Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Holoseče v Jizerkách i na Brdech

letos nám tu vysekali téměř polovinu stromů, vše napadeno kůrovcem. Při mé poslední cestě na Ještěd si pamatuji ty pahýly stromů, zničených kyselým deštěm z Německa a z Krušnohoří. Dnes je to snad o něco lepší, soudím alespoň podle nálezu hříbků, ti nesnáší kyselý déšť ani vítr.

U nás ale ty hříbky letos opravdu rostly, před dvěma týdny jsem přinesl plný koš (a ne malý) hříbků, pomalu ale zase přestávají. I křeměňáky jsem našel v celých houfech, už je ale zase v lese moc sucho.

Je čas, starat se o nové stromky, tam, kde povstaly mýtiny, jsou už asi půlmetrové smrčky, pouze trávu bylo třeba udržovat krátkou, aby měly dostatek světla. Dnes jsem zasadil na slunečné místo Gingko Bilobu, asi 60 cm velkou rostlinku, o kus dál zase Sekvoj, ta je o něco větší. Snad nám tu časem vznikne naučná stezka pro dětičky z místní školy. Něco jiného je, o přírodě kázat a zase jinak to je, děti přírodou doprovázet.

Oprava, nikoli rytí!

V jedné z posledních vět článku si laskavě opravte "bílé chmýří černobýlu" na "bílé chmýří suchopýru". Jedná se o absolutně odlišné rostliny, odborníci vědí, zájemci si to mohou vygooglovat, nezájemce nebudu otravovat výčtem rozdílů: je to prostě tak. Čímžto se nikterak nemíním dotknout autora článku, jehož si vážím a jeho články čtu rád; je to prostě a jednoduše oprava překlepu, kteroužto se coby botanik cítím povinován učinit.

Ještěd

A to s tím Ještědem neznám, a to jsem prosím v Jablonci narozen a od posledního stěhování, nějakých 30 let, na Ještěd čumím z vokna :-)

Smutný pohled.

Kam zmizeli siveni z Blatenského rybníka? Asi pytláci.

Re: Smutný pohled.

I u nás těch ryb silně ubylo, měli jsme vloni asi dvojnásobný počet kaprů v rybníčku, letos jsem našel už nejméně čtyři ožrané kapří kostry. Přemnožily se nám tu pod Brdy vydry, jednu jsem viděl vloni docela drze plavat odpoledne ve tři hodiny na hladině.

Ale co naděláme, jsou chráněné, tak ten rybník alespoň denně obcházím, aby tam byl můj pach.

Holoseče

v době zběsilého plošného kácení dovedli v podrostu zachránit tyhle stromečky před holosečí.

Teda nevím, co pan autor má na mysli pod pojmem holoseč. Ale pokud moje paměť sahá (a sahá dost daleko), tak existovaly dva druhy kácení. Jednak probírka mladých stromků, kdy byly ponechány jen ty vyvinutější a mrzáčkové byli vyříznuti, aby těm zdatnějším nepřekážely, a kácení dorostlého lesa, kterým byly vykáceny všechny stromy  - tedy holoseč - na určitém bloku, Tak 100xněkolik set metrů.Tak vznikaly paseky, asi důležitý prvek lesního hospodářství. Výběrové kácení, teda kácení jen jednotlivých stromů, se - pokud vím - nikdy nepraktikovalo.