sestupovalo. Na protějším vršku, na špičce kříže, se někdy objevila hlava vykukujícího nepřítele, který teprve zde byl v dostřelu. Proto nikdy nemůže být hrací plán v přímé linii! No, byl jsem malej a často nemocnej.

Teď jsem velkej, zdravej, tak tuto svou hru věnuju malým i velkým, nemocným i těm jen v karanténě. Hra Muž na nůž není tak složitá, jak by se snad zdálo. Hází se kostkou, šestka znamená druhý hod, hází se nanejvýš dvakrát. Počet figurek do hry se zvolí prvním hodem či dvojhodem. Nesmí se jít na obsazené políčko. Buďto se chodí, tam či zpátky, nebo se střílí. Existuje zde možnost zajetí a přivlastnění si protihráčovy figurky. Hraje se na několik kol. To je hlavní. Další věci přijdou se samotným hraním.

Hraje se se soupravou hry Člověče nezlob se. Pravidla jsem si vymyslel sám, jsou volná. Kdyby však někdo chtěl vydávat tuto hru samostatně (ale proč?, Člověče postačí), anebo k ní dodávat tenhle návod, pak se budu hlásit o autorská práva.

Ta se akorát hodí k tomu, aby se tenhle můj vynález objevil v mým příštím nekrologu:-)

Psáno v Praze na Lužinách v pátek 27. března 2020

Převzato z Šamanovy hospůdky U hřbitova.



Exkluzivní rozhovor s naší Hankou: 12 hodin před plánovaným císařem jsem se dozvěděla, že je syn pozitivní na Covid-19
Exkluzivní rozhovor s naší Hankou: 12 hodin před plánovaným císařem jsem se dozvěděla, že je syn pozitivní na Covid-19

Naše kolegyně a bývalá šéfová eMimina Hanka v úterý 8. září porodila zdravou holčičku Emičku. Plánovaný porod císařským řezem zkomplikoval Covid-19...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.