A tak se všichni svorně zlobíme na jeden zámořský stát, přestože naprosté většině je to šumafuk, vždyť se jich tam ročně podívá sotva zlomek promile. Ale cítíme to jako národní urážku a politici nám říkají, že Kanaďani jsou na nás oškliví. Takový pan Paroubek nelenil a hned přispěchal s tím, že to požene vejš a že si o tom musí promluvit Brusel s Ottawou. Předseda ČSSD asi zapomněl, .jak se na nás staré evropské státy dívaly skrz prsty, když jsme si vyjednali bezvízový styk se Spojenými státy, a jak v Bruselu přemýšleli, jestli by nám to nešlo nějak zatrhnout.

Ale jestli se bude Evropská unie skutečně problémem víz zabývat, možná zpoza oceánu uslyší, že si má nejdřív vyřešit problémy vlastní – vždyť dodnes třeba nedokázala některým svým státům domluvit ani v takové maličkosti, jakou je úplné otevření pracovního trhu novým členským zemím.

Tohle Kanaďané do Bruselu nejspíš nevzkážou, ale jistě našim politikům diplomaticky řeknou, ať se laskavě nepletou do cizích věcí. Kanada má své zákony a řídí se jimi. A pokud někdo přijede a požádá o udělení statutu uprchlíka (nezaměňovat s přistěhovalectvím), pak jej přijme, poskytne mu svou ochranu a začne důvody jeho žádosti zkoumat. Nicméně tím okamžikem je to už čistě její starost a žádný jiný stát do toho nemá co mluvit. Jistěže Kanadě vadí, že mnozí její sociální zákonodárství zneužívají. Mnohem víc jí ale vadí, že má za Čechy řešit problém, který si zavařili Češi sami a který nedokáží vyřešit. Takže se brání.

Vzhledem k tomu, že u nás k rasistickým útokům na Romy dochází neustále, nelze se divit, že romských žadatelů o azyl je v Kanadě tolik – a že mnozí už kanadským úřadům také odůvodněnost své žádosti věrohodně prokázali.

Pokud se tedy Kanaďané pro obnovení vízového styku rozhodnou, my se na ně hněvat nemůžeme. Nebo můžeme, ale bude nám to platné jak mrtvému zimník. Problém, který k uprchlictví Romů vede, si musíme vyřešit my sami, tady doma. A smělým slovům Cyrila Svobody, který Kanadě srdnatě výhrožuje Evropským soudním dvorem, se kanadský ministerský předseda Stephen Harper může leda od srdce zasmát.

Silný zážitek
Ćasy se mění. Aston včera letěl do zahraničí a z ruzyňského letiště rozrušeně telefonoval na všechny strany. Musel se podělit se svými přáteli o nebývalou zkušenost – během uplynulých dvaceti let už Letiště Praha navštívil coby pasažér nesčetněkrát, ale porvé se mu stalo, že jej celník v pasové kontrole pozdravil a při vracení pasu mu dokonce poděkoval. Tomu se říká pokrok!