Prezident Petr Pavel pověřil předsedu ANO Andreje Babiše úkolem jednat o nové vládě. Koncem týdne má Babiš poslat koaliční smlouvu a programové priority, personální obsazení přijde až jako třetí v pozadí.

Zatím to tedy jde hladce, až je to divné. Česká tisková kancelář zprávu nezařadila ve svém večerním souhrnu jako hlavní, ale až jako sedmou, až po takových trhácích, jako že máme 19 nových plukovníků, že škoda na vykolejeném vlaku v Přerově je 2,7 milionu a že dva mrtví muži nalezení v autě v Orlové byli partneři.

Nu, dejme tomu, že vznik vlády pokládáme za důležitější téma než je sexuální orientace dvou mrtvých v autě v Orlové. Nad událostí, z hlediska ČTK nepodstatnou, se pozastavme.

Smír mezi Průhonicemi a Hradčany zjevně trvá. Je ale třeba rozlišit pověření a jmenování: až jmenovaný premiér sestaví vládu a předstoupí před sněmovnu a žádá o důvěru. Pokud ji získá, teprve pak je premiérem. K tomu je ještě dlouhá cesta, jmenování je jeden z důležitých dílčích kroků. Andrej Babiš vyjádřil naději, že vše bude završeno do poloviny prosince: moc si to přeje, aby mohl jet do Bruselu sestřelovat ETS 2.

Dosavadní jednání vyvolalo pozornost poměrem křesel pro ANO a SPD a Moto. Babiš v tom vzal svoji stranu na hůl. Jedno z možných vysvětlení: je to obchod, ve volbách vypráskaná SPD a dosud mimoparlamentní Moto dostanou nažrat a dají pantátovi pokoj. Babiš se netají touhou vládnout sám. Pokud SPD bude souhlasit s nominací odborníků, které jim koupí ze svých zásob Andrej Babiš, a pokud ani Moto nezačnou zlobit, pantátova touha bude do jisté míry naplněna. Zní to logicky, může se to zvrtnout.

Potíže by mohl dělat motoristický Macinka. Filip Turek zafungoval jako nosná raketa, která Motoristům pomohla překonat první parlamentní rychlost (pět procent) a vynesla je na orbitu, tedy do parlamentu. Fakticky už Turka nepotřebuje. Může stokrát opakovat, že Turek je ikonická bytost, ale ikony přijdou ke slovu až zase ve volbách a ty nastanou v roce 2029, pokud by mělo jít všechno hladce.

Do dalšího vývoje mohou zasáhnout i mimoparlamentní tlaky. Proti Macinkovi protestují „vědci‟, Klempíř má na krku „umělce‟, kdežto mimoparlamentní „realisté‟ naopak Macinku podporují a tím jistě popíchnou „vědce‟, aby přitvrdili a byli ještě vědečtější. Babiš má štěstí, že je chladno a fouká, takže Milión chvilek asi nesvolá davy na Letenskou pláň (navíc na ní stojí cirkus). Nicméně při nátlakových akcích platí, že zde na velikosti nezáleží: záleží na tom, jakou váhu jim přikládá ten, kdo rozhoduje.

Opravdu moudřejší budeme až příští týden. To už by měla být záhada personálního obsazení vyřešena a Stanjura s Fialou budou snad donuceni předložit nově ustavené sněmovně kompletní rozpočet a uvidí se, jak velké díry v něm zanechali.