Evropská unie se tentokrát pochlapila a vyjádřila "hluboké znepokojení". To je asi maximum toho, co se dá od Bruselu čekat. Izraelská reakce je zcela jiného druhu. Izrael suše konstatoval, že má dost sil na to, aby se íránskému extremismu ubránil. Konec konců, nenávisti svých sousedů se brání už déle než půl století a Ahmadínežád není první, kdo Izraeli vyhrožoval zahnáním do moře.

Evropská unie nemá mnoho prostředků, jak na tak nebezpečné nehoráznosti reagovat. Měl by to být úkol především pro Organizaci spojených národů. Tato nadnárodní organizace vznikla v reakci na činy, jež následovaly po slovech Adolfa Hitlera. Vznikla především proto, aby se zlé činy nerodily ze zlých slov a aby se zlá slova pokud možno nepronášela. Víc než hluboké znepokojení by mělo následovat po sérii oficiálních projevů nenávisti. Bohužel, OSN je dnes bezmocná byrokratická mašinérie, která slouží především k tomu, aby se vytvářel falešný dojem jakési soudržnosti a kultivovanosti mezinárodních vztahů.

Izraelci v souvislosti s nehoráznostmi íránského prezidenta říkají, že alespoň svět pochopí, co je íránský režim zač. Zároveň se ale ukazuje, co je OSN zač. Jen aby to svět někdy pochopil.