Zelené roky
Obnovitelnost zdrojů, to je nepochybná výhoda a ta požene vývoj dopředu. Navíc pěstování plodin vhodných k přeměnu na energii příznivě ovlivňuje i situaci v zemědělství, má tudíž i pozitivní stránky sociální.
Problematická je ovšem cena, kterou za vše platíme. Konkrétně ona kukuřice, na niž mnozí hledí s takovou nadějí, se musí pěstovat náročně a intenzivně. Vyžaduje hnojiva a ta zatěžují ekosystém, takže tato větev alternativní energetiky vede paradoxně k ekologickým problémům. A výkyvy na mexickém trhu s kukuřicí, kdy ceny stouply natolik, že se zhoršuje životní úroveň širokých vrstev obyvatelstva, naznačují problémy ekonomické.
To, že se ukazují výmoly na cestě neznamená, že nikam nevede. Tržní regulační principy nefungují okamžitě, trhu je třeba nechat čas, aby se nabídka vyrovnala s poptávkou, a je dobře, že mexický liberální prezident Felipe Calderón zatím úspěšně čelí regulačním tlakům ze strany socialistů. Regulace by totiž oddálila, ne-li znemožnila nastavení zdravých tržních poměrů a řešení problému by se oddálilo na neurčito.
Největší slovo ale bude mít i v tomto odvětví věda. Jako sci-fi znějí zprávy o vývoji mikrobiálních palivových článků. V nich se používají nejen kukuřičná zrna, ale i kukuřičný odpad, tedy listy a stonky. Jen ve Spojených státech zbývá při současné produkci kukuřice 250 miliónů tun listů a stonků, což je třetí největší zdroj odpadu v zemi. Vize rozumného využití těchto obrovských kvant naznačuje, že budoucnost nemusí být vždy jen temná, jak si mnohdy sebetrýznivě myslíme.