Vlády vykazují velkou vynalézavost, jakmile jde o zavádění nových daní. Velkou vzpruhu jejich inovativnosti podali Dánové, když vymysleli zdanění tuků. Už máme zdanění chlastu, protože chlast je škodlivý. Daníme cigarety, protože cigarety jsou škodlivé. Daníme benzín, který je sice užitečný, ale silnice jsou tak mizerné, že se dá vždycky říct, že když se ještě víc zdaní benzín, budou peníze na jejich zlepšení. Co tedy danit dál? Hazard. Jenže to nejde, protože zákulisí je plné lobbistů ochotných pouštět peníze. Takže – dánská inspirace, budou se danit tuky.

Tuky jsou škodlivé. Však taky to je jeden z četných kuřáckých argumentů, že stejně nezdravý jako cigarety je bůček a že z uzenin je zrovna tolik rakoviny jako z kouření. Argument šel zatím více méně do zdi, protože bůček a imitace přece jen lze považovat za potraviny, kdežto cigarety jsou otraviny. Až ti Dánové provalili tu bariéru ostychu.

Co přijde dál? Po tucích přijdou uzeniny na řadu, to je jasné. Pak by taky šlo zdanit bílé pečivo. To je oproti tmavému pečivu škodlivé bez jakýchkoli pochyb. Cukr si taky koleduje. Nakonec zbudou jenom biopotraviny – a ty bude potřeba zdanit nejvíc, protože jsou drahé a kupují si je bohatí, tak ať koukají přitlačit!

Dánská vláda tvrdí, že jí jde o snížení spotřeby tuků a snížení obezity. Snižování obezity by měla nechat na občanech, o pupek ať se stará každý sám. Ve skutečnosti v tom bude něco jiného – potřeba získat další zdroje na uplácení voličů. Že Dánové zhubnou jisté není, že se tuky zdraží a erár dostane víc peněz je jisté.