Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
ČLÁNKY S HŘÍVOU: Tábor
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Z. Jenny 12.9.2019 19:15Zažila jsem hodně táborů a mám na ně ty nejlepší vzpomínky. Na ten první jsem jela asi v r. 1954 nebo tak nějak a tam nás vážili a měřili a museli jsme přibírat neb jsme byli hubení jak lunt. Dnes je tomu naopak, děti by asi měly hubnout.:-) Ten Tvůj tábor musel být milý Hřívnatče ,skvělý a tak za děti dík a hodně sil do příštího! |
L. Blaza 12.9.2019 17:15Jako dítě jsem na tábory jezdila, jako dospělá jsem jezdila i jako vedoucí. Bylo to nádherné, ale náročné. Táborový program jsme začínali připravovat nejméně čtvrt roku dopředu, shánět propriety na odměny , na bojovky, na hry... Jeden rok jsem během hlavních prázdnin jela na tábory jakožto vedoucí dvakrát a dost dlouho jsem pak dospávala únavu. Děti byly úžasné a zpravidla se jim nechtělo z táborů domů. My vedoucí jsme na táboře pravidelně nechali několik kilo dole. Ale vzpomínáme na to dodnes rádi! |
Z. Yga 12.9.2019 16:55To je moc hezké táborové povídání. Já jezdila na tábory celou základní školu, od čtvrté třídy byly ála skaut, takže ten, kdo měl službu v kuchyni, stával ráno v šest, aby nachystal snídani pro ostatní. No, stany, kuchyni (včetně uplácání kamen z placáků a bahna), spíž, latrínu - to všecko jsme dělali sami. To už asi dnešní děcka nedělají, protože je nebezpečí úrazu (seknutí sekerou do nohy, klepnutí kladivem do palce , vyražení zubů krumpáčem). Holt je to už jiná generace. Koňské tábory jsou vesměs vždy fajn - Terka byla též a byla z něj nadšená. A umění zaplétání hřívy a ocasu, které tam pochytila, později velmi dobře zúročila . Poznámka: na diskusi se dostanu pouze z domova, z práce mne nechtějí znát. |
Z. Iva 12.9.2019 17:06My jsme se s bráchou sekli a na žádný tábor jsme nechtěli. Hlídaly nás babičky, teta, která taky měla prázdniny... Možná jsme o hodně přišli možná ne... |
J. Hlavatá 12.9.2019 14:08Hele lidi, já se snad konečně probojovala. Blbě, ale přece. Omlouvám se, že plevelím. Článek se mi moc líbil, tyhle zážitky jsou na celý život. Tečka |
A. Zemanová 12.9.2019 13:35Milý Hřívnatče, Tvé články čtu moc ráda, ale tenhle obzvlášť, protože je plný slunce. A kozla, pochopitelně! :D Koukám, že tu sice nemám svůj nick, ale jsou tu smajlíky. A ikonku si nějakou můžu dát, hmmm. |
Z. Iva 12.9.2019 13:23Já jsem na táboře nikdy nebyla ani jako děcko ani jako dospělá. Tábor s koníky mohl být fajn, jen já bych ani to vodítko do ruky nevzala, koní se bojím. |
Z. Xerxová 12.9.2019 12:48jen kouknu, jestli mám stále svoji psí hlavu... Doufám že ano - neb jsem jinou registraci neměla a zdá se, že největší problémy s přihlášením mají ti, co byli i na idnesu |
Z. Iva 12.9.2019 13:18Tak to jdu zkusit taky, uvidíme, na iDnes registrovaná nejsem, chodím tam přes FB, už před lety jsem odmítla dát OP... |
Š. Matyášová 13.9.2019 8:37to potvrzuju |
Š. Matyášová 12.9.2019 11:19to j ejak u blbejch na dvorku, promiň Hřívnatče, že ti tu plevelím...když se to přešaltruje na idnes, mám ikonku jako obličej nějakýho chlapíka,když se odhlásím a přihlásím se přes Lidovky, naskočí mi moje kočka... kterej "DUŠAN" tohle vymyslel????? |
Z. Asteris 12.9.2019 11:18Jejda, vím přesně o čem píšeš, pravda, nemáme kozla, škoda. Nemáme ani koně, hmmm, jednou k nám jeden koník přišel, zaparkoval u kuchyně a zdálo se, že zůstane. Než jsme stačili zorganizovat pátrací výpravu, doběhl jeho pán. Máme tábor uprostřed lesů v České Kanadě - tedy zatím, možná, že příští rok už to bude uprostřed mýtin. Práce je to hodně náročná, ale krásná. Letos to byla moje 34. sezona. |
Š. Matyášová 12.9.2019 11:17ráno v půl sedmý mám svoji ikonku, po jedenácté hodině ne...to jsem zvědavá,co naskočí teď... |
Š. Matyášová 12.9.2019 11:13jakto ,že tam máte ikonku s fotkou,když moje zmizela???? Taky chci fotku.... |
O. Joklová 12.9.2019 11:34sharko, ale ta hlava ti sluší - jenom je teda pěkně hnusná... ale buď ráda aspoň občas za ikonku, já tam mám veliké NIC :-( tak to je prvně co píšu něco v tomto novm hnusmém režimu a odporném vzhledu, grrrrrrrr - copak se asi objeví??? |
O. Joklová 12.9.2019 11:36jak to že se jménem????? když ještě v úterý nebo kdy jsem byla aspoň Beda???? vážení autoři, nezlobte se na mě, ale já tady končím |
Z. Iva 12.9.2019 13:21Odhlaš se z iDnes, pak nejspíš budeš mít Bedu. |
Š. Matyášová 13.9.2019 8:45jj, je to tak |
T. Zana 12.9.2019 11:13Taky jsem zažila tábor až jako dospělá, jako vedoucí - to je ten můj Český Šternberk. Bohužel polistopadový vývoj odnesl podnik, kterému patřil. Synek takhle z (už dost velkého) děcka postoupil na vedoucího u jednoho DDM, dodnes s nimi občas jezdí. Hezký zážitek a tradičně pěkně napsané! |
Z. Inka 12.9.2019 7:28Milý Hřívnatče, strašně krásně se to čte. Když někdo pochopí tu práci, která za táborem pro děti je. Ty hodiny a hodiny před táborem jsi opomenul, ta krásná celotáborovka se musí připravit tak, aby stačily ty dvě až čtyři hodiny v noci na přípravu. Jo a nejen, že někdo musí ten chleba k snídani namazat, on někdo musí zatopit, počkat, až se uvaří těch cca 10 litrů vody a to už nemluvím o táborech, které jsou hodně mimo civilizaci. Ohromné zážitky mám ze Slezské Harty, kde se ráno muselo přes Hartu na pramici se špinavou vodou, pro čistou vodu, nakoupit a stihnout to tak, aby v půl osmé byla snídaně.... Když jsem vyfasovala na službu vlčata a byly půlmetrový vlny, to byl teprve adrenalin! |
Š. Matyášová 12.9.2019 11:10jj i ti koňáci svoj etábory, mnohdy putovní, připravují dlouho dopředu...musí mít vše por koně, pro lidi...tohle si pouhý účastník (dítě) neumí ani představit a hlavně tu míru odpovědnosti za všechno a všechny.... a někdy si to neumí představit ani ti rodiče.... |
Z. Xerxová 12.9.2019 6:49hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům ... Na táboře jsem trávila každý rok od 8 do 30 let... Takže moc dobře vím, o čem píšeš. |
Š. Matyášová 12.9.2019 6:26okolo Čáslavi je krásně ...když jedeš trošku dál k Ronovu nad Doubravou,zajedeš na Lichnici...paráda...a Hřívnatec a koně, to k sobě pěkně pasuje... PS: kytara a oheň ke koňákům tak nějak prostě patří.... |
R. Enatae 12.9.2019 1:10Vybrané zprávy o kozlovi: "Tak za*raně dementního tvora jsem ještě nepoznal." "Když jsem ho odvazoval od stromu, tak si zauzloval nohu do lana a svalil se do trní... debil!" "Chytali jsme zdrhýho kozla." "Kozel má 4x4 s dvojitým turbem, zatímco ten, kdo ho honí, jen trabantí dvouválec." "Pomocí kozy a jídla jsme ho nalákali do chlíva. Ale je to xxčus." "Opět jsem vedl kozla. Táhnul tak, že se sám škrtil. Xxčus." |
Š. Matyášová 12.9.2019 6:28a stačilo si vzít do ruky nějakej mlsek,šel by u nohy :-D |
L. Jakovljevičová 12.9.2019 9:24Hahá, taky jsme měli kozla! Už nikdy víc Přeskakoval plot, prošlápl střechu na králíkárně ve výšce cca metr osmdesát Ulevilo se mi, když ve vratech stál řezník. Ale dobrej byl - ten kozel! Jinak Hřívnatče opět hezkej článek, moc ráda tě čtu. |
D. Ruščáková 12.9.2019 11:52Skvělej článek a boží esemesky Jo, jezdila jsem na koni a jezdila na tábory. Obrovský hlubokosklon před všemi, kdo tohle pro děti dokážou udělat. A dělat každoročně... a pořád to pro něj jsou děti a ne parchanti. Nádhera... PS: S kozlem jsem čest neměla, zato s oslem ano. Opakovaně (měli jsme ho na jízdárně) Platilo by všechno, kromě sebezamotávání - na to byl osel moc chytrej. |