Asi není mezi námi mnoho lidí podrobně informovaných o fungování lesních školek. Není to jen to místo, kde jsou vysázené lesní stromečky, jsou to i mateřské lesní školky určené pro děti a jejich aktivity. Veřejně vedená a obecně zaznamenatelná debata o tom vedena nebyla. Najednou je tu zákon a najednou je tu prezidentské veto.

Je těžké k věci zaujmout stanovisko, nicméně za pozornost stojí prezidentovo varování, že dochází k omezování společensky prospěšných občanských aktivit, na kterých stojí moderní společnost. Z toho, co prosáklo do médií, vetovaný zákon uvaluje na lesní školky nesplnitelné hygienické a jiné administrativní požadavky.

Prezidentovo veto přinejmenším vrátilo předlohu zákona do světla veřejného zájmu. Lesní školky, ty dětské, nikoli stromečkové, jsou sympatická věc a hygienické předpisy jdou velmi často ruku v ruce s buzerací. Ta, kdyby měla lesní školky zlikvidovat, jak se to stalo už tolikrát, by měla být důvod pro povzdech: ano, za toto prezidentské veto zaplať pánbu.

Je tu ovšem ještě veto služebního zákona, kde si monarcha usmyslel, že existence politických náměstků jde proti jeho jediné autentické představě o fungování demokratického státu, a tudíž musí býti zákon položen na gilotinu.

Ať to stojí, co to stojí.