„Pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení v ulici Janského 2370 se stěhuje, od pondělí 9. února 2015 bude Pražanům poskytovat služby na lépe dostupném místě, přímo u metra Kobylisy v Praze 8… PSSZ na adrese Trojská 1997/13a, Praha 8, nabízí lepší dopravní dostupnost.“

Toto jsem zvěděl z lejstra na dveřích vybydleného územního ouřadu na sídlišti Velká Ohrada. Totiž, aniž bych o to dvakrát stál, stal jsem se před časem óesvéčkem. Již dávno si nepřipodnikávám prodejem knih, toliko příležitostně autořím a ještě mnohem méně jsem za svou práci placen. Ano, jsem pracujícím důchodcem, avšak (téměř) neplaceným důchodcem. Úradkem moudrých zákonodárců jsem již několik let obtěžkán povinností podávat přehled o příjmech a výdajích. Musím vždy pečlivě dbát na to, aby ty mé nuly byly správně napsány, abych náhodou omylem nebyl nucen platit měsíční zálohy.

Určitou pomocí mi bylo, když jsem mohl vyplňovat interaktivní formulář, který mi spočítal, že nemusím nic platit. Novinkou letošního roku je, že mohu podávat onen Přehled pomocí datové schránky. Nehodlám však podporovat tento paskvil, kdy kdosi chytrý (či vychytralý) se znovu pokusil vynalézt e-mail a dost se mu to nepovedlo. (Naštěstí to není povinné! Zatím.) Elektronický podpis je něco tak zoufale neužitečného a drahého, že si ho také nehodlám pořídit. Stránky České správy sociálního zabezpečení poskytují však i možnost podat Přehled pomocí „interaktivního formuláře“. Pro ten si však do svého starobylého počítače musím nainstalovat „Java runtime“, což mi však můj archaický software nedovolí.

Janského

Takže si vytisknu pédéefko formuláře a vyplním ho ručně. Naskenuji, vytisknu a mám kopii. Stejně jdu pak na ouřad osobně, abych totiž měl na kopii razítko a abych vyfasoval orazítkované lejstro, že ouřadu nic nedlužím. V tomto mém konání mi byly vždy nápomocny dámy v Janského ulici, územní pracoviště PSSZ na Jihozápadním Městě. Kde tedy již nyní nejsou, padnuvše v oběť úsporných a dalších voracích opatření ministra Drábka. Ano, zlopověstný Drábek za to může! Přičemž dr. Ing. Jaromír Drábek (TOP 09) byl ministrem práce a sociálních věcí za doby Nečasovy vlády a ve své funkci skončil 31. října 2012. Avšak od té doby už třetí ministr na tom postu, konkrétně Mgr. Michaela Marksová (ČSSD), která svou funkci drží od nástupu Sobotkovy vlády (konkrétně od 29. ledna 2014) na tom rozhodnutí nic nezměnil.

Kobylisy

Nu dobře, šetřit se musí. Ale proč se vzdálení státu od občana předkládá jako zlepšení dopravní dostupnosti???

Vzpomínám si, jak někdy v devadesátých letech viselo na dveřích pobočky České spořitelny ve Štěchovicích oznámení o „zlepšení služeb“ provozovny: Provozovna se rovnou zavře. A zákazníci se za kvalitními službami ČS dostaví do blízkého Nového Knína (14 km, 20 minut autem). Podobně zde se zavřela provozovna státního ouřadu a posunula se o nějakých 18 kilometrů. Což je autem zbytečno jezdit, neb deklarovaná půlhodina na to v zácpě na Wilsonově nestačí. Je lepší jet metrem, což od mých rodných Luk do severských Kobylis trvá pouhých 35 minut. Nový Knín je Štěchovicím blíže!

Otázka, proč ouřad pro občanstvo z Jihozápadního Města/ Prahy 13 postižené cejchem OSVČ není přesunut někam na Smíchov či jinam na území Prahy 5, je zodpovězena jednoduše: Na Kobylisy se přestěhovala komplet celá Praha 5! Ještěže Praze 5 (+ Praze 13) zůstal zachován Finanční úřad – protože ten je nejvytíženější z celé Prahy.

Ouřední barák v Kobylisích je nepřehlédnutelný. Krom PSSZ v něm sídlí i Finanční úřad pro Prahu 8. A jeho ouřednice jsou čilé, jak jsem pozoroval: Jakmile se před okénkem podatelny objeví náznak fronty, ihned vystartuje další paní ze dveří a na stolku v hale převezme a orazítkuje podávaná daňová přiznání. Rovněž ouřednice správy soc. zabezpečení jsou výkonné. Jsou hezky rozděleny: Několik okének má vyčleněna Praha 8, několik Praha 5 a jedno Praha 13/ Jihozápadní Město. Dáma za ním není přesunuta z Janského ulice, jen dělá tu práci. Takže se ušetřilo na státních úřednících. Sláva! Na úkor klientů, dodávám. To už sláva není. No, hlavně že nemusíme jezdit do Nového Knína. Nicméně byl jsem vyřízen bez čekání, papír zhlédnut a opraven (z neznámých důvodů zde není, tak jako na FÚ, variabilním symbolem rodné číslo, vida, stejně bych to měl špatně), získal jsem hnedle i vyúčtování svých nul od roku 1993, nic nedlužím, skvělé.

Řeklo by se – konec dobrý, všechno dobré. Jenže když už jsem se ocitl na vyvýšené terase nad Vltavou, tak jsem se trochu rozhlédl. Po Praze i po bezprostředním okolí ouřadu. Něco jsem viděl, na něco jsem se doptal. Takže jsem zjistil další neuvěřitelnou aroganci státního úřadu, která hraničí až s blbostí:

Další předností změny je prý pro klienty i „možnost bezplatného parkování“. Nu, tak „možnost“ je jen možností, což prakticky znamená někdy nemožnost a jindy zákaz využití možnosti. Vysvětlím: Parkovišťátko před barákem je chráněno závorou a je vyhrazeno zaměstnancům. Parkoviště za barákem je rovněž chráněno závorou a za ni vás jako klienta pustí některý z vrátných/strážných – anebo spíše nepustí, protože je zcela zaplněno vozy zaměstnanců. A když není, tak by mohl ještě nějaký zaměstnanec přijet z oběda třeba (jak jsem zaregistroval v poledne) a pak by, chudák, svoje vozidlo neměl kde umístit.

Co je však přímo obludné: U stěny před dolním vchodem je ještě jedno miniparkoviště, kde jsou vyhrazena tři místa pro invalidy, klienty PSSZ. Nejsou obsazena. Za žádné z mých návštěv nebyla, ani když jsem tam vezl svou invalidní přítelkyni. Za zvedací závorou je totiž před oním parkovišťátkem ještě zasouvací závora. Za zasouvací závorou pak ještě dřevěná zábrana. I když jsou fyzicky tyto dvě zábrany otevřeny, třeba kvůli tomu, že do hlídaného prostoru zajíždějí zrovna popeláři, zaparkovat zde s autem vezoucím invalidu nesmíte.

Proč nesmíte? PROTOŽE JE TO ZAKÁZÁNO!

Ptal jsem se několika strážných/vrátných a opravdu, je to zakázáno. Ptal jsem se, který z ředitelů je tak asociální, jestli ten sociální nebo ten finanční, a že prý oba. A víte co? Mě ani nezajímá, jak a proč a kdo za to může. Investigativnost v tomto ode mě nečekejte. Mě hlavně štve (krom toho, že jsem byl ouředně vyhnán ze svých milých Stodůlek), že invalidé u tohoto ouřadu halt nezaparkují.

Naštěstí je v blízkosti před centrem Salesiánů Dona Boska slušné parkoviště, které není placené a kde se i invalida uchytí…

Ale stejně – ne, nevylepšili jste to, soudruzi!

Psáno v Praze na Lužinách dne 17. března 2015