24.4.2024 | Svátek má Jiří


ŠAMANOVO DOUPĚ: Bandera, Horthy a Doležal

5.2.2010

Tento článek je rozšířeným komentářem k textu Bohumila Doležala Bandera, Horthy, Beneš, jenž byl uveřejněn na Neviditelném psu 3.2.2010. Prezident Klaus proti "chybným názorům" Luboše Palaty na prezidenta Beneše - nevystoupil...

Bohumil Doležal sice dokáže psát zajímavě, mnohdy však ve své publicistické činnosti volí žánr propagandy. V propagandě je dovoleno lhát, či spíše udávat nepřesné údaje v takových souvislostech, aby čtenář sám "pochopil", kde je "pravda". Podívejme se na několik triků, kterých bylo v komentovaném článku použito. Už hned první Doležalova věta je zavádějící:

"Prezident Klaus vystoupil ve středečních Lidových novinách z minulého týdne proti chybným a škodlivým názorům Luboše Palaty na prezidenta Beneše." Prezident Klaus samozřejmě nevystoupil proti nějakým "škodlivým názorům". Klaus říká: "Nemám až tak velký problém s vlastním článkem, i když bych leccos nepochybně formuloval jinak." Doležal naznačuje, že Klaus prohlašuje Palatovy názory za "chybné a škodlivé". Nic takového však Klaus nepravil. Jenom mu vadilo, že se v Palatově článku "dává vedle sebe zcela bez jakékoli hierarchizace a bez jakéhokoli odlišení jména Bandera, Pilsudski, Horthy, Hlinka, Beneš" a vysvětluje proč je to špatně. Ve své stručnosti je však Klaus - i při nutnému zjednodušení - přesný.

Ne tak Doležal. Ten podrobně popisuje Klausovu "neznalost", když vysvětluje, že Miklós Horthy nebyl "fašistický diktátor", protože Maďarsko mělo dokonce "legální opozici". Šlo prý o "konstituční monarchii s autoritativními rysy". Připomeňme, že v této "monarchii" jako regent vládl stále pevnější rukou už od roku 1920 právě Horthy! Po 17 letech takového "demokratického" vládnutí donutil parlament, aby mu odhlasoval nejvyšší pravomoci. V roce 1937 se z něj tedy stává "plnohodnotný" diktátor. Který má na rukou autentickou krev už nejméně od roku 1919, kdy masakroval slovenskou rudou "Rebubliku rad". A jeho fašismus neumenšuje ani to, že po něm v roce 1944 nastoupil ještě větší fašista.

Pro mladistvou generaci uvádím jedno upřesnění: Od těch nešťastných třicátých let se v české společnosti nacionalistickým diktátorům už tradičně říká "fašisté", aby se odlišili od německých nacistů - ačkoliv všichni víme, že polští, maďarští, ba ani slovenští fýreři nebyli Italové jako Hitlerův vzor Mussolini. Naši rodiče a prarodiče tomu rozuměli, "protifašističtí bojovníci" vědí přesně, o čem je řeč, ale novodobí historici typu "Doležal" samozřejmě taky! Jenomže lžou - s určitým záměrem. Ten záměr je, aby po prvotním přirovnání Edvarda Beneše k diktátorům sousedních fašistických zemí mohli našeho demokratického prezidenta přirovnat k Hitlerovi. Což se děje na jiných fórech.

Doležal také odmítá Klausovo označení Horthyho za "Hitlerova oddaného spojence". To prý nemůže být pravda, neboť "Maďaři nepodpořili německý útok na Polsko a poskytli azyl polským vojákům, kteří se uchýlili na jejich území." Upřesněme, že polští vojáci přecházeli v září 1939 na maďarské území přes společnou maďarsko-polskou hranici, která vznikla v pomnichovské době. Zabrání Těšínska (fašistickým) Polskem bylo přímo požadavkem německého Godesberského protokolu a proběhlo v časové souvislosti s naplněním Mnichovského diktátu. Mapu části (česko)slovenského území, které mělo připadnout Maďarsku, předal říšský ministr zahraničí von Ribbentrop "až" 14. října 1938 československému ministru zahraničí Chvalkovskému za jeho návštěvy v Berlíně. Spor se pak řešil podle německého návrhu při německo-italské arbitráži v ("říšské") Vídni 2. listopadu 1938. Nacista von Ribbentrop a ministr zahraničí fašistické Itálie Ciano rozhodli ve prospěch svého maďarského soudruha Horthyho: Maďarsko ve dnech 5.-10. 11. 1938 obsadilo území jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi o rozloze téměř 12 tisíc km2, na kterém žilo skoro milion obyvatel. No a na té Podkarpatské Rusi pak polští vojáci mohli přecházet do onoho zcela nefašistického a konstitučně demokratického Maďarska...

Horthy měl tedy proč být "Hitlerovým oddaným spojencem" - když ne v polském tažení, tak při válce proti bolševickému Rusku určitě. Připomenu, že jedním z triků, které Hitler použil, aby (Doležalovými slovy) "natlačil" váhajícího maďarského spojence do války s Ruskem, bylo i bombardování "maďarských" Košic 25. června 1941 německými letadly, která se vydávala za sovětské stroje... Jestliže nebyl vždy "oddaným spojencem", tak do té doby, dokud mu to vyhovovalo, byl!

Hitlerovým oddanýn spojencem byl Horthy při mnichovském parcelování ČSR v roce 1938. Tady je důležité připomenout Doležalovo prosudetské angažmá. Tento pán totiž patří mezi tzv. "stipendisty", kteří považují nárok sudeťáků na "domovinu" za oprávněný od té doby, kdy ji "ztratili" - od nešťastného roku 1918. Toto právo jim bylo - poněkud nesprávně, pravda - navráceno v roce 1938, ale definitivně je tohoto práva na vlast zbavil až zloduch Beneš po druhé světové válce. Čímž se tento válečný zločinec dopustil genocidy. Toto poškození práva by se mělo odstranit. Co bylo ukradeno, mělo by se vrátit. Nejdřív majetek, pozemky - a pak už se uvidí.

Se znalostí tohoto pozadí už nepřekvapí Doležalova obhajoba Palatova článku, ve kterém ale sám jeho autor uvádí, že banderovci zavraždili "...sto padesát tisíc Poláků, desítky tisíc Ukrajinců, stovky Čechů, tisíce Židů". Avšak podle Palaty: "Bandera, který je s tímto nelítostným "bojem o zem" spojován, nese však těžko něco víc než nepřímou odpovědnost. "Volyň" je ale stejně jako "akce Visla" pro Poláky a Ukrajince tragickým vyhrocením jejich vztahů, které oba národy překonávají podobně těžce jako Češi a Němci Mnichov."

A jsme doma. Doležal se ztotožňuje s Palatovou přirovnávací řadou "Bandera, Pilsudski, Horthy, Hlinka, Beneš". Přesně podle sudeťáckého tvrzení, že Beneš byl vlastně stejný válečný zločinec jako tito chudáci, kteří se sami bez svého přičinění dostali "mezi mlýnské kameny". Zatímco pro nacistické a fašistické vrahy má tento "historik" vždy slova pochopení, neplatí to nikdy o tom zrůdném Beneschovi...

Co je však zvlášť nestydaté na komentovaném dílku? Jeho pointa:

"My Češi máme ohavný zvyk ohrnovat nos nad těmi, kdo ve vnitřních koloniích bolševického Ruska (v Pobaltí, na Ukrajině), sevřeni mezi dvěma mlýnskými kameny, Stalinem a Hitlerem, bojovali za svobodu svých národů - a někdy přitom jednali a rozhodovali se problematicky."

Hromadné vraždy, bestiality převyšující nacistická zvěrstva, aktivní účast na holokaustu - to je dle tohoto pána "problematické jednání a rozhodování"?!

Už nikdy víckrát nepište "my, Češi", nevážený pane Doležale!

Převzato z blogu autora