V. Novák 20.3.2021 1:00

Právě jsem zažil surrealismus, že by Nezval šílel - zadal jsem si do googla "děvče s copy se tam topí", fakt jsem se chtěl něco dovědět o té opeře. Nebo to je fór?

Popisovat výsledky nebudu - zkuste si to sami. Zejména spodek stránky...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Kučerová 18.3.2021 23:51

On by vám to D.Špinar, umělecký ředitel ND politicky vysvětlil Vy nevzdělaní Češi ..například prosadil, aby byla stažena z repertoáru komedie Sluha dvou pánů, protože na ni chodilo příliš mnoho diváků, kteří nechodili na jiné hry. „Já si myslím, že i tohle souvisí se vzděláváním diváků a s kulturností,“ vysvětloval. On to však podstoupil a klidně obětoval, jak přiznal, téměř dvacet procent zisku z tržeb, které slavné představení s Miroslavem Donutilem přinášelo!...Divadlo by podle něj nemělo být „nasáklé tradicí“, ale reflektovat společenské dění. Daniel Špinar to vyjádřil slovy „Já jsem umělec, médium, a vybírám si věci, které zajímají mě. Je to možná sobecký, ale ono to jinak nejde.“ Pak si vzal na pomoc Václava Havla a jeho výrok, že „každé dobré divadlo je politické“.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Jurax 18.3.2021 23:35

Jo, tu operu o opravdovém člověku jsem jako pachole cca třináctileté viděl v televizi, tedy úvod - četl jsem knihu letadla mne zajímala, chtěl jsem být pilotem, že má jít o operu mi nějak nedošlo, těšil jsem se, že tam budou letadla - otevřela se opona, tam dobře živený pupkatý chlap v kožené kombinéze a kukle s brejlemi - připadal mi jak motocyklista - se po čtyřech plazil, místy i v pokleku, a pěl něco o tom, že ho sestřelili v krutém boji, tedy moc mu nebylo rozumět; to mu vydrželo na dvě oplazení jeviště dokola - dal jsem nevydržel a šel si radši číst ... chudák Maresjev ...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Roller 18.3.2021 19:08

Co jsem kdysi nevydýchal, byl Král Lear na Národním. Zničeho nic Židi odcházející do koncentráku, Král Lear natřásající si na okraji jeviště své obnažené přirození, vévoda vypouštějící z úst dosti peprné slovo. Škoda, tenhle kus jsem kdysi četl rád. Jakpak to asi tenkrát na tom Národním skončilo?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 18.3.2021 18:38

Leitmotiv dnešních "umělců" je: "Jedno že blbé, hlavně je to NOVÉ !"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

K. Křivan 18.3.2021 18:35

Nechci aby z mých daní byli živeni dementní šašci na scéně. Když bude divadlo dobré, tak se samo uživí, když ne, nevadí, když půjde zametat ulice.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Králíček 18.3.2021 16:56

Vedle nás skupina sovětských vojáků. Zřejmě vůvec nechápali náš smíh. Jako kabaret nepřekonatelné.

byly tam prý nějaké potíže se sovětským režisérem. Požadoval např. obrovské reproduktory jako ve Velkém divadle v Moskvě. Bral to polititicky. Ředitel soudruh Kočí se prý zapotil.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Selinger 18.3.2021 16:43

Přineste háky ! Přineste háky !

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Koutný 18.3.2021 16:19

Akorát jsem podle titulku myslel, že je to pomatené Gretě.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Brunner 18.3.2021 15:11

• reagovat
• nahlásit příspěvek

H. Vogel 18.3.2021 14:16

Už dlouho jsem se tak nezasmál :-) Teď abych se bál jít po pandemii na operu, přece jen svíjet se v hledišti smíchy, když na jeviště vstoupí hrabě Aľmaviva není úplně společensky přijatelné :-)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Severa 18.3.2021 13:47

Legraci z divadla si udělal před válkou známý světoběžník E. Ingriš v parodii "Rozmarné zrcadlo". "Ó, dobře že jsem se zde tak tiše skryl" vyřvává zpěvák na plné pecky. Nebo "Slyšels ́ten výstřel ?" a teprve potom ten výstřel zazní. Z dob vlády komunistů mám také pěkný zážitek. Poslední skladba abonentního konceru - slibný začátek melodramu : Sedíme spolu - já a soudruh Lenin (ano, kupodivu napřed já). Po obeznění posledního tónu koncertu uvaděči vždy otevírají východy. Tenkrát se tak nestalo a stáli tam s výmluvným gestem, že se z takového veledíla neodchází úprkem, ale že je vhodné posedět a aplaudovat. Nikdo neměl odvahu se s nimi prát, takže jsme poseděli, ovšem potlesk zazněl jen sporadicky.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

R. Tesařík 18.3.2021 13:22

A to jste, pane Vlku, neviděl Deset dnů, které otřásly světem. To bylo veledílo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Povolný 18.3.2021 13:22

Pěkné pane Vlku. Já jsem v brněnském Janáčkově divadle taky zažil ledacos, např. Šárku v motoristické kombinéze se sádrovým býkem, který byl bůhvíproč občas obrácený vzhůru nohama, Bystroušku, kde někteří herci hráli 2 role, takže občas nebylo poznat kdo je kdo a Rusalku, kde byla ježibaba naklonovaná, takže tam byla 2x. Ale taky skvělou Věc Makropulos nebo výborného Martinů. Uklidňuji se tím, že jsem už starší ročník a mladí tomuhle rozumí. Možná. Jinak ta definice operety je skvělá, pobavil jsem se.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

P. Pepax 18.3.2021 10:58

Mě zase vadí, že jsem už dlouho nebyl v hospůdce na pivo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

D. Stirsky 18.3.2021 10:07

Také moc nerozumím, co tím chtěl autor říci. Já také nejsem příznivec představení, kde Romeo je šéf motorkářského gangu a Julie pracuje v nevěstinci, jenže: Ono to tak bylo vždy. Když se člověk podívá např. na freskky rokokových malířů, tak vidí P. Marii jako budoárovou, rokokovou dámu v krinolíně. Čili zobrazování historických událostí tak, že se pro zobrazení použije současnost, nic nového pdo sluncem. A opery - zvláště ty z 18. a 19. století jsou nádherné. A operety? Bbaička je milovala.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

I. Mertl 18.3.2021 9:47

Ještě větší blbec, než je obecně známo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

V. Vérosta 18.3.2021 9:41

Divadlo mi opravdu nechybí, čeští herci, co byli dobří, tak už nejsou a teď je to no ... samá šmíra. sorry.

• reagovat
• nahlásit příspěvek