Slušnému poslanci a senátorovi je imunita vůči stíhání pro trestné činy v podstatě nepotřebná. Většina z tohoto hlediska slušných zákonodárců žádnou trestnou činnost nepáchá a takovou ochranu nepotřebuje. A jsem přesvědčen, že poslanec ani senátor trestnou činnost páchat nemá.
Těch několik, kteří imunitu potřebují, si ji nezaslouží, protože činy za vinu jim kladené nejsou ani politické povahy, ani politické motivace.
Ani na někým nastražené trestné činy z politických důvodů, což bývá používáno jako důvod imunity, není imunita potřebná, protože naše soudy jsou z tohoto hlediska opravdu nepolitické. Na jedné straně případ Sládkův a na druhé straně případ Hučínův dokládají, že není třeba mít obavy z politické soudní persekuce.
Navíc si nevzpomínám, že by některý zákonodárce, který byl ke stíhání vydán, byl v době výkonu mandátu odsouzen ke ztrátě svobody. Naopak si vzpomínám, že jediný, který odsouzen byl, byl odsouzen drahnou dobu po skončení mandátu.
Takže po patnácti letech jsem dospěl k přesvědčení, že definitivně pominula v naší zemi potřeba zákonodárce takto chránit.

A když je něco nepotřebné a slouží to místo deklarované ochrany práce zákonodárců k pravidelným kampaním, které s tím, co má za úkol poslanec a senátor, nijak nesouvisejí a kazí jim pouze pověst, což práci nechrání, ale zhoršuje, tak je lepší to zrušit.
Návrh na zavedení imunity omezené dobou mandátu se mi však nelíbil vůbec. Bylo uváděno, že jde o krok správným směrem. Měnit ústavu s tím, že i po změně se budou provádět další kroky, se mi nelíbí. Takový návrh ve skutečnosti zavádí faktickou nerovnost, protože by někomu poskytl ochranu imunitou na několik dní, jinému na řadu let. Trestní stíhání by pak opravdu neprobíhalo za rovných podmínek.

Proto jsem s kolegou Kuberou při projednávání návrhu na takovéto omezení imunity podal návrh na úplné zrušení imunity na trestné činy a zrušení rozhodování komory s trestním stíháním svého člena. Tuto část imunity jsme navrhli z ústavy vypustit. Projednávání bylo odloženo na listopad.
Protože je pravděpodobné, že nová Sněmovna nebude projednávat návrh Sněmovny předchozí, podáváme tento návrh jako senátní znovu.
Pokud Senátem projde, a já doufám, že ano, bude ho muset nová Sněmovna projednat.
A jako alternativu nejspíše podáme návrh na to, aby komora rozhodla, zda stíhání má být umožněno na svobodě nebo i vazebně. Trestní stíhání by probíhalo v každém případě, bez ohledu na hlasování komory. Tak postupuje několik parlamentů v Evropě, kde je poslanec stíhán stejně jako ostatní občané, ale parlament jen rozhodne, zda má být stíhán na svobodě nebo zda to může probíhat i vazebně. Je tomu tak například v Evropském parlamentu, který dává souhlas ke stíhání a navíc rozhoduje o způsobu stíhání. Například v případě poslance Železného rozhodl, že může být stíhán, ale jen na svobodě. Pro potřebnost rozhodování v této věci by svědčil i případ zadržení poslance Sládka, které mělo vliv na hlasování parlamentu. V tomto případě byl poslanec později osvobozen.

Samozřejmě nemám právo určovat směr diskuse k článku. Přesto bych P. T. diskutující požádal, aby své diskusní příspěvky zaměřili zvlášť k hlasování o možnosti rozhodovat o stíhání na svobodě a s použitím vazby. Za argumenty v této věci předem děkuji. Upozorňuji na to, že drtivá většina stíhání probíhá za běžných okolností na svobodě a že podle našeho návrhu budou zákonodárci stíhatelní stejně jako každý jiný člověk.