Vládní krize je pojem jiného obsahu, než krize vlády. Vládní krize má - jako pojem – jasné kontury definované především ústavou. Krize vlády, to je vyjádření neschopnosti vykonávat vládní povinnosti nejen v souladem s ústavou, ale i z hlediska praktického. 

Tato situace zjevně nastává. Prezident Zeman ve čtvrtek veřejně odmítl akceptovat návrh premiéra Babiše a jeho koaličního partnera sociální demokracie odvolat ministra Staňka. Shodou mnoha okolností se na úplném dně hlubiny důstojnosti ocitla sociální demokracie jako politická síla. Je zřejmé, že za stávajícího rozložení karet nemá vůbec žádnou váhu a na jejím názoru naprosto nezáleží.

Nezávislému pozorovateli nezbývá než sledovat dynamiku vývoje. Ta se zjevně sune v neprospěch tandemu Babiš – Zeman. V politice je možné a leckdy i zábavné si vytvářet nepřátele, ale nemělo by jich být příliš mnoho. Jejich počet, zdá se, brzy dosáhne kritického množství.

I ztýraná myš – a v té pozici se sociální demokracie pod vedením Jana Hamáčka momentálně ocitla – dovede bolestně, ba smrtelně kousnout. Jak by to kousnutí mělo vypadat?

Vraťme se k dynamice toho procesu. Pokud se sociální demokracie vzmuží a pokračujícímu výprasku se postaví a řekne, že to nemá zapotřebí, a odejde do opozice, Babišovu ANO nezbude než se plně opřít o komunisty a okamurovce. V tom okamžiku nastane ta dynamika. Dokud protesty řídí nějaký pan Minář, zběhlý student, kterého nikdo nezná, a nějaká organizace Milión chvilek, je to pěkné počtení v novinách. Ale vládní tandem komunistů s partají, která na sebe navalila pověst extremismu, to je příliš silné kafe i na dosud více méně lhostejnou většinu. Pak se opravdu začnou dít věci.

Ještě je tu možnost, že by Andrej Babiš tu kompetentní žalobu na Miloše Zemana podal. Tím by ovšem ten guláš zamíchal ve směru nečekaném. Jenže to by Andrej Babiš musel být politik, jímž se nestal ani za sedm let v politice. Což je při jeho schopnostech ku podivu.

Ono by stačilo si přečíst učebnici historie pro gymnázia, tam je to napsané. Jakmile se na špici ocitnou dva, jeden se musí druhého zbavit. Tou ztýranou myší se zvolna stává také sám Andrej Babiš, to je též součást té dynamiky. K likvidaci protivníka má víc prostředků než jeho protějšek, tedy soupeř.