Ve sněmovně se teď bojuje o změnu zákona, který doposud bránil vládě v přílišném rozhazování. Předchozí vláda Petra Fialy šla cestou švindlů a kamufláže, kdežto aktuální vláda Andreje Babiše chce změnit zákon. Jeden z hlavních argumentů zní: v Německu to udělali taky tak. Prolomení dluhové bariéry se má týkat výdajů na obranu a infrastrukturu. Proboha, vždyť péče o obranu a infrastrukturu by měla být unikátní péče státu a na ni by měly jít peníze daňových poplatníků! Můžete od občana chtít všechno možné, ale aby sestavil armádu a stavěl za barákem silnici, to by asi nenapadlo nejšílenějšího krále z pohádky. Obrana a infrastruktura, to je přece základ. Jak to, že si na ně má stát půjčovat?

Opozice se teď tváří rozhořčeně, ale její schodky byly taky v řádu stovek miliard. Tyhle schodky se tak nějak zavedly při covidu. Tehdy vláda zásadně zasáhla do chodu hospodářství, zastavila ho a bylo pak celkem logické, že musí škody sanovat. Obrazně řečeno, přišla jakási povodeň a bylo třeba škody napravit. Jenže pomyslná povodeň přešla a škody se napravovaly vesele dál. Dělal to Fiala, dělá to teď Babiš. Zkrátka, zavedlo se to. Pochopitelné to není, jako nebylo pochopitelné, jak je možné, že vyrábíme lacině elektřinu a nakupujeme ji draze kvůli jakési burze v Lipsku. Je nepochopitelné, že zachraňujeme ekonomiku před důsledky coronaviru, třebaže žádný coronavirus tu už není. Zkrátka, zavedlo se to a takzvaný politický zápas je jenom divadlo pro pobavení tribuny fanoušků.